Jak vyplývá z dané zprávy, studie byla provedena na konci loňského roku, a to mezi obyvateli zemí Evropské unie.
„Výsledky ukazují, že se povědomí o kybernetické kriminalitě zvýšilo ze 46 % v roce 2017. Dnes je 52 % respondentů přesvědčeno o tom, že jsou o kyberkriminalitě dostatečně či velmi dobře informováni. Zároveň jsou však Evropané méně přesvědčeni o své bezpečnosti na internetu: 59 % uživatelů se domnívá, že si dokáže zajistit svou bezpečnost. V roce 2017 to ale bylo 71 %,“ uvádí se v dokumentu.
Valné shromáždění OSN dříve přijalo rezoluci, kterou navrhlo Rusko a která je zaměřena na boj proti kybernetické kriminalitě, a to i přes vzdorování Spojených států.
Hlasovalo pro ni celkem 79 zemí, zatímco 60 jich bylo proti. Hlasování se pak zdrželo celkem 33 států.
Na zasedání Valného shromáždění vystoupila proti rezoluci zástupkyně velvyslankyně USA při OSN Cherith Norman Chaletová, která uvedla, že by „podkopala mezinárodní spolupráci v boji proti kybernetické kriminalitě, zatímco je potřeba posílit spolupráci“.
Již dříve Spojené státy vyjádřily obavy z dané rezoluce. Jak uvedl vysoce postavený představitel Ministerstva zahraničí Spojených států amerických, takový dokument není nutný, protože v kyberprostoru již existují všechny nástroje pro boj proti trestné činnosti. Podle jeho míněná má Rusko zájem o „propagaci svého vlastního vidění toho, jak by měl internet vypadat v budoucnu“.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že rezoluce ve skutečnosti upevňuje digitální svrchovanost států nad informačním prostorem a otevírá novou stránku v historii globálního boje vůči kybernetickým zločincům. Jak zdůraznili na ministerstvu, pod záštitou Valného shromáždění OSN je vytvářena vyjednávací platforma, jejímž cílem je vyvinout univerzální úmluvu o boji proti kybernetické kriminalitě.