Proč je pro mne rokoronavirus hnusný brouk

Na začátek vysvětlení pro čtenáře, kteří nečetli můj předchozí článek na toto téma – broukem myslím toho hnusného nového vira, který nyní plní nejen stránky našich tištěných nebo internetových médií, ale také mysl mnoha lidí. Slovo brouk jsem si vypůjčil od vojenského virologa Dustina Hoffmana ve skvělém filmu Smrtící epidemie, který tak trochu v malém předznamenal dnešní situaci.

Slovo koronavirus dnes již v některých lidech vyvolává negativní konotace – mainstreamu se opět podařilo problém naprosto „přepálit“. Místo toho, aby zde bylo poskytováno vyvážené objektivní zpravodajství, snažící se v poklidu lidem vysvětlit možné problémy i nutnost prováděných opatřených, novináři lační senzací denně krmí čtenáře různými „speciály“ a senzačními informacemi, včetně bulvárního zacházení do soukromí prvních oficiálních oběti brouka. Jsem zvědav, jestli je stejně tak bude zajímat soukromí u 58.465 nakažené osoby,…

Alternativa, tedy informační zdroje mimo oficiální média, si počínají přesně obráceně – skoro vůbec se tématu brouka nevěnují. A pokud ano, tak očima „konspiračních teorií“. Pro mnoho lidí z alternativy je současná mediální a politická smršť kolem koronaviru pouze uměle vyvolanou panikou, habaďůrou, případně uměle vyvolaným problémem, mající za úkol zastřít jiné, skutečné problémy – nastolení Nového světového řádu, zakrytí ekonomického kolapsu USA, války proti Rusku nebo zavlečení dalších statisíců nelegálních imigrantů do Evropy.

Panikář je člověk, který nakupuje, když jsou obchody plné. Rozumný člověk je ten, kdo si dělá zásoby v době, kdy jsou regály prázdné.

Poznámka: kdo nepochopil, jedná se samozřejmě o ironii. Opak je pravdou,…

- Češi mají paniku. V některých obchodech chybí potraviny, ale k zásobám se nikdo nepřizná

- „Je to takový typicky český,“ odsuzuje výsměšně muž před supermarketem zprávy o vykupování trvanlivých potravin. Jenže vzápětí mimoděk přiznává: „Trošičku větší zásoby si dělá každý. My máme třeba o kilo rýže navíc.“

- Celou tu hysterii způsobila média, protože nás tím furt krmí. Kdyby to do nás furt nehustili, pak by nikoho nenapadlo si ty zásoby dělat.

- Nakupování zásob jídla je ale podle psychologů i dalších odborníků iracionální

- Zatím to vypadá, že nejmenší hysterii zatím podléhají Češi. Češi více vtipkují, než nakupují masky.

To jsou jen některé z titulků nebo obsahů zpráv, které se věnují nákupním iniciativám českých občanů v souvislosti s aktivitami brouka. Samozřejmě nejsem zastánce vyvolávání paniky ani žádných jiných iracionálních opatření občanů. Ale vytváření zásob trvanlivých potravin pro mimořádné situace, to je podle názoru psychologů a dalších „odborníků“ iracionální? V tom případě to nejsou odborníci, ale totální hlupáci!

Jak může někdo v situaci, kdy vláda otevřeně přizná, že á strategické zásoby potravin na 1,4 dnů, zazlívat občanům, že konečně se začínají chovat normálně a berou vlastní osud do svých rukou? Jak se můžete spoléhat na stát, který není na mimořádné situace velkého rozsahu vůbec připraven, a dělat si legraci nebo odsuzovat chování lidí, kteří nic neponechávají náhodě a připravují se na možné budoucí problémy? A názor, že je to „takový typicky český“ je již zcela mimo. Mnohem větší davová psychóza v souvislosti s vykupováním je hlášena z mnoha dalších vyspělých zemí Západu. Takže není sebemenší důvod stydět se za to, že si vytváříme zásoby „na horší časy“. Nemusí to být pouze následek řádění brouka, naši zemi mohou postihnout další jiné nepředvídatelné mimořádné situace velkého rozsahu, takže čím více lidí bude na osobní a rodinné úrovni připraveno, tím lépe pro nás všechny.

Češi více vtipkují, než nakupují masky, je to samozřejmě špatně. Vtip vám sice pomůže uchovat si dobrou náladu, ale na rozdíl od masky vám nepomůže, až půjde do tuhého. Vtipálek i člověk, který se nyní dívá s despektem na nakupující sousedy v případě, že dojde k něčemu špatnému, spláče nad výdělkem. Protože vtipu ani despektu se opravdu nenají…

Porovnáváme hrušky s jabkama a pak se divíme

„Na obyčejnou chřipku zemře každý rok mnohem více lidí, jako na tento koronavirus a médiím bych dal zaplatit všechny škody, které vzniknou díky jejich šířením poplašné zprávy“.

To je celkem častý „argument“ lidí, kteří považují současné mediální šílenství kolem brouka za uměle vyvolaný problém. Řada lidí skutečně stále považuje nemoc COVID-19 za takovou lehčí verzi běžné chřipky a porovnávají, kolik lidí dosud zemřelo na COVID-19 a kolik na chřipku.

