ForeignPolicy a PrvníZprávy
Pandemie koronaviru šokovala samotné základny světové stavby, což povede k četným důsledkům, které ovlivní mnoho dalších let.
V rozhovoru pro Foreign Policy uvedlo 12 předních světových odborníků, co svět čeká po poražení pandemie. Podle nich pandemie povede nejen ke skutečnému zastavení globalizace, k poklesu vůdcovství USA na světové scéně, ke zvýšení nacionalistických nálad a k posunu k modelu zaměřenému na Čínu, ale také k vytvoření udržitelnějšího globálního ekonomického a zdravotního systému.

Jako v případě pádu berlínské zdi nebo bankrotu Lehman Brothers, pandemie koronaviru otřásla samotnou základnou světové stavby, což vedlo k řadě důsledků, které si teprve začínáme uvědomovat. Jedno je však jisté: koronavirus nejen změnil život, přinesl chaos na trh a ukázal skutečnou úroveň kompetencí (nebo jejich nedostatek) vlád, ale také v budoucnu povede k tektonickým pohybům na světové scéně.

Pro pochopení směru tohoto pohybu uskutečnil časopis Foreign Policy rozhovory s 12 hlavními mysliteli z celého světa, kteří vyjádřili své předpovědi světového řádu po pandemii.

Svět bude méně otevřený, prosperující a svobodný

(Stephen Walt, profesor mezinárodních vztahů na Harvardské univerzitě)

Pandemie posílí státy a posílí nacionalistické cítění. Všechny typy vlád přijmou naléhavá opatření k boji proti krizi a mnoho z nich nebude chtít po skončení krize rozloučit se s novými pravomocemi.

Kromě toho COVID-19 urychlí přechod moci a vlivu ze Západu na Východ. Jižní Korea a Singapur reagovaly příkladně na koronaviry, zatímco Čína se dopustila chyb pouze v počátečních stádiích. Reakce na pandemii v Evropě a Americe se ve srovnání s nimi ukázala pomalá a špatně koncipovaná, což dále rozmazávalo blískavou auru západní „značky“.

Co se nezmění, je konfliktní podstata světové politiky. Předchozí morové vlny se nestaly prologem nové éry globální spolupráce. Koronavirus není výjimkou. Podle profesora budeme svědky dalšího odklonu od hyperglobalizace, protože občané hledají ochranu především u národních vlád.

„Stručně řečeno, COVID-19 povede k méně otevřenému, méně prosperujícímu a méně svobodnému světu. Tento výsledek nebyl zamýšlen, ale kombinace smrtícího viru, nedostatečné plánování a nekompetentní správa nasměrovaly lidstvo na novou a alarmující cestu,“ shrnul Walt.

Konec globalizace, jak ji známe

(Robin Niblett, ředitel Královského institutu mezinárodních vztahů)

„Koronavírová pandemie může být slamníkem, který zlomí záda velbloudu ekonomické globalizace," řekl. Rostoucí moc Číny již přesvědčila americké politické elity, že by měly Peking připravit o přístup k špičkovým technologiím. Nyní COVID-19 tlačí vlády, společnosti a společnost, aby byly připraveny pracovat v podmínkách dlouhodobé ekonomické izolace.

V této souvislosti je krajně nepravděpodobné, že by se svět vrátil k myšlence oboustranně výhodné globalizace, která určila tvář počátku 21. století. Architektura globální hospodářské regulace vytvořená ve 20. století se bez pobídky k obraně úspěchů světové hospodářské integrace rychle degraduje. Odborník věří, že k zachování mezinárodní spolupráce a odmítnutí otevřené politické soutěže politických vůdců bude vyžadovat neuvěřitelnou sebekázeň.

Globalizace zaměřená na Čínu

(Kishore Mahbubani, významný vědec Singapurské národní univerzity)

Pandemie COVID-19 nepovede k zásadním změnám ve vývoji světové ekonomiky. Koronavirus pouze urychlí již vznikající trend: odklon od globalizace zaměřené na Ameriku směrem k čínskému centralismu.

