Náměstek ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) Jan Baláč (ČSSD) byl zadržen. Nejde o jediný kriminální případ ČSSD, tak připomeňme některé kriminální kauzy členů sociální demokracie. Na internetu se objevilo pořekadlo „Kudy chodil, tudy škodil, ve dne škodil a v noci krad, sociální demokrat“. Tak posuďte sami, zda je pravdivé…

Od roku 1997 se táhne kauza Altner, kdy ČSSD nesplatila odměny a úroky advokátu Zdeňku Altnerovi, který ČSSD vyhrál spor o vlastnictví Lidového domu v Praze. Tato odměna má včetně penále činit celkem 337 milionů Kč. Člověk dříve zemře, než se domůže toho, aby mu sociální demokraté splatili svůj dluh. Tihle lidé nás poučují a vládnou nám?

Ministr financí Ivo Svoboda z ČSSD vytuneloval firmu na výrobu kočárku Liberta. Roku 2005 ho pražský vrchní soud společně s jeho poradkyní Barborou Snopkovou odsoudil za vytunelování této společnosti k pěti letům odnětí svobody.

Pak tady máme „kakaovou aféru“ dlouholetého poslance ČSSD Michala Krause. Kraus se v roce 2001 podílel na sjednávání obchodů podnikatele Františka Riga, bývalého agenta BIS, který byl v roce 2006 odsouzen za podvod v Kreditní bance Plzeň. Jednalo se o nákup podniku na zpracování kakaových bobů v africké Ghaně. Ve smlouvě o smlouvě budoucí na nákup továrny PBC za půl miliardy korun je Kraus, tehdejší poslanec za ČSSD, podepsán jako ředitel podniku ProAfri.

Podle Františka Riga měla investovaná suma pocházet z úplatků na nákup švédských stíhaček Gripen. Kraus naopak tvrdí, že se stal obětí Rigových dezinformací. Po odhalení aféry nebyla vyřešena otázka, kdo půjčil Krausovi dva miliony korun jako zálohu na projekt. Nejdříve tvrdil, že peníze patřily Rigovi, poté však do policejního protokolu uvedl, že si je půjčil od neznámého podnikatele z Pardubic, vložil je na účet své matky a poté poslal na účet ghanské agentury pro privatizaci. Na splátku dluhu si půjčil od dalšího podnikatele, tomu prý peníze v roce 2006 vrátil. Michal Kraus následně rezignoval na funkce předsedy poslanců ČSSD a Rozpočtového výboru sněmovny. Aféra však nakonec nebyla vyšetřena, protože Ghana ignorovala žádosti české policie o právní pomoc.

S Krausem je spojena další kauza. Během předsednictví Michala Krause v Rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny bylo výborem rozhodnuto o přidělení dotace na neziskové sportovní centrum v Harrachově. Místo neziskového sportovního centra byla dotace použita na výstavbu luxusního hotelu společnosti PV Real z Prostějova. Stejná firma postavila v sousedství hotelu několik apartmánových domů a v jednom z nich si v roce 2006 koupil byt Krausův, tehdy devatenáctiletý, syn Pavel. V roce 2009 si ve stejném domě koupil byt i Michal Kraus. Podle názoru některých novinářů šlo ve skutečnosti o odměnu za přidělenou dotaci na výstavbu hotelu. Celá kauza měla později vliv na rezignaci tehdejšího předsedy poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka z ČSSD, na jehož návrh bylo o dotaci v rozpočtovém výboru rozhodnuto.

Z pilné dílny ČSSD známe dále aféru Grossův byt, konkrétně nejasný zdroj financování jeho bytu v Praze na Barrandově za téměř 4,3 milionů Kč. Za svá vysvětlení o údajné půjčce přes nemajetného strýce byl kritizován. Ve stejném období média upozornila na to, že firma vlastněná Šárkou Grossovou koupila dům za 5,9 milionu Kč. Za úvěr na jeho pořízení ručila kontroverzní podnikatelka Libuše Barková, provozovatelka nevěstince, proti níž bylo vedeno trestní stíhání pro pojistný podvod.

