Představitelé bytových družstev se potichu, ale úpěnlivě, modlili k Ježíškovi. Aby Pán Bůh dal a Křeček byl zvolen šéfem ombudsmanských úředníků, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz publicista František Roček.

Bez iluzí

Hlasováním poslanců prošel jako ombudsman sice hodně starý Křeček (81 let), ale je to pragmatik. Nepodléhá pseudohumanistickým iluzím. Cikánští aktivisté u něho nepochodí.

Za nešťastnou označila kandidaturu Křečka dosluhující ochránkyně veřejných práv Anna Šabatová, jejímž zástupcem byl Křeček mezi roky 2014 a 2019.

Křeček má střízlivý pohled na společnost, protože se dlouhodobě zabýval bytovou politikou, což je nejcitlivější oblast lidské společnosti. Otázka bydlení je pro každého člověka základní existenční otázkou. Má tedy velké zkušenosti s hyenismem lidí a spoustou čachrů provázející bytovou politiku.

Proto Křeček ví jaké problémy mají majitelé domů a bytová družstva s problémovými nájemníky či majiteli bytů. Křeček ví, jaké peklo jsou schopni nepřizpůsobiví občané působit spolubydlícím v domech a na sídlištích. Ví, že mezi nepřizpůsobivě se chovajícími občany je nejvíce cikánů. Proto Křeček netrpí iluzemi. Na rozdíl od Šabatové, která šikanovala bytová družstva za jakousi necitelnost ve vztahu k cikánům: Odmítala uznat, že nejen na severu Čech jsou sídlištní lokality, kde většina nepřizpůsobivých osob narušujících sousedské vztahy, jsou cikáni.

Schorm jako potenciální nebezpečí

Advokát Schorm má nakročeno k praxi šabatovského stylu. Typická je jedna z otázek v článku „Kandidáti na ombudsmana odpovídají na otázky ohledně zákazu hidžábu ve škole nebo diskriminace Romů“ (ceskaskola.cz, 11.2.2020): „Mají mít realitní kanceláře možnost nenabízet byty k pronájmu Romům, pokud si to jejich klienti nepřejí?

Stanislav Křeček: Nesmyslná otázka. Proč by to dělaly, když jsou placeny za plnění pokynů klienta?

Vít Alexander Schorm: Rozlišování potenciálních nájemců z hlediska jejich etnického původu je v rozporu se zákonem…“

Zaplať Pán Bůh, že Schorma nezvolili ombudsmanem, protože nechce chápat to, o čem dobře ví: Nikdo nechce problémové nájemníky, tedy u nás na severu Čech především cikány.

Schorm prošel prostředím lidskoprávního předstírání vehementně prosazovaného sociální demokracií, která na to dnes doplácí. Nevzpomínáte na hysterické protesty v Matiční ulici v Ústí n. L. v boji proti jakési segregační zdi/plotu u cikánských činžáků? Na tom se podepsala hloupá aktivistická politika ČSSD a zmocněnce Petra Uhla. Na této vlně podivného naivismu byl i Pavel Rychetský, dnes zaměstnaný jako šéf ústavního soudu.

Schorm se pohyboval v hnízdě bazilišků: Mezi lety 2000 a 2002 ve funkci vedoucího kanceláře místopředsedy vlády Pavla Rychetského (ČSSD). Od roku 2002 působí jako vládní zmocněnec u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Jaké hrozilo nebezpečí?

Lze předpokládat, že Křeček bude mít střízlivý přístup k problémům s aktivisty. Pokud ombudsman má určitou interpretační (světonázorovou) úchylku, ovlivňuje to jeho práci. V nejobecnější rovině není na škodu odcitovat, co uvedl americký politolog Francis Fukuyama:

„Například ve Spojených státech jsme v minulé generaci začali tím, že jsme podporovali rovná práva pro rasové menšiny a ženy. Tato podpora se rozšířila nyní na tělesně postižené, původní obyvatele, odsouzené, homosexuály, na právo žít i na právo zemřít. Existují i vlivní bojovníci za práva zvířat, která už jsou mimo oblast práv lidských. Dochází tak k jakési explozi práv, což podporuje zmatek při jejich výkladu. Další příčinou zmatku je inflace lidských práv. Známá americká odbornice na právo Marion Glendonová říká, že v naší zemi existuje určitá kultura práv. Kdokoliv, kdo má nějaký sociální zájem, se snaží tento zájem přeměnit na právo, protože k právu se přistupuje s větší vážností než k nějakému zájmu…,“ upozorňuje Francis Fukuyama (citát z přednášky 15. 10. 2001 v Praze na Foru 2000)