Ač
jsou následující historická fakta často potlačována, dne 19.
dubna 2015 uplyne již 70 let od bombardování severočeského
Chomutova spojeneckými letadly. Co se vlastně na konci 2. světové
války stalo? Kolem čtvrté hodiny ráno bylo na město svrženo
přes 3 000 těžkých pum s cílem zničit podkrušnohorské
komunikace a průmyslové závody. Při těchto náletech zemřelo
200–500 (údaje se liší) chomutovských občanů. Spojenci totiž
bombardovali i civilní obydlí a obytnou čtvrť dnes nazývanou Na
Moráni.

Bombardování
bylo rozvrženo do několika dnů kolem tohoto data, spojenecké
bombardéry se zaměřily na Manesmannovy závody, Poldinu huť a
hlavní nádraží. Chomutovské nádraží bylo těžce poškozeno a
stalo se neprůjezdným. Zasaženy byly drážní budovy a ve výtopně
bylo zničeno 40 lokomotiv. Poškozeno bylo 220 domů, z toho
pětadvacet kompletně srovnáno se zemí. Často se stávalo, že
letci cíle špatně zaměřili a například namísto nádraží
spustili bomby až za něj mezi koleje a Spořice. Zde v lesíku
jsou dodnes patrné jasné kruhové jámy vyhloubené po dopadu bomb
(viz foto).

Veliké
škody při náletu na Chomutov utrpěla také obec Spořice, která
však byla od 1. dubna 1943 do konce války součástí Chomutova.
Zde bylo zničeno přes dvaatřicet domů, dalších více než
dvacet poškozeno a zahynulo zde na šedesát lidí.

Mezi
místními se traduje, že v místech nad nádražím, kde dnes
stojí obchodní centrum Globus, je stále několik nevybuchlých
pum, při jejichž vybuchnutí by byl okruh v okolí až dvou
kilometrů silně zasažen. Tyto informace kolují hlavně mezi
staršími pracovníky depa.

Masakrování
civilního obyvatelstva, Čechů i Němců, kteří v této době
v Chomutově žili, lze označit za genocidu zrovna tak, jako
každé jiné cílené vyhlazování civilistů. Čest jejich
památce.