Roček: Vy i já jsme ideální adepti na koronavirové mrtvoly. Zasloužilí důchodci prolezlí chorobami. Víme, že nepřítel je před branami, ale ještě žijeme, a ministr podlomeného zdraví Adam Vojtěch nás ujišťuje, že korona-hnus je vlastně jen o něco málo výkonnější verze chřipky. Ale my jsme se shodli, že jde především o fantastický zážitek.

„S tím je spojeno už od starověku vždy aktuální lynčování (v Evropě upalování, jinde kamenování) viníků. Mezi lidmi jsem se setkal s jemným náznakem, že občané, kteří byli v posledních týdnech v Itálii by měli být prokleti. Protože jejich lyžařská marnivost nám přinesla do českých hospod, luhů a hájů nebezpečí kruté smrti. Když to vezmeme relativně zdravým rozumem, z hlediska epidemiologických důsledků se o nic moc nejedná, protože úmrtnost na koronavirus je jenom znepokojivá. Umírají především chcípáci (jak o nich mluví česká herečka, která se také už přiblížila kritické hranici) nad 60 let, jako jsme my. Abychom nebyli obviněni ze lži, či světovějších  fake news, odkazuji na to, že 29 únor 2020 na adrese www.scmp.com, což není pročínské medium, napsali, že podle největší studie zveřejněné čínským střediskem pro kontrolu a prevenci nemocí 18. února, uvádějí celkovou úmrtnost 2,3 procenta. U osob ve věku 60 až 69 let je to 3,6 procenta, u osob ve věku 70 až 79 let 8,8 procenta a ve věku 80 let a výši dokonce 14,8 procenta. Čili, čím je člověk starší, tím dříve dostane koronavirovou babu. To v podstatě kopíruje sudičku provázející chřipku," odpovídá Zdeněk Zbořil.

Roček: Ale když se nemocní a mrtvoly zprůměrují, nakonec byla průměrná tendence úmrtnosti 1,4 % a to je prý dobrá zpráva. Ale o pár dnů později celý světy odpovídá aktuálně podle mezinárodní zdravotnické organizace (WHO) úmrtnosti 3,4 %, ale to je jenom momentální výpočet, který bude zítra jiný.  Záleží na metodologii a může klesnout na 2 %. Nikdo neví… V tom je kouzlo statistiky. K tomu ještě nebezpečí hysterie, např. hlavní virolog laboratoře berlínské univerzitní nemocnice Charité Christian Drosten je přesvědčen, že na breberku v dlouhodobém horizontu může zemřít až 280 tisíc Němců. „Při úmrtnosti 0,5 procenta by to znamenalo 278 tisíc úmrtí na koronavirus,“ řekl Drosten. Ale takové výpočty nedávají moc smysl, protože se musí počítat s časem. „V případě pomalého rozšiřování se oběti koronaviru ztratí v normální úmrtnosti.” Jenže, co to je pomalé rozšiřování – rok, dva tři … či co? Proč takovou hypotetickou ptákovinu vůbec říkal? Podle zprávy ČTK přitom připomněl, že každý rok v Německu umírá 850 tisíc lidí a jejich věkový profil je podobný tomu u obětí breberky COVID-19. Nechápu, proč podporuje hysterii.

Roček: Ještě nikdy za dobu, co existuje lidstvo, nedošlo k tak plošnému zmrazení pohybu lidí a tím i služeb, a nepřímo i výroby. Pokud se pyšníme, že jsme občany globalizované planety, tohle cvičení je fantastické. Nedokazuje to, že ve skutečnosti nejsme nic více než opice s počítačem a mobilem?

„Jde o unikátní situaci. Globální pohyb osob je vlastně největším nebezpečím lidstva. Začíná tím narušení něčeho, co naivisté nazývají post-moderní společností. Humor končí, když si uvědomíme, že jde o zcela konkrétní varování, že mobilita není civilizace. Mobilita je známá i u hrochů, kojotů či štěnic. U lidí mobilita znamená, že když se pohybujeme, vždycky na tom někdo vydělá. A tohle pravidlo náhle neplatí. Jsme překvapeni, když vidíme, že existuje jenom málo základních oborů lidské činnosti, které jsou důležité, aby se vyrábělo a vyrobené distribuovalo. Terciální sféra, to jsou vlastně nomádi, obchodní bezdomovci, závislí na tom, jestli někdo podlehne nějaké módě. V tomto týdnu si něco koupí, nebo přijedou zájezdy a zájezdové kobylky si něco koupí, někde jim navaří, něco snědí a vypijí, někde si lehnou a ráno vstanou a dělají zase to samé, " vysvětluje Zdeněk Zbořil..

Roček: Když je tohle kvůli karanténám omezeno, iluze se hroutí. Jde o první cvičení CO ukazující, že nepotřebujeme globální obchodní vztahy, nepotřebujeme terciérní sféru s ohromným turistickým průmyslem a prodejem nepraktických nesmyslů. Potřebujeme mít zajištěné jen základní funkce společnosti.