V září 2007 odhalil týdeník Euro, že se Stanislav Gross stal 31% vlastníkem firmy Moravia Energo. Vzhledem k tomu, že zisky společnosti byly 126 a 100 milionů v roce 2005 a 2006, hodnota společnosti, asi desetinásobek ročního zisku, pravděpodobně přesahuje jednu miliardu Kč a Grossův podíl je tedy asi 300 milionů Kč. Gross argumentoval, že jako soukromá osoba má právo na soukromí a že koupil podíl od Roberta Sýkory za velmi malou částku, asi 30 milionů Kč, které si půjčil. Protikorupční policie započala vyšetřování.

Později vyšlo najevo, že akcie od Roberta Sýkory, bývalého náměstka ministra průmyslu, koupil za 21 milionů Kč. Sýkora se jich chtěl zbavit kvůli sporům s majoritním akcionářem Tomášem Chrenkem. Peníze na nákup akcií si půjčil od slovenské pobočky Key Investments. Když po Grossovi chtěli věřitelé splatit část dluhu, zachránil jej Richard Kučík půjčkou 13,5 milionu. Akcie potom prodal za 110 milionů korun společnosti Arca Capital Bohemia řízené slovenským podnikatelem Pavolem Krúpou.

Sérií několika zcela legálních kroků tak Gross získal mnoho desítek miliónů Kč, tudíž svou investici dokázal během krátké doby zhodnotit téměř 10×. Vzniklo zde podezření, že ve skutečnosti veškeré transakce bývalého politika byly pouze krycí manévr, kterým chtěl Gross legalizovat černé peníze fakticky získané již během svého působení v politice. Poslanci ČSSD žádali po Grossovi uspokojivé vysvětlení, avšak k tomu se Gross neodhodlal. Případ poté šetřila policie.

Na začátku roku 2008 si Gross s manželkou koupili luxusní apartmán v Hidden Bay, Miami na Floridě. Tato nemovitost je vedena pouze na jméno manželky, a původně stála 735 000 dolarů. Ve stejnou dobu koupili také nemovitost blízko u jejich bytu v Praze na Barrandově za 10 milionů korun.

Pak máme kauzu „Pět v českých na stole“. Bývalý tajemník českých premiérů Grosse a Paroubka z ČSSD Zdeněk Doležel polskému lobbistovi Jacku Spyrovi nabízel, že mu za pět milionů korun dodá informace o privatizaci Unipetrolu.

Připomínám i Petra Zgarbu z ČSSD. V dubnu 2005 se stal místo Jaroslava Palase ministrem zemědělství ve vládě Jiřího Paroubka. Současně se stal předsedou prezidia Pozemkového fondu ČR. Byl kritizován za zneužití pravomocí a provádění výběrového řízení pro Český Telecom bez výběrového řízení. V listopadu 2005 rezignoval po skandálu s nestandardním prodejem státních pozemků. Zjistilo se totiž, že Pozemkový fond v létě roku 2005 přidělil spekulantům hodnotné pozemky v okolí Prahy za minimální ceny.

Notoricky známou je kauza OKD, do níž se zapletl bývalý předseda ČSSD a expremiér Bohuslav Sobotka.

Sobotka coby ministr financí Špidlovy a poté Grossovy vlády na starosti. Kabinet prodal v roce 2004 státní podíl v OKD za 4,1 miliardy firmě Karbon Invest.

Stát podle policie přišel o 3,4 miliardy korun. Ocenění firmy Ernst & Young z roku 2005 ohodnotilo OKD dokonce na 52 miliard korun (tedy zhruba šestinásobek ceny na akcii, než za kterou stát svůj podíl prodal). Ocenění znalecké firmy Novota celých OKD je vyčísleno na téměř 22,5 miliardy, tedy na trojnásobek ceny, jež v přepočtu na akcie dostal stát.

Podklady pro dokončení privatizace prošly v roce 2004 rukama Vladimíra Špidly a o pár měsíců později také Stanislava Grosse, který v září 2004 smlouvu o prodeji podepsal. Ministrem financí byl tehdy Bohuslav Sobotka. Stát se tak zbavil zbývajících 46 procent akcií, které do té doby ještě vlastnil.

Po nástupu Bohuslava Sobotky do funkce ministra financí připravoval podklady pro Evropskou komisi ve věci nedovolené podpory za Ministerstvo financí samotný kupující, respektive advokátní kancelář Pokorný-Wagner, v níž je společníkem Radek Pokorný, blízký přítel právě Bohuslava Sobotky. Zajímavé je, že to totiž byla advokátní kancelář, která v té době zastupovala Zdeňka Bakalu, tedy kupujícího, na kterého byla stížnost směřována a který měl podle stížnosti nedovolenou podporu státu uhradit. A šlo o miliardy.

