Někdejší slovenský premiér v rámci federace a nyní předseda Slovensko-ruské společnosti Ján Čarnogurský sepsal analytický článek, který se opírá o jeho pobyt v Moskvě, kde měl možnost mluvit s celou řadou ruských expertů. Podle něj se situace ve světě znatelně zlepšila ve prospěch Ruska.

Západ podle jeho mínění po kolapsu Sovětského svazu dlouhou dobu nepřiznával ruské bezpečnostní zájmy a Spojené státy považovaly celý svět za svou „bezpečnostní linii“.

„Bezpečnostní linie jsou vždy výsledkem reálného mocenského potenciálu státu, který si činí nárok na vlastní bezpečnostní linii,“ vysvětluje Čarnogurský. „Rusko bylo v 90. letech slabé a USA si mohly dovolit nerespektovat žádné ruské bezpečnostní linie,“ dodává bývalý premiér.

To podle něj skončilo se známým projevem ruského prezidenta Vladimira Putina na mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2007, kde jasně řekl, že jednostranné akce Západu musí skončit.

„Západ mocensky zajistil odtržení Kosova od Jugoslávie, Rusko mocensky zajistilo odtržení Krymu od Ukrajiny,“ ilustroval Čarnogurský ruská protiopatření západní politice.

Rusko je schopné ofenzívy

Od mnichovské konference se situace ve světě zásadně změnila, což dokazuje ruská politika na Blízkém východě. Čarnogurský je přesvědčen, že díky vojenské intervenci v Sýrii se Rusko stalo nejdůležitější mocností v regionu.

„Rusko je už schopné na mezinárodní scéně vystupovat ofenzivně a opět klasickým příkladem je Sýrie,“ píše Čarnogurský. „Rusko vstoupilo do tamní války, vyvolané a podporované Západem, v roce 2015, a od té doby rozhodující měrou přispělo k porážce Islámského státu a zatím fakticky zajistilo územní celistvost Sýrie,“ vysvětluje.

Zvýšený význam Moskvy Čarnogurský ilustroval tím, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu po své návštěvě Washingtonu, kde americký prezident Donald Trump představil svůj plán na řešení izraelsko-palestinského konfliktu, letěl hned do Moskvy, aby se pokusil pro plán získat i Rusko.

Postoj Ruska k evropské armádě

Podle něj má být v zájmu Evropy konstruktivní spolupráce s Ruskem, nicméně převažující liberální doktrína není schopná si tuto skutečnost zatím připustit.

„Západ se ještě nedívá na Rusko jako na rovnocenného partnera, ale váhy se vyrovnávají. Rusko už vytyčuje také své červené linie. Za červenou linií by byl vstup Ukrajiny a Gruzie do NATO. Příliš by přiblížil základny NATO k centru Ruska,“ míní bývalý politik.

Přitom je podle něj klíčové, aby spolu čelili hrozbě terorismu, kterou označil za probíhající islámskou revoluci.

„Ve světě probíhá islámská revoluce. Terorismus je nástroj politiky, který ztělesňuje radikální islám. Jen detail, islamisté říkají, že v Afghánistánu zvítězili islamisté,“ poznamenal Čarnogurský.

V tomto ohledu má Rusko zájem na upevnění Evropské unie, ale nikoliv na úkor bilaterálních vztahů mezi Ruskem a členskými zeměmi EU. Z rozhovorů v Moskvě dokonce vyplynulo, že se Rusko dívá optimisticky na vznik evropské armády, pokud to bude znamenat snížení závislosti EU na Spojených státech v rámci NATO.

„Prezident Putin se vyjádřil, že Rusko není proti vytvoření evropské armády. V pozadí takového vyjádření spočívá analýza, že NATO bude vždy protiruské, naproti tomu v evropské armádě budou mít hlavní slovo velké evropské státy jako Německo, Francie, Itálie, které nikdy nebyly protiruské,“ domnívá se Čarnogurský.

Bývalý slovenský premiér je přesvědčen, že navzdory snaze Spojených států zabránit sbližování Evropy a Ruska, což demonstrují například sankce proti plynovodu Nord Stream 2, světový pořádek prochází fundamentálními změnami.

„Rusko a přes Rusko důležité země Asie se sbližují s Evropou a postupně vytvářejí nový světový řád,“ uzavřel svou analýzu Čarnogurský.