Když byla německá kancléřka Angela Merkelová zavřena do karantény, spolková vláda schválila rekordní balík 156 miliard eur na záchranu hospodářství a domácností. V době masivního šíření koronaviru v Německu se tamní kancléřka Angela Merkelová nechala minulý týden očkovat proti jiné chorobě – pneumokoku. Její osobní lékař však krátce před tím vyšetřoval pacienty, u nichž byl při testech zjištěn koronavirus. Kancléřka proto musela být na 14 dnů zavřena do karentény. Ihned poté spolková vláda na návrh ministrů financí Olafa Scholze (na obrázku 2) a hospodářství Petera Altmaiera (na obrázku 3) schválila balík opatření na záchranu německého hospodářství a domácností před hospodářskou krizí vyvolanou epidemií koronaviru.
Vláda uvolní 156 miliard eur (asi 3,9 bilionu Kč) na pomoc podnikům, živnostníkům a zaměstnancům. Německý parlament kvůli tomu odblokuje tzv. „dluhovou brzdu“, kterou před časem prosadila právě Merkelová. Podle zákona, jehož platnost má být dočasně pozastavena, musí být federální rozpočet vyrovnaný. K jeho suspendování se má ve středu na mimořádné zasedání sejít Spolkový sněm. V pátek by jej na mimořádné schůzi měla odsouhlasit i horní komora - Spolková rada. Obě komory německého parlamentu mají schválit rozpočtový dodatek umožňující okamžitě uvolnit pro podniky, živnostníky a domácnosti 156 miliard eur. Vláda má navíc dostat mimořádné zmocnění k přijetí opatření až do výše 730 miliard eur (18,2 bilionu Kč). Teď už je definitivně jasné, kdo byla ta „žába na prameni“, která doposud znemožňovala pomoci německému hospodářství. V emotivním projevu kancléřky minulý týden pomoci hospodářstí a domácnostem nepadalo ani slovo.
Včerejší rozhodnutí německé vlády je důležité i pro nás. Více než 60% českého exportu je bohužel závislé na SRN. Krach německých firem by těžce poškodil i české podniky. Některá německá opatření by měla být inspirací i pro nás. Spolková vláda navrhuje dočasně pozastavit insolvenční zákon a tím znemožnit bankroty firem.
Z našeho pohledu je inspirativní, že spolková vláda ve včera odhlasovaném záchranném plánu počítá i s 40 miliardami eur (1 bilion Kč) na dotace pro živnostníky. Každá OSVČ má během nejbližších tří měsíců nárok na nevratnou dotaci ve výši 15 tisíc eur (asi 375 tisíc Kč). Další peníze zřejmě budou schváleny rozhodnutím Parlamentu, který má větší pravomoci. Na naše živnostníky vláda Andreje Babiše zcela zapomněla a nechává je koronavirové krizi napospas. I když většině z nich nařídila zavřít provozovny.
Pro středně velké společnosti by měl být v Německu k dispozici neomezený úvěrový program prostřednictvím státní rozvojové banky KfW. U nás je zatím na úvěry pro podniky postižené problémy kvůli koronaviru vládou odsouhlaseno asi 300 miliard Kč úvěrů, které bude poskytovat ČMZRB. Za další úvěry firmám bude až do výše bilionu Kč ručit státní pojišťovna EGAP. SPD navrhuje, aby se každá firma, která bude čerpat státní pomoc, musela zavázat, že bude zdaňovat v ČR a ne v zahraničí nebo v daňových rájích.
Velké společnosti by podle včerejšího rozhodnutí spolkové vlády měly být v případě ekonomických problémů zachráněny znárodněním, které by jim zajistilo neomezený přístup k posílení kapitálu ze státních financí. Vláda jim chce poskytnout záruky v hodnotě miliard eur a převzít splácení dluhů. Až krize skončí, měly by být znovu privatizovány.
Společnosti v Německu mohou také platit své daně později. Současně však bude rozhodnutím Parlamentu dočasně pozastavena část reformy pracovního práva Hartz IV. Během koronavirové krize nebude možné zaměstnance propouštět. U nás se na toto opatření jaksi zapomnělo. Proto řada podniků nyní své zaměstnance propouští a posílá je na Úřady práce.
Německá vláda se však rozhodla pomoci i domácnostem. Zaměstnanci, kteří musí zůstat doma kvůli karanténě dostávají 60% mzdy stejně jako u nás. Jako kompenzaci snížených příjmů však vláda s okamžitou platností až do září zastavila splatnost nájemného, které tvoří největší položku v rodinných rozpočtech. Rodiny s dětmi dostanou navíc od státu mimořádné přídavky na děti. V Německu žije naprostá většina domácností v nájemních bytech. U nás je naopak velká část domácností zatížena hypotékami, které tvoří největší položku rodinných výdajů. Předseda SPD Tomio Okamura při jednání s premiérem Andrejem Babišem navrhoval, aby vláda během epidemie zastavila splatnost úvěrů a zakázala provádění exekucí. O prvním návrhu premiér slíbil uvažovat - druhý rovnou odmítl.
Vláda také s okamžitou platností uvolnila 3 miliardy eur na zvýšení kapacit jednotek intenzivní péče v nemocnicích. SRN má v přepočtu na obyvatele nejvyšší počet JIP stanic na světě. Na 100 tisíc obyvatel má Německo 30 JIP lůžek. Jejich počet má být zdvojnásoben. ČR je na tom s 11,5 lůžky/100 tisíc obyvatel hůře než Itálie, která jich má 12,. Situace v Itálii přitom ukazuje, že to je zoufale málo. Lidé umírají, protože pro ně nejsou dýchací přístroje. Naše vláda by rovněž měla podpořit rozšíření kapacity-intenzivní péče.