Jestliže se koronavirus prokáže být vážným problémem, což se zatím nepotvrzuje, mohlo by to postihnout mnoho světových ekonomik. Čína vyrábí mnoho součástí zařízení, které se k dalšímu zpracování zasílají výrobcům v jiných zemích, a Čína též vyrábí už hotové produkty mnoha amerických firem, jako jsou např. Apple. Jestliže se dodávky tohoto zboží z Číny zastaví, prodej i výrobu mimo Čínu to nepříznivě poznamená. Bez příjmů nebude z čeho zaměstnance zaplatit. A na rozdíl od finanční krize roku 2008 by tentokrát šlo o nezaměstnaneckou krizi a hospodářský úpadek velkých výrobních a obchodních společností.

Stali jsme se takto, díky globalizmu, snadno zranitelní. Kdyby americké korporace to zboží, které prodávají v USA a ve světě, vyráběly doma, epidémie by poznamenala jen jejich obchodování s Čínou a neohrozila by jejich příjmy tak, jak je tato epidémie ohrožuje dnes.

Příliš rychle uvažující lidé, kteří vytvořili globalizmus, jaksi přehlédli, jak je vzájemná závislost nebezpečná a jaké masívní a nezamyšlené důsledky může přinášet. Mimo epidémie mohou totiž být dodávky zboží přerušeny z celé řady dalších důvodů, např. stávek, politické nestability, přírodních katastrof, sankcí, válek atd. A všchna tato nebezpečí ohrožující hladký chod systému nelze ospravedlnit honbou za lacinější pracovní silou a následnými kapitálovými zisky vlastníků akcií. Z globalizmu má prospěch jen jedno procento.

Globalizmus vytvořili lidé motivováni chamtivostí jednoho okamžiku a žádný trvalý prospěch tento projekt lidem až dosud nepřinesl. Stal se masívním omylem. Nicméně téměř všude na světě jak političtí vůdci, tak ekonomové, globalizmus obhajují. Taková už je inteligence současného světa.

V současnosti jen s obtížemi chápeme světovou hysterií vyvolanou koronavirem a předpovědím o něm jako příčině globální pandémie. V Číně je lidí infikovaných koronavirem 24 000 a 500 lidí zemřelo – to vše v populaci 1,3 miliardy lidí. Ve srovnání s běžnou sezónní chřipkou, kterou se nakazí miliony lidí celého světa a na kterou umírá 600 000 lidí ročně, se koronavirus jeví jako bezvýznamný. A to též proto, že jeho výskyt mimo území Číny je minimální. A navíc se též zdá, že šíření viru je omezeno jen na populaci čínskou.

Nicméně Čína uvrhla na obrovské oblasti svého území karanténu a cestování do Číny i z ní ven je omezeno. Přičemž nic podobného se nepodniká proti sezónní chřipce. Jen v USA jí v současnosti trpí 19 milionů lidí, 180 000 z nich je v nemocnicích a 10 000 lidí na ni zemřelo. Zatímco jen 16 lidí v USA je nakaženo koronavirem a žádný nezemřel.

Je však možné, že koronavirus se teprve vzmáhá a to mnohem horší nás teprve čeká. Jestliže se tak stane, světový hospodářský produkt (HDP), postihne otřes. Karantény omezí pracovní činnost. Hotové výrobky a též jejich součásti se přestanou vyrábět i dopravovat. Obchody se zbožím se přestanou uzavírat, protože zboží bude chybět. Společnosti nebudou mít příjmy a nebudou lidem platit mzdy. Příjmy všeobecně na celém světě klesnou a podniky zbankrotují.

Jestliže smrtelná pandémie koronavirusová či nějaká jiná skutečně vypukne a jejím následkem se stane světová hospodářská deprese, mělo by nám být naprosto jasno, že ji zapříčinil globalizmus.

Země, jejichž vlády jsou tak nezodpovědné či korupčnické, že nepodniknou vše, aby uchránily své občany od rozvratných událostí, které probíhají v cizině, jsou zdravotně, ekononomicky, sociálně a politicky nestabilní.

Důsledkem globalizmu je světová nestabilita.