Neuvědomují si však, že postupují zcela nesprávně, když obrazně porovnávají hrušky s jabkama. A nebo ještě lépe. Porovnávají bitvu, která právě začala, s bitvou, která již před časem skončila. U bitvy, zahájené teprve před pár minutama, nemůžeme znát počet obětí, na rozdíl od bitvy, která skončila před měsícem. Tam víme, s jakými silami jsme zaútočili, kolik našich vojáků bylo raněno a kolik zabito. Zatímco u probíhající bitvy toto číslo nevíme, známe pouze velmi přibližně počet raněných a mrtvých. Přestože je toto celkem logické, řada odpůrců vážnosti současné situace porovnává časově nesrovnatelné údaje a následně docházejí samozřejmě k nesprávnému závěru, že v porovnání s chřipkou (minulou bitvou) je koronavirus (současná bitva) vlastně neškodná, s minimálními ztrátami.

Pokusím se svůj pohled polopatisticky, možná správně, možné nesprávně. Záleží na úhlu pohledu: Reálně nyní máme v excelu tři sloupečky, které se stále aktualizují. V prvním sloupečku jsou nakažení, ve druhém vyléčení, ve třetím ti po smrti. Z logiky věci musíme udělat poměr mezi sloupečkem dva a tři, které jsou v dané chvíli konstantou - člověk zde je buď vyléčený, nebo po smrti - aby to vyšla výsledná letalita. Nemůžeme přeci srovnávat sloupeček jedna se sloupečkem tři. Vždyť sloupeček jedna není konstanta, ale proměnná - člověk z proměnné ve sloupečku jedna se logicky přesune časem do sloupečku dvě nebo tři a bude tak v nějakém konstantním sloupečku. Je moje úvaha logická nebo není?

Úplně správně by bylo sledovat v pomyslné excelovské tabulce každý jednotlivý případ v čase. Tedy když se nám člověk nakazí např. 1. února, a dostane se tedy do sloupečku 1, budeme sledovat až do závěru, zda se nám finálně přesune do sloupečku 2 nebo 3. Když takto budeme sledovat všechny pacienty nakažené 1. února (a tedy vložené do 1 sloupce) až do jejich uzdravení nebo úmrtí (tedy sloupců 2 nebo 3), budeme znát přesnou procentuální letalitu všech pacientů z 1. února. A pokud takto budeme postupovat u každého dne, vyjde nám celková procentuální letalita za měsíc, nebo za celou dobu od vypuknutí COVID-19.

Také brouk nás stále více rozděluje

Kolem koronaviru se šíří vášně a hlavně o broukovi mluví stále více lidí, kteří tomu ani trochu nerozumí. Naráz ze sebe dělají experty. Problém je v tom, že většina lidí situaci kolem koronaviru nebere racionálně, ale emocionálně. Někteří lidi zmatkují, mají panický strach, šíří nesmyslné teorie a zbytečně se pletou do věcí, kterým nerozumí. Další si problému vůbec nevšímají, a jedou si svůj dosavadní život, jako by se nikde nic nedělo (třeba vyrazí na dovolenou do Itálie, když už si ji zaplatili,..). Další, neméně početná, skupina považuje problém s broukem za nesmysl, habaďůru, krycí manévr pro zakrytí jiných problémů (ekonomických, válka s Ruskem, obsazení Evropy nelegálními imigranty, atd.).

A nikdo z těchto tří základních skupin není ochoten uznat argumenty ostatních. Takže jak nás rozděluje pohled na politiku obecně, na témata jako je uprchlická krize (pro jiné správně charakterizovaná jako snaha rozvrátit Evropy přílivem miliónů lidí jiných kultur a náboženství), válka v Sýrii, klimatická krize, směřování Evropské unie, genderová problematika a LBGT, pánové Trump a Putin, tak nás nyní rozděluji i pohled na problém zvaný koronovirus.

Svět po broukovi nebude nikdy stejný, jako před ním.

Jen málo z nás má možnost dohlédnout díky svým analytickým schopnostem a získaným informacím do blízké i vzdálenější budoucnosti. Pokud by někdo takový byl, musel by být stejně jako já hodně nervózní. Musel by si totiž uvědomit to, co si málokdo dnes dovede představit, ale co se nejspíše stane tvrdou realitou - svět po broukovi nebude už nikdy stejný, jako před ním!

Případné samozvané filosofy, mudrující nad tím, že svět nikdy není stejný, než byl minutu předtím, bych chtěl odkázat do patřičných mezí – tato skutečnost je mi známa. Přesto jsem toho názoru, že svět se díky broukovi a hlavně díky druhotným průšvihům, jako je zničující finančně – ekonomická krize, omezování osobní svobody a svobody slova, a dalším neméně závažným problémům, které mají svůj prvopočátek u existence brouka, bude hodně, ale opravdu hodně jiný. A rozhodně ne lepší. Ne, možná nedojde ke globální krizi, ale i při časové omezenosti finančně-ekonomické krize mohou být následky pro každého z nás více či méně vážné.

K jedné ze základních funkcí naší mysli je automaticky vytěsňovat do pozadí informace, které jsou negativní, a mohou mít nepříznivý vliv naši budoucnost. Nikdo z nás si nechce přiznat, že naše plány a vize do budoucnosti se již v takové podobě, jaké jsme si vysnili nebo naplánovali, neuskuteční. Že již letos skutečně v srpnu neodletíme do Řecka k moři, že si nekoupíme to pěkné nové auto, nebo že nezačneme stavět dům, do kterého chceme přivést svoje děti. Tomu se prostě naše mysl vzpírá, i když všechny indicie a dosavadní průběh událostí tomu nasvědčují. Ale čím dříve začneme novou realitu přijímat, čím více začneme vstřebávat nové informace a nové skutečnosti, tím lépe pro naši reálnou budoucnost. Je lepší se nakonec mýlit, ale být připraven, než strkat jako pštros hlavu do písku a chovat se, jako by se nic nedělo. Nemyslíte?