Polsko navrhlo Rusku historické usmíření
Podle slov polského diplomata doufají ve Varšavě v obnovení spolupráce s Moskvou při studiu historie, přičemž je důležité, aby se tato práce nestala rukojmím pokusů učinit z dějin propagandu.
„Chtěli bychom provést společnou analýzu dokumentů, dospět ke společnému chápání historických faktů a našich vzájemných vztahů, tvrdí Czaputovicz.
Poznamenal, že Polsko neklade Rusku pro zahájení dialogu o historickém usmíření žádné podmínky. Diplomat hovoří o nutnosti snížení intenzity historických sporů a navrhuje poskytnout možnost profesionálním historikům, aby se zabývali studiem dokumentů a prověřením zdrojů.
Včera Czaputovicz prohlásil, že Sovětský svaz sehrál rozhodující roli ve vítězství nad fašismem. Diplomat také poznamenal, že Varšava je solidární s postojem Moskvy o příspěvku SSSR k ukončení Druhé světové války.
„Ať se kamarádí s Ukrajinou“, odpověděl expert na návrh Polska usmířit se s Ruskem
Politolog Jevgenij Satanovskij komentoval neočekávané kroky polských politických špiček směřujících k usmíření s Ruskem.
Polský ministr zahraničí pan Czaputovicz najednou začal hovořit o zlepšení vztahů s Ruskem. Vtírá se otázka: „Co tak najednou? Někdo vám zavolal z těch dalekých krajů, kde nyní sídlí starší bratr Polska a jeho hlavní ochránce? Řekl, že už nebude dávat peníze, nebo něco ještě nepříjemnějšího?" Teď je potřeba si vybrat: Buďto je Rusko nepřítel a agresor nebo opět přítel a soused. A jestli je to tak, co je potřeba udělat? Povězte, pane...
Všechno vymazat a dál dělat, jako že se nic nestalo? Zapomenout na stovky v Polsku zbořených poválečných pomníků a pamětních desek věnovaných 600 tisícům bojovníků Rudé armády padlých při osvobozování země? Zapomenout všechno to plivání nynějších varšavských pánů Polska na vše ruské, sovětské? Zapomenout na to, jak celé roky škodili a jaké škody Moskvě nadělali jak v Evropě, tak i v Americe, v mezinárodních organizacích i u sebe doma?
To určitě ne, ale samozřejmě: Kopernik, Chopin, Sienkiewicz, Brylska, Olbrychski, Lem, Sapkowski... Ale samozřejmě i Dzeržinskij. A co je daleko horší – bratři Kaczynští. Nebo si pan Czaputowicz myslí, že když nás včera přirovnával k Třetí říši, dnes se s ním půjdeme objímat? Proč bychom to dělali? Židé se Polákům dlouho pokoušeli zapomenout jejich účast na holocaustu. Nepodařilo se.
Jak se Polsko snažilo od holocaustu oficiálně distancovat a dokonce ještě svým hloupým způsobem strašit čerstvě přijatými zákony, tak se vše podělalo. To si myslíte, že s Ruskem to bude jinak? Ne, je možné, že diplomaté a politici jsou toho schopni. Jsou to pružní lidé. Možná i mezi novináři se někdo najde.
Začnou omílat jako flašinet jedno a druhé, o společném historickém osudu, o slovanské jednotě, jako by ji někdo někdy viděl či slyšel. Budou fňukat a vydírat, apelovat na vyšší city...
Ale bylo toho už tolik vyřčeno polskými hlavouny, že jsou věčnou hradbou Evropy proti východnímu ruskému barbarství a že jsou oporou NATO a obrana před intrikami Moskvy, ale i Ukrajiny a Pobaltí. Energetická nezávislost na proklatém ruském plynu a závislost na předraženém americkém „plynu svobody“ je jim milejší než vlastní rozpočet, což jim v konečném důsledku může poskytnout příležitost stát se nezávislým polygonem příští jaderné války v Evropě. Ne nadarmo tam NATO provádělo výcvik na jejich účet. Tak k čemu jim bude naše přátelství?
Nevstoupíš dvakrát do jedné řeky. S konkrétními lidmi není problém, ale s celým státem? Neexistuje žádné přátelství mezi zeměmi. A byli to právě Poláci, kteří nás o tom přesvědčili. Dobře, máme velvyslance. Ale obchod a turistika prakticky nula. Není to ale naše volba.
Takže: Jak bude, tak bude. Ať se kamarádí s Ukrajinou, s Litvou a třeba i s Německem. V rámci vzájemné genocidy, kterou se vždy vzájemně obšťastňovali. Asi to Varšavě zase chybí
Zdroj
