Nedokážu si představit, co udělám, až přijde mé nejmladší dceři, které bylo nedávno čtrnáct, od armády úřední papír, že má jít k odvodu. Vezmu ji a odejdu do emigrace? Schovám ji ve sklepě? Ve 21. století, kdy jsou války záležitostí specialistů, mi připadá odvodní povinnost jen jako další ponížení lidí politiky a snaha o to, omotat si je ještě pevněji kolem prstu. Dokáže si někdo představit, že by válčil třeba za Zemana, Němcovou, Babiše nebo za Kalouska? 

Martin Stropnický

Vzpomínám si, že když se před 25 lety schylovalo k listopadovým událostem, museli jsme jako studenti chodit na vojenskou katedru do Motola, kde na nás řvali vymatlaní zelení mozci a nutili nás mířit na autobusy německých turistů, které se blížily po silnici od Plzně. Že prý si máme představit, že jsou to tanky NATO a my je musíme zlikvidovat. Z katedry mě později vyhodili, a tak jsem byl dvojnásob rád, že padl režim. V tom novém přece vojnu určitě zruší, myslel jsem si naivně.

Jenomže to nebylo zdaleka tak jednoduché. A tak o nějakých osm let později, to už jsem měl dvě děti, začaly mi chodit povolávací rozkazy. A jelikož jsem je s falešným pocitem svobody vesele pálil v popelníku, kolem domu začala občas kroužit vojenská policie. Jako jsem v Motole nedokázal pochopit, na co bych měl střílet po NATO, nechápal jsem ani to, na co bych měl teď narukovat do armády NATO a střílet proti těm, co nejsou v NATO.

Takže když teď vidím nejprotřelejšího ministra obrany Stropnického, jak plánuje zavést plošné odvodů pro muže i ženy, chce se mi věřit, že je to jenom zlý sen. Upřímně řečeno mi stačí už jen to věčné žvanění o nutnosti válčit, mediální vytváření fiktivních nepřátel, ideologické klíny do hlavy a šíření pocitu strachu. Militarizace občanského života, ke které tu dochází, je dalším krokem směrem do pekel. Nemluvě o 150 milionech, které by zajisté našly bohulibější a společensky potřebnější uplatnění než dopředu marný pokus o zvýšení disciplinovanosti sotva dospělých občanů, jehož jediným hmatatelným výsledkem bude tak jako tak další nástroj státu k buzeraci obyčejných lidí a vytvoření mimořádně úrodného humusu pro nový typ korupce a úplatkářství.

Tak se nám po čtvrtstoletí vracejí plošné odvody (s bonusem genderové rovnosti), do školy branná cvičení a politická školení, aby učitelé věděli, jak správně šířit hrůzu z nepřátel a odhodlání je všechny postřílet. Komunistickou frázi „imperialisté haraší zbraněmi“ zaměnila obsahově totožná hesla jako „imperiálně rozpínaví Rusové haraší zbraněmi“.

Čeští politici už zase ze všech sil lezou do zadku spřátelené velmoci a z vysoka kašlou na vlastní národ. A nám teď tedy k exekutorům, agresivním policistům (škrtících lidi jen za to, že přejdou na červenou), arogantním politikům a napakovaným oligarchům přibudou ještě patřičně horliví verbíři. Zdá se mi to, nebo se náš stát opravdu začíná čím dál tím více podobat Babišově slepičárně, kde se všechno živé rodí jen proto, aby se to v pravý čas nasměrovalo na porážku?

Zdroj: Blog autora