Jsem rád, že prezident Zeman podpořil podobné hodnoty, které hlásá hnutí SPD. Řekl, že bychom si měli vážit venkova (a menších a středních obcí), ze kterého vzešlo národní obrození. A rovněž řekl, že je důležitý život „v komunitě a nikoli v izolaci, život bez feťáků, život na bázi rodiny, tj. muže, ženy a dětí.“ V žádném případě to neznamená stavit se proti obyvatelům měst, ale i venkov má pro život národa nezastupitelnou úlohu a vylidňování venkova považuji za velký problém, který je třeba řešit. Když budeme mít silné komunity, silné rodiny a silné přátelské vazby mezi lidmi, nikdo náš národ nezničí a neporobí.

Zvláště podtrhuji prezidentovo volání po životu v komunitě, kdy se sousedé znají, setkávají se a pomáhají si. Individualizace a atomizace života ve velkých městech mnohdy přispívá k rozpadu společnosti, společenských vazeb, solidarity a vede k pocitu osamocenosti a odcizení. Stejně tak prezidentův důraz na rodinu muže, ženy a dětí je v době dnešního genderového šílenství klíčový.

„Važme si venkova, z něhož svého času vzniklo i národní obrození, když města byla do značné míry poněmčena, a já bych chtěl věřit, že venkov, včetně menších a středních měst, bude rovněž hybnou silou něčeho, co bych přirovnal k novému národnímu obrození. To znamená život v komunitě a nikoli v izolaci, život bez feťáků, život na bázi rodiny, tj. muže, ženy a dětí. Promiňte mi to kacířství a vím, že po tomto projevu se na mě opět sesype pražská kavárna, co jsem si to dovolil, ale věřte mi, že právě venkov, a máme tady šest a půl tisíce obcí, šest a půl tisíce, je tou skutečnou základnou naší společnosti. A jako byla tendence k urbanizaci, tak přijde den, kdy bude desurbanizace, kdy lidé se budou přesunovat do menších a středních sídel, protože zjistí, že život ve velkých městech je odcizený a že jim nepřináší tu pravou radost,“ uvedl prezident republiky.

Všechny polistopadové vlády bohužel nechaly zbídačit a chátrat českých venkov a zničit české zemědělství a postrádaly jakoukoli dlouhodobou strategickou koncepci rozvoje venkova i celé naší vlasti. Idnes.cz upozorňuje, že v Česku jsou stovky obcí, které „vymírají“. Není zde práce, je tu špatná občanská vybavenost, daleko jsou například supermarkety i školy, je tu špatná infrastruktura zdravotní i dopravní. Stát strategii na záchranu těchto obcí nemá, veškerá tíha leží na místních zastupitelstvech… Hnutí SPD prosazuje výraznou podporu obnovy infrastruktury venkova, českého zemědělství i naší potravinové soběstačnosti.

Přece není možné, aby se všichni lidé odstěhovali do velkých měst. Jinak bude venkov a venkovská krajina chátrat. Potřebujeme obnovit náš venkov i pro dlouhodobou práci na obnovení potravinové soběstačnosti naší země. Také je známo, že v případě ekonomických krizí a válek venkov vždy potravinami zásoboval města, zatímco města strádala. Je to tedy i otázka bezpečnosti.

Také nelze nafukovat města do „nekonečna“. Každý, kdo bydlí například v Praze, ví, že mnohdy už je prakticky nemožné zaparkovat. Silnice kapacitně nestačí a ráno bývají obrovské dopravní zácpy. Nedej Bože, když pak takovou zácpou musí projet sanitka, policie či hasiči. To už pak mnohdy jde o lidské životy…

„Největší problém je vnitřní pás obcí, který se táhne od Manětína severně od Plzně přes Rokycansko, Příbramsko, Sedlčansko, Voticko až na Vysočinu. Dále jde o příhraničí. Už od 70. let je toto území definováno jako vnitřní periferie, která je dlouhodobě nepopulační,“ vysvětluje Radim Perlín, sociální geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pokud stát nezačne řešit ubývání lidí v těchto obcích, mohou během několika let zaniknout – podobně jako se to stalo v Portugalsku, Španělsku, Francii či Itálii.

Česko má 4 871 obcí do 1 000 obyvatel. „Z našich analýz vyplývá, že venkov jako celek se nevylidňuje. Dochází k nárůstu počtu obyvatel venkovských obcí v zázemí větších měst,“ říká Vilém Frček, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj, které má podporu venkova, zejména formou dotací, na starosti.

K vylidňování venkova přispívá i Babišova vláda zákazem kouření v hospodách a zavedením EET. Malé venkovské hospody byly často centrem společenského života. Se zákazem kouření tam již nikdo nechodí a s EET se nikomu nevyplatí hospody provozovat. Když už nefungují ani hospody, není divu, že lidé nechtějí žít v obcích, kde lidově řečeno "chcípnul pes".

Celé to souvisí i celkově s naším zemědělstvím. Brambory byly jídlo chudých a dnes jsou dražší než banány! Česká republika dováží vepřové i kuřecí maso, ale i vejce a další zemědělské produkty. Soběstačnost země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 85 procent, přitom před naším vstupem do EU jsme byli zemědělsky soběstační! Udělali z nás kolonii a Babiš k tomu přispívá!

Evropská unie zničila české zemědělství. Za současné nekvalitní potraviny, které zde konzumujeme, můžeme poděkovat Bruselu! Čeští zemědělci totiž nebyli schopni konkurovat zemědělcům z EU, když ti dostávali mnohem větší dotace. Uveďme si jen některá alarmující data. V roce 1990 bylo v ČR pět milionů prasat a nyní jich je necelých 1,6 milionu! U skotu je pokles ze 3,5 milionu na 1,4 milionu. Čili nám sem pak dováží nemocné hovězí a kuřecí z EU…

Potravinová soběstačnost je minulostí, vzato v celkovém finančním vyjádření jsme soběstační asi z 65 %, jestli vůbec. Brambor a ovoce dovážíme ročně kolem 25 %, zeleniny 65%…

Řešením je podpora infrastruktury našeho venkova a našich českých zemědělců a ochrana klíčových komodit. Zemědělská politika musí být znovu pod kontrolou našeho státu a hnutí SPD bude podporovat potravinovou soběstačnost našeho státu v nejzákladnějších komoditách, abychom byli připraveni na výživu obyvatelstva ČR pro případ války, ekonomické či migrační krize. Stejně tak budeme podporovat obnovu našeho venkova, aby tam lidé zase chtěli žít. Když budeme mít silné komunity a silné přátelské vazby mezi lidmi, nikdo náš národ nezničí a neporobí.