„V tomto případě je jen sotva možné nějaké hypotetické uvažování. Víte, že bohužel řada zemí, a zejména Spojené státy americké, používají tato, z hlediska mezinárodního práva nezákonná, omezení vůči třetím zemím velmi často. A v poslední době se k této praxi stále častěji uchylují především kvůli zajištění svých vlastních zájmů v mezinárodním obchodu a hospodářských věcech,“ řekl Peskov novinářům, když zodpovídal otázku, nakolik vážně může ruskou ekonomiku ohrozit možnost nových sankcí v souvislosti s podporou vlády Venezuely.
Zdůraznil, že Rusko je kategoricky proti takové praxi.
„Považujeme tuto praxi za škodlivou. Věříme, že touto praxí trpí mnoho zemí a považujeme ji za odporující mezinárodnímu právu. A to všechno ostatní – musíte reagovat podle situace a velmi pečlivě vyhodnotit každý konkrétní případ,“ uvedl Peskov.
Deník psal, že i přes mírné zpomalení ekonomického růstu pod vlivem sankcí se ruská ekonomika vyvíjí stabilněji než dříve. Jako příklad uvedl vytvoření Fondu národního blahobytu (FNB) ve výši 124 miliard dolarů (2,8 bilionů Kč).
Uvádí se, že takový stav ekonomiky byl umožněn díky provádění „přiměřené finanční politiky, hospodářské adaptace v průběhu let západních omezení a velkého štěstí“. Rovněž deník píše o tom, že pouze malá část ekonomů se snaží zpochybnit skutečnost, že celkový ekonomický stav Ruska je dnes lepší právě v důsledku zavedení západních sankcí.
V článku se poznamenává, že země reagovala na omezení ve třech klíčových oblastech. Tou první bylo to, že Rusko „utáhlo své opasky“, omezilo vládní výdaje a „donutilo své banky a velké korporace, aby vyčistily rozvahy“. Dále země vynaložila biliony rublů na dovozní substituční programy. V neposlední řadě země přezkoumala vynakládání zisků z prodeje ropy a plynu a poslala příjmy nad stanovenou úroveň do FNB.