Makhbubani zdůrazňuje, že americká populace ztratila víru v globalizaci a mezinárodní obchod – což nelze říci o Číně. Je to proto, že čínští vůdci nezapomněli na století ponížení, které bylo výsledkem lhostejnosti Pekingu a jeho marných pokusů izolovat se od vnějšího světa. Navíc posledních několik desetiletí hospodářského rozvoje je výsledkem globalizace.

USA jsou na křižovatce. Pokud je jejich hlavním cílem udržet světové vedení, bude muset Washington vstoupit do nekompromisní geopolitické konfrontace s Čínou na všech frontách. Pokud se však Spojené státy budou snažit zlepšit prosperitu Američanů, jejichž sociální situace se zhoršila, pak by měly spolupracovat s Pekingem. Moudřejší volbou by podle vědce byla spolupráce, avšak vzhledem k politické nechuti USA vůči Číně tato možnost nemusí převažovat.

Demokracie se nakonec vynoří z ulity

(John Ikenberry, profesor politologie a mezinárodních vztahů na Princetonské univerzitě)

V krátkodobém horizontu krize pobídne všechny tábory na Západě k diskusi o strategii. Nacionalisté a antiglobalisté, čínští „jestřábi“ a dokonce liberální internacionalisté - všichni uvidí nové důkazy o správnosti svých názorů. Vzhledem k ekonomickým škodám a sociálnímu kolapsu je nepravděpodobné, že by se mohlo stát cokoli jiného než hnutí směrem k nacionalismu a velmocenskému soupeření.

Avšak stejně jako ve 30. a 40. letech minulého století se může objevit opačný průběh tvrdé internacionalismu, podobný tomu, který zosobnil Franklin Delano Roosevelt. SRN a další internacionalisté vytvořili poválečný řád, který reorganizoval otevřený systém pomocí nových forem ochrany a vzájemné závislosti. Spojené státy se již nemohly uzamknout v rámci svých hranic; potřebovaly pracovat v rámci otevřeného světového řádu, který vyžadoval vytvoření globální infrastruktury pro mnohostrannou spolupráci.

Takže Spojené státy a další západní demokracie mohou projít stejným řetězcem reakcí, jejichž katalyzátorem bude pocit zranitelnosti. „Reakce může zpočátku nabýt nacionalistického charakteru, ale z dlouhodobého hlediska se demokracie vynoří ze svých ulit, aby se našel nový druh pragmatického a defenzivního internacionalismu," uvedl profesor.
 

Menší zisk, větší stabilita

(Shannon O'Neill, vedoucí pracovník Rady pro zahraniční vztahy)

COVID-19 podkopává základní základy světové produkce. Společnosti budou muset přehodnotit integrované dodavatelské řetězce zahrnující více zemí. Globální dodavatelské řetězce již byly pod hospodářským tlakem způsobeným rostoucími čínskými mzdovými náklady, obchodními válkami Donalda Trumpa a pokrokem v robotice a automatizaci. Koronavirus narušil mnoho ekonomických vazeb: uzavření továren v postižené oblasti nechalo výrobce a jejich dodavatele bez jídla a zásob.

Na druhou stranu, pandemie přinutí společnosti, aby se více staraly o původ svých produktů, což povede ke změně efektivní ekonomiky na mimořádnou. Budeme také svědky vládních zásahů a strategického skladování. „Ziskovost klesne, ale logistická stabilita by se měla zvýšit," věří O'Neill.

Pandemie může přispět – možná - k pokroku

(Shivshankar Menon, bývalý poradce indické vlády pro národní bezpečnost)

Přestože je situace stále v počátečním stadiu, jsou již patrné tři body. Za prvé, pandemie koronaviru změní naše zásady. V době krize se celá společnost - dokonce i libertariáni - obrátili na vlády. Zkušenost nicméně naznačuje, že autoritáři a populisté se s epidemií vypořádají o nic lépe než s demokraté.

