Motto: „Je stokrát lepší se mýlit, a být připravený, než mít jednou pravdu, a připravený nebýt!“

Nepatřím rozhodně mezi lidi, kteří malují čerta na zeď růžovými barvami. Ale mám obavu, oprávněnou obavu z naší budoucnosti. Původně jsem se chtěl se svými obavami a získanými informacemi podělit pouze s přáteli a známými, kteří o tyto informace mají zájem. Nakonec jsem změnil názor a sepsal informace do dvou článků, určených široké veřejnosti, a to i s vědomím, že mohu být obviněn s šířením poplašné zprávy. Nebo minimálně z toho, že zbytečně plaším a vyvolávám paniku. Což rozhodně není cílem následující řádků. Jedinou mojí snahou je zacílit pozornost lidí, kteří chtějí vědět a chtějí konat, a nikoliv jen panikařit, nebo naopak problém zlehčovat a bagatelizovat, správným směrem.

Prvotním problémem je brouk zvaný koronavirus.

O novém broukovi (promiňte mi, že jsem si toto pojmenování viru vypůjčil ze skvělého filmu Smrtící epidemie z roku 1995 s Dustinem Hoffmanem v hlavní roli – vřele doporučuji si film sehnat a shlédnout, je opravdu velmi poučný) zvaném koronavirus, nebo odborněji COVID-19, již bylo vydáno ohromné množství novinových a televizních zpráv i odborných analýz a informací. Není divu, nejedná se o žádnou umělou novináři nafouknou causu, ale o skutečný a zásadní problém pro celé lidstvo.

Již v polovině měsíce ledna, kdy se o problém zajímalo jen málo lidí (vždyť to byl problém ve vzdálené a navíc oficiálně nepřátelské Číně), jsme s přáteli vytvořili expertní tým, ve kterém byli lékaři, odborníci na biologické zbraně, zpravodajci, analytici i bezpečnostní experti. Každý den posílají tito lidé informace ze své oblasti, a to jak ze světa, tak z dění v naší zemi. Tyto informace dále analyzujeme a zpracováváme pro naši vnitřní potřebu. Máme tak ucelenou představu o problému, který nás čím dál více znepokojuje a nutí dělat některé kroky v oblasti přípravy. Níže uvedené informace proto nejsou výsledkem úvah jednoho člověka, ale většího týmu odborníků na oblasti, které se k problematice vztahují.

Nebudu se zde věnovat skutečnostem, které souvisejí se vznikem a rozšířením viru v první zemi, tedy v Číně., Na toto téma již vyšel velmi dobrý článek od kolegy Michala Branda (zde: https://www.protiproud.cz/politika/4950-koronavirus-vyhazov-z-kanadske-laboratore-a-zahadna-smrt-viroveho-zlodeje-biologicka-zbran-pro-zabijeni-cinanu-americane-jsou-dobraci-od-kosti-nepritel-cislo-1-opravdu-oskliva-konspiracni-teorie.htma další zde:https://ac24.cz/-/michal-brand-warning-koronavirus-tak-tohle-neni-bezvyznamna-rymicka-?redirect=%2F ). Navíc kvalitně zazdrojovaný, tedy s uvedením odkazů na zahraniční i tuzemské analýzy a studie. Z lékařského hlediska jsou kvalitní informace na stránkách MUDr. Jiřího Štefánka z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (odkaz zde: https://www.stefajir.cz/?q=koronavirus-2020).Další přehledně zpracovaní informace a oficiální čísla, aktualizovaná několikrát denně, naleznete zde: https://www.worldometers.info/coronavirus/?fbclid=IwAR1zsWjej4wvq4UMjdQzpIPI8pN88MFX_t4CI4WouwAmM-d3fxrcEfJkymY

Nebudu také opakovat fakta, která dnes již zaznívají z oficiálních míst a v článcích odborníků v mainstreamu. Budeme se věnovat informacím a událostem, které se nyní nedávají do souvislosti, přestože spolu souvisejí. A jejichž souběh by měl naprosto devastující účinek na naši společnost i životy každého z nás.

Jsou lidé, kteří tvrdí, že:

-        Je to jen taková lehčí chřipka, na kterou ve světě i u nás stejně umírá více lidí, než na nějaký korovovirus – ne, rozhodně to není žádná chřipečka! Je to hnusný, odporný malý brouk, na jehož potlačení a likvidaci dosud nemáme – na rozdíl od chřipky – žádný lék, navíc ani pořádně neznáme jeho vlastnosti. A čím více o něm víme, tím více bychom se ho měli obávat.

