Strážci řeckých hranic nezahálí ani během doby sníženého počtu útoků migrantů. Turecká armáda od sobotního večera přestala migrantům na řecko-turecké hranici rozdávat benzín na výrobu zápalných „Molotovových koktejlů“. Zklidnění situace je dáváno do souvislosti s dnešní cestou německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona do Ankary. Oba „motory evropské integrace“ letí za tureckým prezidentem Recepem Erdoganem jednat o ceně, kterou od evropských zemí bude chtít za stažení migrantů od vnější hranice EU, kam je nahnala turecká vláda.

Řekové z mnohaletých zkušeností dobře tuší, že ze strany Erdogana jde jen o dočasné snížení napětí. Na hranicích stále zůstává asi 200 tisíc migrantů. A s nimi 2 divize turecké armády. Merkelová s Macronem svoji cestu do Ankary ohlásili ihned poté, kdy Řecko, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Kypr, Bulharsko a Rumunsko v Radě ministrů zablokovali splnění požadavku Turecka na rozšíření celní unie a zavedení bezvízového styku. K unijní dvojici se na poslední chvíli přidal i Boris Johnson – premiér Velké Británie, která nedávno z EU vystoupila.

Německá kancléřka a francouzský prezident nejedou do Ankary jako oficiální představitelé EU, jimiž ani nejsou. Poté, kdy „řecká koalice“, jak je nazývána skupina zemí podporujících Řecko v obraně hranic proti migrantům, v Radě zablokovala i návrh na zvýšení migračního výpalného chce údajně Merkelová s Macronem nabídnout jakousi separátní formu dohody s Tureckem, které by se účastnila pouze tzv. „koalice ochotných“. Mělo by jít o skupinu států, které by údajně měly být ochotné si z Turecka přímou cestou odebrat část migrantů, kteří v minulých týdnech útočili na řeckou hranici. V diplomatických kuloárech se hovoří o transferu migrantů přímými leteckými spoji z tureckých vojenských letišť poblíž hranic s Řeckem. Zatím nevyjasněnou otázkou je, zda se „dobrovolní plátci“ dokáží složit na tak vysokou částku migračního výpalného, se kterou by se Erdogan spokojil.

Jisté je, že Řecko nehodlá Turecku platit nic ani ze svého rozpočtu ani oklikou přes Brusel. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis opět zopakoval, že Řecko se hodlá bránit vojenskou cestou. „Naši policisté, vojáci i dobrovolníci odvedli obrovský kus práce. Řecko se ubrání. Dáme do toho všechno. Už nikdy neustoupíme.“, prohlásil řecký premiér. Práce na zpevňování obranné linie podle něj na hranici pokračují dnem i nocí. V pondělí začali řečtí ženisté spolu se specialisty z civilních firem připravovat rekonstrukci dvouřadého ocelového plotu, aby vnější plášť bylo možné připojit do elektrické sítě vysokého napětí. Plot i dráty se migranti opakovaně pokusili rozstříhat speciálními pákovými nůžkami, které jim dodala turecká armáda. Připojení plotu do elektřiny by jim rozbíjení plotu výrazně zkomplikovalo.

Jde však o technicky náročnou operaci. Vnější část plotu musí být pomocí keramických izolátorů oddělena od země a ocelových stožárů, které plot drží. Během izolačních prací musí být vnější plot na chvíli rozebrán, aby jej bylo možné umístit na izolátory. Úsek, na němž se pracuje, proto musí být střežen zvýšeným počtem policistů a vojáků se zbraněmi, kteří chrání techniky před útok migrantů.

Stavba opevnění i nasazení desítek tisíc policistů a vojáků je extrémně nákladnou záležitostí. Řecká vláda zatím odmítá uvést přesnou výši nákladů. Podle premiéra Mitsotakise je částka o řád vyšší než 700 milionů eur, které Evropská komise přislíbila Řecku. „Peněz nelitujeme. Dáme tolik, kolik bude třeba, abychom ochránili naši zemi a naše občany.“, řekl Mitsotakis. Podle jeho vyjádření by se však i EU měla více podílet na úhradě nákladů. Řecko střeží nejohroženější vnější hranici EU. Jsou to Řekové kdo brání celou EU před další migrační tsunami podobnou té z roku 2015. Pomoc, kterou EU přislíbila Řecku je 1/12 částky, kterou rozpočet EU platí Turecku na migračním výpalném.