Za sebe musím hned v úvodu konstatovat, že rozhodně odmítám předat do Bruselu "kompetenci" nás zadlužovat a navíc bez našeho souhlasu.

Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Irsko, Lucembursko, Slovinsko a Belgie navrhují vydat mimořádné dluhopisy EU na krytí výdajů na boj s koronavirem. Německo návrh zablokovalo. Belgická premiérka Sophie Wilmèsová, francouzský prezident Emmanuel Macron, řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, irský premiér Leo Varadkar, španělský premiér Pedro Sánchez, italský premiér Giuseppe Conte, lucemburský premiérXavier Bettel, předseda portugalské vlády António Costa a slovinský předseda vlády Janez Janša v úterý odeslali do Bruselu společný dopis v němž požadují mimořádné zvýšení výdajů rozpočtu EU na letošní rok a mohutné navýšení výdajů v ročním rozpočtu připravovaném na rok 2021.

Peníze navíc by podle jejich návrhu měly být dány členským státům na boj s pandemií koronaviru a na pomoc podnikům, které jsou postiženy omezením výroby a obchodů kvůli pandemii. Dodatečné peníze by podle nich měly být získány vydáním dluhopisů EU. Nyní něco takového není možné. Podle Smlouvy o EU a fungování EU musí být rozpočet EU vyrovnaný. K vydání eurodluhopisů by tedy bylo nutné změnit pravomoci EU. Lisabonská smlouva však obsahuje tzv. klauzuli flexibility, která v případě jednomyslné shody všech členských států umožňuje provést rozšíření pravomocí EU bez obvyklého procesu změny smluv. Tedy bez ratifikace změny sluv parlamenty členských států nebo formou referend.

9 šéfů států a vlád ve společném dopise vyzvalo k vypracování společného dluhového nástroje, který by vydala instituce EU. „Je to nezbytné, abychom získali peníze na trhu ve prospěch všech členských států k posílení jejich rozpočtů na výdaje k vyřešení škod způsobených koronavirem,“ napsali autoři dopisu adresováním stálému předsedovi Rady Charlesu Michelovi. Společný dluhový nástroj by podle nich měl mít dostatečnou velikost a trvání, aby byl plně účinný a aby se předešlo riziku refinancování nyní nebo v budoucnu.

Komise v první reakci na návrh 9 členských států oznámila, že by souhlasila, ovšem jedině za podmínky, že by se členské státy vzdaly ve prospěch Bruselu práva vydávat vlastní státní dluhopisy. Tento návrh během neformálních konzultací ihned odmítlo Německo. Německý ministr financí Olaf Scholz v televizi ZDF na vysvětlenou uvedl, že Německo nechce tuto pravomoc předat EU. Včera se však pro vydání eurobondů vyslovila řada renomovaných ekonomických výzkumných center jako Institut pro hospodářství (WIFO).

Za vydání unijních dluhopisů se zvláštním dopisem nejvyšším představitelům EU a členských států eurozóny přimluvil i bývalý italský prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Deník Financial Times, který jeho text získal, z něj citoval Dranghiho slova podle nichž hrozí, že se pandemie kornoaviru „stane tragédií lidstva biblických rozměrů“. Dranghi situaci v boji s kornavirem přirovnal k ekonomickým problémům během velké války. „Čelíme válce, a podle toho musíme jednat. Kroky vlády musí být nezbytně odvážné. Výzva, před kterou stojíme, je, jak jednat s dostatečnou silou a rychlostí, aby se zabránilo tomu, že se krize promění v zdlouhavou recesi,“ varoval bývalý šéf ECB. Podle něj je již jasné, že odpovědí musí být výrazný nárůst veřejné finanční pomoci i za ceny velkého růstu veřejného dluh. „Jinak budou ekonomické škody ještě mnohem vyšší“, napsal Dranghi.

Bývalý prezident ECB používá příklad válek, aby ukázal, že státy tak vždy činily tváří v tvář národním mimořádným událostem. „Války - nejdůležitější precedens - byly financovány rostoucím veřejným dluhem,“ zdůraznil Mario Dranghi.

Jeho argumentaci však opět odmítlo Německo. Spolkový ministr hospodářství Peter Altmeier uvedl, že Německo chce bojovat proti inflaci. Během vystoupení v německé televizi ZDF uvedl, že i přes vydání mimořádných národních dluhopisů jsou v Evropě jsou všechny vlády odhodlány zabránit nové dluhové krizi.“ V den, kdy Bundestag schválil vydání mimořádných německých dluhopisů za 156 miliard eur a vydání státních záruk za 600 miliard eur, působil jeho výrok poněkud nevěrohodně. Zvláště při uvážení, že počátkem týdne Rakousko prosadilo pro členské země eurozóny odkup jejich mimořádných státních dluhopisů za 750 miliard eur Evropskou centrální bankou.

Altmaier ve svém televizním vystoupení ujistil, že Německo se po skončení krize vrátí k přísné fiskální politice a že do roku 2023 splatí svůj nový dluh. "Po skončení krize se vrátíme k úsporné politice a co nejdříve k vyvážené rozpočtové politice," uvedl německý ministr v rozhovoru pro televizi ZDF.

Je fakt, že kromě velkých a silných frází EU zatím členským státům v boji s kornavirem a ekonomickými problémy moc nepomáhá. Evropský parlament dnes bude jednat o přesunech peněz mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu EU. Ve srovnání s částkami, které pro nemocnice a hospodářství uvolnilo jen Německo nebo Rakousko, jde o „drobné“. Komise navrhuje členským státům poskytnout na boj s pandemií „jen“ 27 miliard eur. Na ČR z toho má připadnout podle návrhu Komise „jen“ 1 až 2 miliardy eur. Evropská komise se bohužel neodhodlala ke škrtům peněz určených na Zelený úděl. Naše frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i europoslanci za SPD, navrhuje všechny peníze na „klimatické výdaje“ přesunout na pomoc členským státům postiženým koronavirem.

Debata o eurobondech je zatím v počátcích. 9 zemí udělalo „úvodní výkop“ a jedna řekla ostré „NE“. Je otázka jak to nakonec dopadne. Pokud by však vydání mimořádných dluhopisů EU bylo schváleno, tak by to teoreticky znamenalo posílení celého rozpočtu EU. Z něho by pak peníze na boj se smrtící pandemií mohly čerpat i členské státy EU, které jako své platidlo nepoužívají euro. Včetně ČR. Dluhopisy EU by pak v budoucnu prostřednictvím odvodů z národních rozpočtů do rozpočtu EU museli také splatiti všechny členské země. Je dost dobře možné, že Německo, které do rozpočtu EU přispívá nejvíce, se nechce už více dělit s chudšími zeměmi než je tomu dnes. I když německé firmy z těchto zemí do Německa posílají tisíce miliard nezdaněních dividend. Německý odpor k eurobondům může být motivován i tím, že nechce pomoci zemím, které se odmítnutím přechodu na euro nevzdaly části své suverenity.

Zatím je však předčasné návrh 9 evropský státníků soudit. Uvidíme jaký bude až budou předloženy detaily v paragrafovém znění. K jednání o návrhu je na dnešek svolán mimořádný summit šéfů států a vlád.