-        Naše zdravotnictví je na vysoké úrovni, s nějakou epidemií si poradí – s první částí souhlasím, skutečně se můžeme pochlubit dobře fungujícím zdravotnictvím. Ovšem velký rozdíl proti chřipce je ten, že mnoho nakažených potřebuje pomoc na jednotce intenzivní péče, bez které jim hrozí smrt zadušením. Už z ekonomických důvodů je kapacita nemocnic a lékařů značně omezená. Ani přístrojů není nekonečně mnoho. V případě epidemie velkých rozměrů musejí lékaři zvažovat, komu přístroje dopřejí, a komu ne. Pro řadu pacientů prostě přístroje nebudou k dispozici.

-        Není třeba stahovat kalhoty, když je brod ještě daleko – on někdo ví, jak daleko je vzdálen onen pomyslný brod? Dojdeme k němu zítra, za týden nebo za měsíc? A kdy ty kalhoty začneme stahovat?

-        Žádná epidemie neexistuje. Koronavirus je falešná zpráva světového měřítka. Je to po zdravotní stránce habaďůra a nic nám závažného nehrozí – Jo, řekněte to těm lidem, co už umřeli a co ještě umřou, že vlastně umřeli na "falešnou zprávu světového měřítka". A ještě to řekněte tomu broukovi, až zase bude mutovat, že vlastně není nebezpečný a tím pádem nemůže nikoho ohrozit a nikomu ublížit!

-        Hysterici dělají jen paniku a novináři je v tom podporují – částečně je to pravda, o zbytečné panice bude ještě řeč na koncem článku. Ovšem stejní lidé, kteří dnes mluví o zbytečné panice, by zajisté v případě, že by virus postihnul i je nebo jejich blízké, stejně vášnivě obvinovali vládu, úřady a sdělovací prostředky, že o rizicích nákazy včas a dostatečně neinformovali občany.

Zkusme si ujasnit některé nepěkné vlastnosti koronoviru:

• Inkubační doba je nejméně 14 dnů. Některé studie ovšem hlásí doby inkubace 24 až 29 dnů.


• Nemoc způsobená koronavirem se může pacientovi vrátit. Proto je možné, že pacient, který byl propuštěn z nemocnice jako uzdravený, znovu onemocní. První případy již byly zaznamenány.


• Uzdravený pacient, tedy pacient vyléčený ze symptomů, může být nadále infekční a nadále virus šířit. To je nebezpečné. Vzniká problém, kde takové pacienty umístit. Není možné je poslat domů, protože by mohli nakazit ostatní, ale ani je nechat v nemocnici vzhledem k nedostatku zdrojů.


• Virus se šíří kontaktem, kapénkovým šířením, ale i prostřednictvím moči a fekálií. Čínští vědci identifikovali nový typ koronaviru v moči pacientů. Virus se přesouvá krví k orgánům a mnohé může poškodit. Jeho přítomnost v moči také znamená, že se dostane do kanalizace. Virus se našel i ve stolici pacientů. V ohrožení jsou tak zejména nemocnice s množstvím pacientů, kde se virus dostane do kanalizace. Pokud se nebude se splašky náležitě zacházet, může virus zamořit vzduch.


• Doba, po které se virus udrží na předmětech, kterých se dotýkala nakažená osoba, činí 3-5 dnů, v některých případech ovšem až 7 dnů.

Upozorňuji, že některé zde uvedené údaje nemusí být v souladu s oficiální variantou, prezentovanou státními orgány a mainstreamem. Přesto je zde uvádím, aniž bych ztrácel čas odkazováním na zdroje těchto informací. V dnešní době, kdy má již skoro každý přístup k internetu, ponechávám na každém zájemci, aby si tyto informace sám vyhledal.

Kombinace výše uvedených vlastností dělá z koronoviru velmi zákeřného a nebezpečného soupeře lidstva. Velká rychlost šíření, která překonává dosud známé epidemie virů MERS, SARS i ebola, často bez možnosti identifikovat způsob, místo a čas nakažení, neumožňuje včasný záchyt a izolaci ohniska nákazy.

Problémem zatím není letalita, tedy celková úmrtnost na onemocnění způsobené tímto virem. Ta je zatím na relativně nízké úrovni, mezi 1 – 3%. Ovšem již víme, že virus postupně mění svoje vlastnosti, tedy mutuje. A že může dojít k situaci, kdy bude mnohem agresivnější, bude napadat a usmrcovat nejen osoby s plicní nemocí, s nemocí srdce a cév, diabetem, astmatem nebo vysokým krevním tlakem, případně osoby s narušeným imunitním systémem, jak je tomu většinou v současnosti.

