Členské státy EU se v Lisabonské smlouvě zavázaly vzájemně si pomoci mimo jiné v případě přírodních pohrom nebo epidemií. Smlouva o fungování EU instituty vzájemné pomoci nazývá souhrnně „Evropská solidarita“. Do včerejška se zdálo, že z Evropy pojem „solidarita“ zmizel. Včera jej v praxi předvedlo Rusko, které do Itálie postižené epidemií koronaviru vyslalo osm mobilních týmů ruských vojenských virologů a lékařů o celkovém počtu 100 lidí. Dále automobilové komplexy pro dezinfekci vozidel a území aerosolem. Spolu s dalším zdravotnickým vybavením jde o 9 plně naložených obřích nákladních letadel Il-86. Rusko sice není členem EU – velká část Ruska se však rozkládá na evropském kontinentu. Rusové vyslali pomoc hned po prvním telefonátu mezi italským premiérem Giussepem Contim a ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Evropská solidarita tedy existuje.

V praxi zmizela solidarita pouze z EU. Itálie již před 6 týdny požádala evropské země o pomoc. Odpovědí bylo zadržování roušek a dalšího zdravotnického vybavení Německem. Náš západní soused neokradl o roušky jenom české nemocnice. Mezi kamiony se zdravotnickým vybavením, které bylo v Německu zadrženo, bylo i zboží pro koronavirem nejhůře postiženou evropskou zemi Itálii. Postiženi byli i Rakušané, Švýcaři, Slováci a další země. Itálii paradoxně nepřímo pomohl švýcarský ministr hospodářství, který letěl do Berlína a donutil spolkovou vládu k uvolnění zabaveného švýcarského nákladu. Po jeho intervenci bylo z Německa uvolněno i zboží, který pro italské nemocnice přiletělo přes německá letiště. A jaksi tam uvázlo. Švýcarsko sice také není členem EU, ale je celé v Evropě.

Nepřímo pomohlo i Rakousko. Byl to guvernér Rakouské národní banky Robert Holzmann, kdo na žádost rakouské vlády kancléře Sebastiana Kurze v Radě guvernérů Evropské centrální banky předložil a prosadil plán na uvolnění 750 miliard eur pro členské státy a podniky na boj s koronavirem. Ještě několik dní před rakouskou iniciativou prezidentka ECB Christine Lagarderová odmítala Itálii pomoci formou odkupu mimořádných státních dluhopisů. Veřejně prohlašovala, že nemá mandát na pomoc italské ekonomice ani ke krokům k udržení Itálie v eurozóně. Na základě rakouské iniciativy si pomohli všichni – ale peníze se konečně našly i pro Italy.

O chování vlád ostatních členských států EU a zejména Evropské komise je hanba mluvit. Nikdo si zřejmě neuvědomil, že čím méně se bude v boji s epidemií dařit Itálii, tím hůře i pro ostatní země. Vzhledem k počtu článků Lisabonské smlouvy, v nichž se to hemží pojmem Evropská solidarita, bych čekal, že každá země pošle do Itálie aspoň jeden lékařský tým. U větších zemí s dostatkem lékařů, nebo zemí, které se specializují na válečnou medicínu, jsem čekal vyslání polní nemocnice. Marně. Neudělala to žádná z členských zemí EU.

Jako první vyslala Itálii lékaře na pomoc Čína. Do včerejška jich do Itálie přišlo pomáhat celkem 300. Nahradili tak lékaře, kteří ve službě koronavirem onemocněli. Číňané kromě toho poslali do Itálie 20 tisíc ochranných hazmat obleků. A hlavně 10 tisíc dýchacích přístrojů pro nemocnice. To je nejcennější pomoc, které se Italům dostalo. Jednotky intenzivní péče v italských nemocnicích jsou přetížené. Kvůli nedostatku techniky na podporu dýchání zbytečně umřely stovky lidí. Dýchací přístroje jsou tím, co zahraňuje životy.

Jako skutečný přítel Itálie se ukázala i maličká Kuba. V Itálii pomáhá 52 kubánských lékařů. V letecké zásilce navíc přivezli nejen zdravotnické vybavení, ale i lék Interferon alpha 2B, který s boji s koronavirem ukázal být velmi účinný.

Jediný, kdo vyslal přímou materiální a lidskou pomoc nejvíce postižené členské zemi EU, jsou státy, které nejsou členy EU. Vůči dvěma z nich – Rusku a Kubě – EU navíc uplatňuje hospodářské a politické sankce vůči Kubě mnoho desetiletí. Čínu, která Italům přišla na pomoc jako první, EU neustále napadá – tu kvůli Tibetu, jindy kvůli Hong-Kongu. Na plénu Evropského parlamentu je každou chvíli návrh nějaké protičínské rezoluce. Unijní politici by se měli vážně zamyslet co udělat, aby se nám ta solidarita „z huby do rukou vraziti ráčila“.