„To je sice pravda, ale také vzkaz pro vládní úředníky, protože dosah karanténních opatření není mimo Čínu příliš dramatický. Pro občany jsou, kromě omezení cestování a karantény pro určité skupiny, důsledky téměř neviditelné. Jde jenom o velké a přesto omezené cvičení, které nám nechtěně zprostředkoval laskavý koronavirus," je přesvědčený Zdeněk Zbořil..

Roček: Vzpomněl jsem si, že podobnou smrt z vyděšení soudruzi manažéři zažívali po té, co v září 2001 se zapíchla dopravní letadla do páru mrakodrapů v New Yorku a jeden vletěl dokonce do jednoho křídla baráku Pentagonu. Tehdy (kromě ptáků) se každý bál v USA a v západní Evropě, létat dopravními letadly. Prudce vzrostl počet telefonních a video konferencí. Protože od té doby došlo k velkému rozvoji digitální technologie, dnes může mnoho lidí pracovat i z domova. Došlo k zoufalé koronavirové racionalizaci výrobních, technických a administrativních operací. To znamená, že v nouzi si vyzkoušely firmy a organizace, že některé zaměstnance nepotřebují. Lze pracovat i v úspornějším režimu. Takže, nezpůsobí koronavirus, že nakonec stovky tisíc lidí na světě přijdu o práci?

„Myslím si, že kvůli koronaviru skutečně přijdou miliony lidí o práci. Ředitelé, jejich náměstci, vedoucí úseků a specializovaní mistři, kterým se dnes z neznámých důvodů říká manažéři, si právě vyzkoušeli, že nejlépe je mít automatizované procesy s minimem lidí. V jejich vizi budoucnosti jakkoli staří lidé mohou „vychcípat“, ale výrobní a distribuční linky pojedou dál. I kdyby pracovali ve „skafandrech“ jako lékaři v první linii, jejich finančně náročná ochrana bude daleko lacinější, než odstavení výroby kvůli tomu, že virus vyžene dělníky do karantény," domnívá se Zdeněk Zbořil.

Roček: Monstrózní cvičení civilní obrany alias ochrany bude fantastickým studijním materiálem pro tajné služby a státní armádní a politicky motivované výzkumné úřady. Bez ohledu jak se bude vyvíjet situace v dalších měsících, sledovaní jednání lidí a jednotlivých vlád vygeneruje úžasné množství informací. Například protičínští šmoulové obviňují pekingské mandaríny, že z počátku utajovali začínající epidemii. Přitom dnes i oficiální média obviňují japonskou vládu, že se snaží omezit testování lidí na korona-hnus, aby byl výskyt onemocnění co nejmenší. Potřebují, aby bylo Japonsko tak nějak zdravé, protože tam má probíhat letos olympiáda. V tom jsou více než miliardy dolarů.

„Protože základem každé civilizace, která přežije, je zisk, nelze se tomu divit. Skutečně i průměrné dílčí poznatky z prožívání epidemie koronaviru jsou fantastické. To nelze nasimulovat. Žijeme proto v úžasné době. Mínus je, že s tím budou spojeny tisíce mrtvých," říká  Zdeněk Zbořil.

Roček: Na téma koronaviru ústecký emeritní major a bývalý policejní psycholog Josef Kovářík uvedl, že je zcela normální obava z koronaviru, prostě jde o pocit ohrožení. Je zbytečné se obavám smát, protože jsou zakódované v lidském chování. Každé zvíře, tedy i člověk, instinktivně reaguje na signály ohrožení. Lze si takto vysvětlovat, že např. v některých továrnách chodí měřit teplotu zaměstnanců, zda nemají horečku?  Přitom při prvotním zjištění, že pacient má koronavirus, přes 50 % pacientů v Číně nemělo zvýšenou teplotu?

„Je to uklidňující rituál. Např. na letišti v Ruzyni je monitorována teplota lidí vystupujících z letadel přilétajících v Itálie, přitom přes 90 % občanů ČR se vrací domů auty nebo autobusy a nikdo jim teplotu neměří. Až teď v pátek od půlnoci na sobotu přes 16 tisíc Čechů půjde po příjezdu z Itálie do Čech do dvoutýdenní karantény. Míra obav již přestoupila základní míru uklidňujícího rituálu," upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Roček: Jisté je, že obavy jsou základní sebezáchovnou reakcí, bez ohledu na to jak je vyspělá technika, se kterou si hrajeme…

„Vzpomínám si, že na základě válečných zkušeností moje matka, když nastala nějaká neobvyklá situace, došlo k nějakému napětí mezi Sovětským svazem a západním blokem, spěchala nakoupit cukr, sůl, mouku, mýdlo. To byl základní instinkt podmíněný zkušeností nebo strachem generací. Jen s tím strachem musíme obcovat opatrně," dodává Zdeněk Zbořil..