Po opakovaném německém odmítnutí žádosti 9 zemí postižených koromavirem o vydání společných dluhopisů eurozóny, které by chudším zemím pomohlo získat peníze za nižší úroky, Evropská komise oprášila staré metody použité proti Řecku v roce 2008. Komise navrhla aby země, které čelí finančním problémům kvůli COVID-19 využily nástroje Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a Úvěrové linky za zpřísněných podmínek (ECCL). Návrh by v praxi znamenal, že postižené země by měly předat kontrolu na svými státními rozpočty úředníkům v Bruselu.

Členským zemím eurozóny, které čelí finančním problémům kvůli koronaviru by podle návrhu Komise mělo být umožněno vydat dluhopisy pouze do výše 2% hrubého domácího produktu (HDP). Tedy podle Paktu stability a růstu, který omezuje deficity veřejných rozpočtů a výše zadlužení zemí eurozóny. Již nyní však italský HDP klesl v důsledku pandemie o 12%. Na španělské ekonomice se epidemie podepsala poklesem o 10%.

Podle pravidel ESM by každý stát eurozóny mohl vydat státní dluhopisy nominované v eurech. Podle pravidel ECCL by však každý stát mohl vydat dluhopisy nejvýše za 50 miliard eur. V případě Itálie jde o pomoc zhruba na měsíc. Pak by podle bruselských pravidel musely následovat škrty veřejných výdajů a prodej státního a veřejného majetku. Stejně jako se to stalo Řecku v roce 2008, jemuž byly v rámci „pomoci EU“ při dluhové krizi za zlomek hodnoty fakticky ukradeny všechny prosperující podniky. Všechna zisková letiště a přístavy koupily německé firmy. Mezi ekonomy se pro tento způsob privatizace vžil název „Řecká loupež“.

Při vydávání národních dluhopisů nominovaných v eurech by však každý stát musel nabídnout jinou výši úroků za půjčku. Chudší a COVID-19 nejvíce postižené země by však bankám a investičním fondům musely nabídnout vyšší úrok. V Itálii řada občanů po zveřejnění plánu Komise začala pálit vlajky EU. V zemi sice kvůli koronaviru platí zákaz vycházení kontrolovaný policií. Z veřejných budov přesto zmizely skoro všechny vlajky EU. Na řadě balkónů otočených směrem do ulice byly k vidění hořící symboly EU.

Návrh Evropské komise kategoricky odmítl i francouzský ministr financí Bruno Lemmer. Na tiskové konferenci francouzský ministr prohlásil, že Evropský stabilizační mechanismus lze pro pomoc postiženým použít, ale jedině za podmínky, že z pravidel jeho fungování budou vypuštěna ustanovení o kontrole Bruselu nad národními rozpočty. „Navrhujeme, aby půjčka z ESM byla bezpodmínečná. Chceme, aby příjemce pomoci nemusel s Komisí podepisovat žádné memorandum, kterým by Bruselu předal úplnou kontrolu na národní ekonomikou.“, řekl Lemmer (na druhém obrázku)

Francie v reakci na německé odmítnutí eurobondů ohlásila předložení nového plánu. Podle Bruno Lemmera by mělo jít o vytvoření nového záchranného fondu, ze něhož by si země postižené COVID-19 mohly půjčit peníze za symbolický úrok na 5 až 10 let. S půjčkou by však neměl být spojen žádný závazek provádět škrty ve veřejných rozpočtech ani nucenou privatizaci veřejného majetku pod dozorem EU. Francie hodlá návrh v detailní podobě předložit na zasedání ministrů financí zemí eurozóny 7. 4. 2020.