• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Bruselská „kudla do zad“ Řekům

    1-4-2020 NWO Odpor 78 626 slov zprávy
     

    91279883_985796401860871_5907072524545425408_nDnes EU oficiálně začíná námořní a leteckou operaci IRINI. V řečtině toto slovo znamená „mír“. Formálně má jít o akci na vymáhání zákazu vývozu zbraní do Libye. V Řecku však panují značné obavy, že opět půjde o lovení migrantů u libyjských břehů a jejich dopravu do přístavů v EU. Stejně jako v případě operace Sophia, která skončila včera. „Na rozloučenou“ s touto akcí vysadili během víkendu lodě pod vlajkou EU v řeckých přístavech na Krétě 135 migrantů, které nalodily u libyjských břehů. Řecko do minulého týdne měsíc vojenskou silou bránilo ve vstupu do EU 150 tisícům migrantů, které do Evropy vyslalo Turecko.


    Obrana vnější hranice EU před další migrační vlnou stála Řecko obrovské množství peněz. Řada z tisíců řeckých policistů a vojáků, kteří bránili vnější Schengenskou hranici, byla zraněna střelbou turecké armády nebo zápalnými „koktejly molotov“, které na ně házeli migranti. Řekové hranici ubránili. Vysadit jim za to na jednom z jejich ostrovů jiné migranty, které lodě EU nalodily na moři u Libyjských břehů, považuji od Bruselu za „dýku do zad“ Řekům. Vzhledem k tomu, že Řekové současně čelí i sílící námořní invazi migrantů organizované opět tureckou vládou, které se snaží ze všech sil bránit, je to nezměrná sprosťárna.


    Přípravu operace Irini schválili ministři zahraničních věcí EU v lednu – během propukající pandemie koronaviru. Vojenské lodě členských států plujících pod vlajkou EU mají operovat ve Středozemním moři. Ovšem pouze nad pásmem, které ovládají vojska vedená maršálem Chalífou Haftarem, kterého do funkce velitele ustanovil poslední zvolený parlament a donedávna jej podporovalo i Rusko. Haftarova vojska ovládají většinu území Libye. Malé území kolem bývalého hlavního města Tripolisu ovládají džihádisté samozvaného „premiéra“ Fáize Sarrádže.


    České sdělovací prostředky jej nesprávně označují za mezinárodně uznaného, i když jej uznal pouze bývalý zvláštní zmocněnec OSN pro Libyi Ghassan Salamé. Jeho úkon Rada bezpečnosti OSN nepotvrdila a tudíž je neplatný. Salamé letos v lednu odstoupil z funkce. Jenže právě pruh moře kolem území ovládaného sarrádžovými džihádisty hodlá námořní operace EU ponechat nestřežený. Embargo vyhlášené Radou bezpečnosti OSN na vývoz zbraní do celé Libye hodlá zřejmě EU uplatňovat jen vůči jedné straně. Džhádisty zásobuje těžkými zbraněmi Turecko, jehož lodě byly opakovaně nachytány při přepravě děl a protiletadlových raket do Tripolisu. V loňském roce vyslal turecký prezident Recep Erdogan do Libye džihádistům na pomoc i expediční sbor turecké armády.


    Zaměření námořní mise se v minulých dnech pokoušeli změnit Rakousko a Maďarsko. Při jednání Rady prostřednictvím videokonference před 10 dny rakouský ministr zahraniční Alexander Schallenberg spolu se svým maďarským kolegou Péterem Szijjártóem navrhli, aby EU vojenské lodi členských států raději vyslala na pomoc Řecku při odrážení pokusů migrantů o další vylodění na řeckých ostrovech. Návrh však byl odmítnut, protože jej podpořilo pouze Polsko, Řecko, Bulharsko a Rumunsko.
    Rakouský a maďarský velvyslanec při EU se v závěru minulého týdne pokusili na poslední chvíli dosáhnout aspoň toho, aby lodím pod vlajkou EU bylo zakázáno přivážet migranty vylovené na moři do přístavů členských států pokud si to jejich vlády nepřejí. Při závěrečném jednání ve Výboru stálých zástupců (COREPER) byla i tato iniciativa odmítnuta. Oběma suchozemským zemím bylo naznačeno, že už se do toho nemají plést, když na akci nedodají žádné lodě. Přestože se na financování operace podílí prostřednictvím svých příspěvků do rozpočtu EU.


    „Pokud lodě narazí na moři na plavidlo v nouzi či lidi vyžadující pomoc, v souladu s mezinárodním právem je vezmou na palubu.“, řekl po jednání COREPER vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrel. Podle jeho prohlášení budou velitelé lodí vědět, kam mají migranty vozit. A zpět do Libye to nebude. I když libyjské přístavy budou nejblíž a podle mezinárodního práva by měli být migranti vysazování právě tam. Jako to dělalo italská pobřežní stráž v době, kdy byl ministrem vnitra známý odpůrce migrace Matteo Salvini ze strany Lega.





    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