Tolik televize CNN v reakci na dřívější "zprávu" amerických médií, že Rusko chce přispět ke znovuzvolení Trumpa.

To už není ani k smíchu, natož k popukání. To není analýza pacienta (choré velmoci), to už je spíše pitva. Takže od začátku, slovo od slova, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jan Schneider.

Za prvé, v době, kdy mají tajné služby své "mluvčí", se CNN odvolává na nejmenované zástupce tajných služeb, nota bene tři. No, vzhledem k půldruhému tuctu amerických tajných služeb by se dalo říci - nic moc.

Ještě poznámku k pojmu "mluvčí" zpravodajské služby. Vzhledem k charakteristice těchto služeb by to měli být spíše "mlččí" - ale tím spíše to významně naznačuje, nakolik zpravodajské/tajné služby po konci studené války opustily své tradiční pozice a způsoby práce a namísto informování zákonných adresátů se soustřeďují na ovlivňování veřejnosti, čili na hybridní válku. Jedním z rysů této hybridní války je totiž nálepkování a osočování druhých z vedení hybridní války. Například Rusové byli Američany osočeni ze započetí hybridní války s odkazem na to, že se poprvé tento pojem objevil v Rusku (Valerij Gerasimov, 2013), přičemž je ale dokázáno, že o hybridním válčení psali již Američané Robert Walker (1998), William Nemeth (2002) a James Mattis (2005).

Proto shledávám přiléhavějším ty tři nejmenované americké tajné služby, jejichž nejmenovaní zástupci pustili onu informaci do CNN, nazývat službami hybridními.

Za druhé, pěkně po goebbelsovsku se tu objevuje slovo „opět“ (Rusko chce opět pomoci atd.). Přesně to odpovídá onomu desinformačnímu vzorci, kdy se cosi rychle pavlačově rozhlásí, aniž by to bylo seriózně vyšetřeno (to jest tak, aby to bylo natolik důkazně podložené, aby to mohlo být alespoň předloženo soudu). Pak se s odvoláním na ty pavlačové drby už operuje se „všeobecnou známostí“ a plete se z exkrementu bič a zkouší se s ním zapráskat. To je sice možné, ale ten smrad je cítit celosvětově.

Za třetí, Rusko prý zasahuje do americké kampaně. Nu, tím, že se Rusko osočí z toho, že zasahuje do americké volební kampaně, ve skutečnosti tu americkou kampaň – chtě-nechtě – opravdu ovlivňuje. A tím to je opravdu dokázáno, snaží se nám hybridně vsugerovat nejmenovaní představitelé nejmenovaných služeb. Ano, musíme připustit, že Rusko již samotnou svou existencí ovlivňuje americké volby, a to odjakživa, a dokud bude, nebude tomu jinak. (Odtud zřejmě pramení nápady amerických jestřábů, jak tomu ruskému ovlivňování definitivně zabránit.)

Za čtvrté, a to je hybridní inovace, pokud budeme akceptovat poněkud slabomyslnou konstrukci, že americké hybridní služby sice vědí, že Rusové ovlivňují americké volby, ale nevědí, v čí prospěch (s takovou tezí by u nás adept vylétl už z nástupního policejního kursu). Někdo z deep state to zřejmě vymyslel proto, aby si žádný prezidentský kandidát ani staro/nový prezident sám nemyslel ani na vteřinku, že by mohl být mimo podezření. Charakter této inovace je přímo stalinistický: každý je podezřelý, že je Rusy podporován, což od něj není pěkné – ale deep state na to může za určitých okolností na určitý čas pozapomenout. Ale v patrontašce bude mít toto obvinění stále, pro případ, že by se prezident chtěl utrhnout z řetězu.

Lze se jen obávat, aby tuto hybridokracii nechtěl někdo zavádět i u nás.