Ve čtvrtek se na německé televizní stanici ZDF uskutečnila velmi sledovaná debata. Zástupce vlády byl „sepsut“ za nesmyslná byrokratická opatření zdravotních pojišťoven, která omezují výdaje, jež je nutné vynaložit na péči o nemocné. Zástupce lékařů i zdravotních sester se shodli na tom, že je nutné okamžitě ukonči komercionalizaci zdravotnictví. Má sloužit pojištěncům a ne akcionářům. Epidemiolog zkritizoval nedostatečná opatření vlády o oblasti pohybu osob a dával vládě za příklad okolní země. Výprask, který na místě utržil zástupce vlády, nakonec politiky přiměl uvolnit peníze na přípravu nejžhavější fáze epidemie.

Německé nemocnice mají oproti českým jednu obrovskou výhodu. Podle vyjádření zástupce německé lékařské komory je personální vybavení nemocnic přesně na limitu požadovaném právními předpisy. I díky tomu, že do Německa a Rakouska odešlo za lépe placenou mnoho tisíc lékařů a sester nejen z ČR. Některá oddělení v našich nemocnicích musela být uzavřena pro nedostatek personálu. Rychlé řešení neexistuje. Kvalifikovaní zdravotníci chybějí na "trhu práce". Požádat o vyslání mezinárodní humanitární pomoci? V Evropě nejhůře postižené Itálii přiletěli na pomoc lékaři z Ruska, Číny a Kuby. Přivezli s sebou i Interferon, který se prý v mnoha případech při léčbě osvědčil.

Sousední Německo se spuštěním pořádkově sanitárních opatření proti šíření koronaviru zaspalo. Spolková vláda kancléřky Angely Merkelové omezila mezinárodní cestování jako poslední země v Evropě. Zákaz vycházení s výjimkou nezbytných cest do práce a za nákupy potravin vláda v Berlíně vyhlásila až v pátek, kdy podle statistických údajů bylo jasné, že se nákaza šíří rychleji než v Itálii. Ještě včera nebyly na mezinárodních letištích instalované infrakamery na měření teploty přilétajících cestujících. Žádné kontrole nebyli podrobování ani pasažéři z Íránu, kde je momentálně největší ohnisko nákazy.

V sobotu však spolkové země i federální vláda v Berlíně začaly mobilizovat obří zdroje, kterými německý stát a jeho ekonomika disponuje. Zemské vlády objednaly pro nemocnice 10 tisíc kyslíkových dýchacích přístrojů a infuzních stanic. Další vybavení nezbytné pro záchranu životů začala – pozdě ale přece – ze všech koutů světa nakupovat spolková vláda.

Ministr zdravotnictví Vojtěch Adam (ANO) ještě ani nepředložil novelu vyhlášky o úhradách zdravotní péče. Funguje jako mluvčí ministerstva. To je v tuto chvíli příliš málo. Chce to odvážného člověka do nepohody a odborníka. Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje zejména nemocnice zřizované kraji, jichž je většina, požaduje uvolnění limitů. Není možné, aby lékaři uprostřed pandemie museli přestat léčit pacienty v ohrožení života jen proto, že nemocnice dosáhla finančních limitu, které jí byly jednotlivými pojišťovnami přiděleny na pololetí. Pokračování v červenci? V podmínkách epidemie je nutno se přiblížit pravidlům válečné ekonomiky. Potlačení epidemie je priorita.

Je z čeho brát. Na účtech všech ostatních zdravotních pojišťoven kromě VZP leží 50 miliard rezerv. Ty i v současné situaci v reklamách lákají mladé a zdravé plátce s vysokými příjmy a minimálními náklady. Pojistné není majetkem pojišťoven. Zákon o pojišťovnách vyžaduje změnu. Vybrané pojistné je nutno mobilizovat pro řešení epidemie.

Pandemie koronaviru se k nám šíří možná se zpožděním. Vláda by neměla čas promrhat. Nemocnice potřebují posílit personální i materiální vybavení. Pozdní nákup a distribuce roušek by se v případě dýchacích přístrojů neměl opakovat.

O počtu lidí, kteří mohou nákaze podlehnout rozhodnou i kroky, které vláda zatím nepodniká. Nemocnicím chybí nejen personál, ale i zdravotnické prostředky.
„Pojišťovny nás neplatí za to co držíme na skladě pro případ nouze. Manažeři dosazení do vedení nemocnic mnoho let stavy zásob snižovali, aby papírově vylepšili ekonomickou bilanci.“, řekl lékař z terénu. Tohle se může mnoha lidem nyní smrtelně vymstít. Stejně jako zrušení infekčních oddělení, která byla v minulých letech ve většině nemocnic zrušena, protože v běžné situaci nejsou zisková. A nemocnice akciové společnosti nutí zřizovatelé dělat jen to, co vydělává.

Do oficiálních údajů se dostanou jen hlášené případy. Limitující je dostupnost testování. Ta může stát za nízkými čísly v rozvojových zemích jako u jiných nejen infekčních chorob.
Podle krizového zákona má vláda oprávnění 50 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění, ležící na účtech soukromých pojišťoven zrekvírovat a použít na léčbu a posílení vybavení nemocnic. A měla by to udělat.