Sobotka se brání tím, že věřil posudku znalce z Fondu národního majetku. A nevzpomíná si, že by posudek nechal prověřit. Posudek podle policie pominul hodnotu 20 dceřiných společností, která činila dle závěrů policie pět miliard. Stejně tak opominul zahrnout do ocenění část majetku OKD, představovanou hotelovými, rekreačními, školskými a zdravotnickými zařízeními v hodnotě 200 milionů. Při stanovování hodnoty 43 759 bytů v majetku OKD měl vycházet z neověřených informací. Policie rovněž rozebírá fakt, že vláda nevypsala na prodej státního podílu v OKD otevřené výběrové řízení, ale jednala jen s držitelem většinového podílu v černouhelných dolech, společností Karbon Invest.

Stát svůj 46procentní podíl v OKD prodal v září 2004 za 4,1 miliardy korun firmě Karbon Invest, za níž stáli tři majoritní vlastníci firmy v čele s Viktorem Koláčkem. Ti pak celé OKD, kam kromě dolů patřilo i 44 tisíc bytů či železniční nákladní dopravce, o pár měsíců později prodali za 10 miliard korun společnosti spoluvlastněné miliardářem Zdeňkem Bakalou.

Ministrem financí v tehdejší koaliční vládě byl nynější předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Šéfem rozpočtového výboru byl za koaliční KDU-ČSL Miroslav Kalousek. O záměru privatizace společnosti OKD formou přímého prodeje majoritnímu akcionáři, koncernu Karbon Invest, vláda rozhodla v březnu 2004. Bakala nesplnil slib, že odprodá byty nájemníkům za zvýhodněnou cenu…

Připomeňme i kauzu ROP Jihozápad týkající se údajných machinací při rozdělování evropských dotací z regionálního operačního programu v regionu Jihozápad. Policií ČR bylo prošetřováno problematické přidělování dotací a hodnocení projektů v páté výzvě ROP, v níž se rozdělovalo 3,8 miliardy korun. Petr Podhola, politik ČSSD z Českých Budějovic a do roku 2010 tajemník hejtmana Jihočeského kraje měl v roce 2009 ve funkci tajemníka hejtmana vyvíjet nátlak na ředitele Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Jiřího Trnku, aby při rozdělování dotací zvýhodnil firmy spřízněné s politiky z ČSSD.

Stejně tak máme i kauzu ROP Severozápad, na níž se podíleli významní politici ČSSD. Tento skandál se týká netransparentního rozdělování evropských dotací v takzvaném „regionu soudržnosti“ (NUTS 2) Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj). Podle obžaloby došlo výměnou za úplatky k ovlivňování schvalování dotace na tři projekty, přičemž obžalovaní přijali nebo plánovali přijmout ve formě úplatků minimálně 2,8 milionu korun.

Bývalý špičkový politik ČSSD David Rath byl 23. července 2015 za korupci a manipulaci s veřejnými zakázkami odsouzen k trestu 8,5 let vězení a propadnutí majetku v hodnotě téměř 22 milionů korun. Rozsudek není pravomocný.

Také známe kauzu Lipno tehdejšího hejtmana Jihočeského kraje Jiřího Zimoly. Vzniklo podezření jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly z porušení zákona o střetu zájmů, kdy si nechal stavět rekreační domy v Lipně nad Vltavou od svého podřízeného a známého Martina Bláhy, kterému zároveň schvaloval mnohamilionové odměny. Zimola kvůli tomu na funkci hejtmana rezignoval. Vzhledem k tomu, že se jednalo o podezření ze spáchání přestupku, došlo po uplynutí jednoho roku k jeho promlčení.

Vlivní členové ČSSD jsou zapleteni též do kauzy sportovních dotací. V důsledku této aféry podala ministryně školství Kateřina Valachová demisi.

Policie v kauze údajných manipulací se zakázkami v nemocnicích Na Bulovce a Na Františku obvinila i bývalého pražského radního za ČSSD Daniela Hodka.

„Kudy chodil, tudy škodil, ve dne škodil a v noci krad, sociální demokrat,“ sdílí se mezi lidmi po internetu. Občané sami umí posoudit, zda je to pravda.