Velká profesionální chyba

Šichtařová si myslí, že rozhodnutí zvýšit úrokové sazby bylo motivováno skutečnou mírou inflace v České republice – je vyšší, než by ČNB vyhovovala. Říká však, že právě dřívější jednání ČNB zčásti vedla k vyšší úrovni inflace.

„Co je mnohem problematičtější, to je otázka, zda problém ‚vyšší inflace‘ má skutečně správné řešení v podobě ‚vyšší úrokové sazby‘. Jistě, teoreticky ano. Ale právě jen teoreticky za určitých okolností. Za aktuální situace jsem přesvědčená, že se jedná o velkou, opravdu velkou chybu. Nepodezírám ČNB z nějakého zlého úmyslu, to ani náhodou, ale podezírám ji z čistě profesní chyby, která se mohla přihodit proto, že část centrálních bankéřů patrně žije uzavřena do jakési své sociální bubliny a odtrženě od reality,“ říká Šichtařová.

Podle ekonomky kroky, které banka podniká, působí na českou ekonomiku se zpožděním například za půl či tři čtvrtě roku, proto při uvalení úrokových sazeb je třeba vycházet z prognózy ekonomického stavu země za rok nikoli toho skutečného. Jak si však myslí, tak ČNB se ve své prognóze nejspíš mýlí.

„Přirovnala bych to k přidání rychlosti před zatáčkou. Podobně jako když ČNB 31. 3. 2008 zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, aby už 30. 9. 2008 měla řádně zamotanou hlavu a musela rychle vzít zpětný chod. Všichni víme, co se tehdy v ekonomice dělo... Mně dnešní rozhodnutí tuto 12 let starou záležitost velmi připomíná!“ sdělila.

Důsledky čtvrtečního rozhodnutí bankovní rady ČNB se podle ekonomky projeví v kurzu koruny, zdražení hypotéky a dalších úvěrů, a proto se zvýší počet dlužníků a faktur placených po splatnosti. „Navíc myslím, že hospodářské ochlazování si během roku vynutí – analogicky k roku 2008 – opět protikladný pohyb úrokových sazeb, které budou zase sníženy,“ uvedla.

Experti vs. politici

Rozhovor se dotkl i toho, jak bylo rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb schváleno – pro hlasovali čtyři členové ze sedmi členů bankovní rady ČNB. Podle ekonomky svou roli zde mimo jiné hraje odborové složení rozhodující skupiny.

„(…) na rozdíl od minulosti, kdy se do centrálních bank ve světě dostávali skuteční ekonomové a finančníci, se nyní do centrálních bank zhusta dostávají bývalí politici. Ti v podstatě nevědí o měnové politici nic víc, než kolik si narychlo přečetli ve skriptech pro bakaláře. Někdy ani to ne. V podstatě nevědí, co dělají, a ani si neuvědomují, jak mohou ekonomiku svými neodbornými rozhodnutími poškodit. A ten nesoulad mezi centrálními bankéři často bývá dán tím, že proti sobě stojí experti versus politici,“ uvedla.

Následně Šichtařová okomentovala i prognózu ČNB ohledně zhoršení odhadu ekonomiky ČR pro letošní rok (z 2,4 % na 2,3 %). Uvádí, že to svědčí o pochopení zpomalení růstu české ekonomiky ze strany ČNB, což však charakterizuje jako problematické z hlediska zvyšování úrokových sazeb. „Podle mne je to zkrátka vnitřně nekonzistentní. A navíc rozporuji i výši očekávaného hospodářského růstu. Já si myslím, že bude nižší než oněch centrální bankou očekávaná 2,3 procenta,“ řekla.