Problém sekundární, ale taktéž velký. Finančně- ekonomická krize je na spadnutí.

Ve své knize „Přežít nebo zemřít“, kterou vydalo v červenci minulého roku nakladatelství Česká citadela, jsem v úvodu kapitoly 6 konstatoval, že není otázka, zda přijde nebo nepřijde finanční a ekonomická krize. Ale kdy přijde. A také co bude jejím reálným spouštěčem.

Jen málokdo si uvědomuje, že už nyní jsou důsledky řádění koronovira ochromující, a to zejména v ekonomické oblasti. Nejsou tak viditelné a mediálně zajímavé, jako zdravotníci v bílých kombinézách s maskami na obličejích, ale o to horší.

Čínská ekonomika v současnosti tvoří 17% světové ekonomiky a je hluboce integrována do mezinárodních dodavatelských řetězců. Čína je obecně vnímána jako fabrika světa – vyrábí se zde nejen velká část spotřebního zboží, ale také součástky do elektropřístrojů, automobilů a dalších tisíců položek, bez nichž není možné dokončit výrobu. Již nyní celá řada velkých podniků na celém světě uzavírá výrobu, nejčastěji pro nedostatek náhradních dílů, vyráběných v Číně, a nejnověji i v Jižní Koreji. A tento trend bude bohužel s nárůstem počtu nakažených osob výrazně narůstat. Obecně platí pravidlo – čím více bude nakažených, tím méně se bude vyrábět. Jednoduchá, ale děsuplná rovnice.

Již nyní je více než jasné, že existenční problémy budou mít společnosti provozující lodní turistiku, letecké společnosti, cestovní kanceláře a obecně celý sektor turistického ruchu a služeb, spojených s ubytováním a pohostinstvím. Ruší se sportovní a kulturní akce, veletrhy, a další a další akce. Každé zrušení znamená finanční ztrátu. Čím více zrušených aktivit, tím větší finanční ztráty. Pokud se virus rozšíří do pandemických rozměrů, bude zavřeno takřka vše. Už chápete rozsah a dosah těchto faktů?

Teprve v posledních dnech začaly být velmi nervózní tzv. trhy. Tedy obchodníci s akciemi, dluhopisy a dalšími pochybnými finančními produkty. Stačí dva titulky z posledního dne - Burzy kolabují, Wall Street je v chaosu. Světové trhy zažívají kvůli koronaviru nejhorší hodiny od roku 2011. Nejrychlejší otočka v historii: z rekordu do korekce za šest dní. Pamětníci mezi akciovými obchodníky říkají, že něco tak příšerného ve své kariéře dosud nezažili. Tyto hodiny jsou dost možná horší než burzovní krach roku 1987 nebo finanční krize v roce 2008.

Pokud bude pád na akciích a dalších finančních produktech pokračovat a spojí se zastavením části výroby a služeb, budeme uprostřed zdrcující finančně-ekonomická krize. Krize, proti níž byla ta v roce 2008 pouze lehkou zatěžkávající zkouškou. Krize, která zákonitě ve svých důsledcích dopadne na každého z nás.

A do třetice všeho špatného: Co se stane se statisíci zahraničních dělníků u nás, kteří budou naráz bez prostředků a bez možnosti návratu do svých zemí?

Asi se všichni shodneme, že nás čeká další vážná krize - finančně-ekonomická. Ale pak nastává okamžik, na který formálně v polovině minulého roku upozornili domobranecké organizace veřejnost a prezidenta republiky.

Koncem minulého roku pracovalo v České republice přibližně 700 tisíc zahraničních pracovníků. Již nyní jsou zejména ve středních Čechách města, kde zahraniční dělníci tvoří až 1/3 zde žijících obyvatel. Většinu času tráví buď v práci, nebo na ubytovnách. Jen někteří si dovolí luxus utrácet těžce vydělané koruny za nějakou zábavu. Takže až na drobné excesy dosud nejsou se zahraničními pracovníky žádné větší problémy.

Co se stane, až se naplní uvedený scénář, naplno vypukne mohutná hospodářská krize a práce nebude dostatek ani pro naše lidi? Začne se masivně propouštět. Kdo bude propuštěn první - bude to generální manažer, vedoucí provozu nebo zahraniční námezdní síla, často nekrytá žádnou smlouvou, garantující ochrannou lhůtu nebo nějaké odstupné? Většina zahraničních dělníků je zde pouze za jediným účelem – vydělat co nevíce peněz a ty následně poslat svým rodinám do zemí, odkud přišli. Proto zde žijí skromně, jejich jídlo je to nejlevnější, co je možné v obchodech koupit a bydlí po několika v laciných ubytovnách. Tito lidé jsou bez větších zásob a finančních úspor. Nyní se dostanou bez prostředků na ulici – bez zaměstnání, bez jídla a finančních prostředků nutných na to, aby se vrátili ke svým rodinám.

Hladový člověk bez rodiny je zoufalý člověk. A zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Scénář takřka hororový: v důsledku rychlé a zničující krize zastavuje většina podniků, zaměstnávajících zahraniční dělníky, provoz. Na hodinu a bez odstupného jsou propuštěny statisíce zahraničních zaměstnanců. Nemají žádné úspory, aby zde mohli delší dobu přežívat, ani na to, z důvodu zamezení šíření epidemie nebudou mít možnost návratu do svých domovů - do Mongolska, Nepálu, Albánie, ale ani na Ukrajinu či Moldávie.

Začnou mít hlad, žízeň, dostavuje se frustrace, beznaděj a vztek. Jsou zaznamenány první případy, kdy si obstarávají základní prostředky (včetně alkoholu) násilnou cestou. Začínají krádeže ve velkém, rabování. Nejdříve obchodních center, následně menších obchodů, domů a bytů, kde je možné si jídlo a další prostředky obstarat.

Nastává anarchie a první větší střety s policií a ozbrojenými občany. Narůstají ztráty na obou stranách. Policie není schopna nepokojům v tak velkém měřítku zabránit. Sama je často terčem útoků a úspěšných snah ozbrojit se na úkor příslušníků policie. Je třeba si uvědomit, že větší část zahraničních dělníků má na rozdíl od mladší části zdejší populace za sebou několikaletou základní vojenskou službu, někteří dokonce i bojové zkušenosti. Znají naši řeč a umí se pohybovat v našem prostředí. Jsou mnohem silnější a otužilejší, a to nejen fyzicky. A mohou jich být statisíce, s jedinou touhou – přežít, případně se vrátit domů, za svými rodinami. Za každou cenu. Co může nastat dále, nechám na úvaze čtenáře.

Bude to hodně o nastavení ve vaší hlavě. Nejhorší smrt je z vyděšení.

Nastínili jsme si v předchozích větách stručně tři možné problémy, které nás mohou postihnout, a které jen v malé míře můžeme ovlivnit. Stát s vypětím všech prostředků a lidských sil může zvládnout jeden z uvedených vážných problému, jen těžko pak dva vážné problémy, ale souběh tří vážných krizí - zdravotně-sociální, finančně-ekonomické a banditismus velkých rozměrů by mohl být pro stát a společnost doslova vražedný!

Hlavně žádnou paniku, vzkazuje občanům vláda i odborníci. S tím samozřejmě naprosto souhlasím. Panika může být v některých případech skutečně horší, než samotný problém, kvůli kterému panika vznikla. Lidé by se neměli bát, protože jestli je něco může zabít, je to jejich strach. Kdo se nebude bát, má vyšší šanci přežít. Což však neznamená, že není nutné být více než obezřelý a s maximální zodpovědností se připravovat na možné varianty, mezi které patří prudké zhoršení situace a vznik pandemie.

Člověk by rozhodně neměl spoléhat pouze na stát, ale měl by činit rozhodné kroky pro přípravu na osobní a rodinné úrovni. Stát je sice připraven, ale je také výrazně limitován. A to jak lidskými, tak materiální zdroji. Naše vysoce kvalitní zdravotnictví jistě zvládne epidemii, kdy bude pacientů řádově tisíce, ovšem při počtu desítek a více tisíc nakažených a nemocných osob již není schopné efektivně fungovat a může zkolabovat. Proto je nutné se připravit i na tuto nepříznivou variantu vývoje, kdy navíc budou obdobně postiženy i ostatní země Evropy a světa a tudíž nám nebudou schopny jakkoliv pomoci.

Každý rozumně uvažující jedinec by měl nyní začít přehodnocovat svoje hodnoty. Měl by zvážit, zda skutečně bude chtít odjet za týden na zahraniční dovolenou, zda je nutné zakoupit právě nyní nové auto nebo televizor, když starý ještě funguje. Podle mého skromného názoru už svět nikdy nebude stejný, jak před dvěma měsíci - ať chceme nebo nechceme! Čím dříve si tento smutný fakt uvědomíme a začneme se chovat podle něho, tím větší šanci na přežití ve zlých dobách, které přicházejí, budeme mít.

Připravme se na náraz! Bude pravděpodobně velký. Hodně velký!

V příštím článku seznámíme čtenáře s konkrétními návrhy, jak se co nejlépe připravit na věci možné příští.