Za druhé, nejedná se o konec propojeného světa. „Samotná pandemie je důkazem naší vzájemné závislosti," zdůrazňuje expert. Zároveň se již každý začíná stahovat do sebe, hledá autonomii a snaží se převzít kontrolu nad svým osudem. Přecházíme do chudšího, zlého a menšího světa.

Existují však také povzbudivé signály. Například Indie aktivně svolala konferenci za účasti všech jihoasijských vůdců, aby vypracovala společnou reakci na pandemii. Pokud nás pandemie nutí uznat, že mnohostranná spolupráce je v našem zájmu, bude to sloužit dobru.

USA budou potřebovat novou strategii

(Joseph Nye, profesor na Harvardské univerzitě)

V roce 2017 oznámil americký prezident Donald Trump novou národní bezpečnostní strategii s důrazem na velmocenské soupeření. COVID-19 však ukázal, že neodpovídá realitě. „I když Spojené státy vítězí jako velká mocnost, nemohou se samy bránit," zdůrazňuje Nye.

Pokud jde o nadnárodní hrozby, jako je koronavirus nebo globální oteplování, nelze americkou moc rozložit nad jiné země. Klíčem k úspěchu je pochopení důležitosti sdílení moci s partnery. Každá země klade především své národní zájmy: jedinou otázkou je, jak široce nebo úzce jsou tyto zájmy definovány. „COVID-19 ukázal, že nejsme schopni přizpůsobit naši strategii tomuto novému světu," konstatuje profesor.
 

Vítězové napíší příběh COVID-19

(John Allen, prezident Brookings Institution a generál Spojených států ILC ve výslužbě)

Jako vždy, historie bude psána „vítězi“ nad koronavirem. Každá země a každý jednotlivý člen společnosti čelil důsledkům této krize. Proto země, které přežijí pandemii, vyhlásí „vítězství“ nad zeměmi, kde jsou důsledky ničivější. Pro některé to bude velký a bezpodmínečný triumf demokracie, multilateralismu a veřejného zdraví. Pro ostatní to bude demonstrace „ctností“ autoritářské vlády.

Ať už je to jakkoli, tato krize změní mezinárodní mocenskou strukturu. COVID-19 bude nadále podrývat hospodářskou aktivitu a posilovat napětí mezi zeměmi. Pandemie z dlouhodobého hlediska pravděpodobně sníží produktivní potenciál světové ekonomiky. Rizika jsou obzvláště velká pro rozvojové země a státy s velkým počtem zranitelné pracovní síly. Mezinárodní systém bude zase pod obrovským tlakem, který povede k nestabilitě a konfliktům uvnitř a mezi zeměmi.

Nová fáze světového kapitalismu

(Laurie Garrettová, laureátka Pulitzerovy ceny)

Zásadním šokem globálního finančního a ekonomického systému je prohlášení o skutečnosti, že globální dodavatelské řetězce a distribuce zboží jsou velmi zranitelné a mohou být narušeny. Pandemie koronaviru tedy povede nejen k dlouhodobým ekonomickým důsledkům, ale také k zásadnějším změnám.

Globalizace umožnila společnostem delegovat výrobu na subdodavatele po celém světě a dodávat výrobky na trhy podle systému „hot-to-hot“, což šetří náklady na skladování. Výrobky přetrvávající na policích déle než několik dní byly považovány za ukazatel tržní neefektivnosti. Jak je však vidět na příkladu COVID-19, patogeny infikují nejen člověka, ale celý tento systém nepřetržitého zásobování.

Vzhledem k rozsahu finančních ztrát se společnosti z pandemie vynoří s pocitem hluboké nedůvěry k takovému modelu. Výsledkem bude přechod do nové fáze světového kapitalismu, ve kterém budou dodavatelské řetězce blíže domovu a budou chráněny před budoucím narušením. Taková strategie může v krátkodobém horizontu snížit zisk společnosti, ale celý systém bude stabilnější.

Více zemí v rozvalu

(Richard Haass, předseda Rady pro zahraniční vztahy)

Nejméně na několik let se většina států stáhne do sebe, soustředí se spíše na vnitřní než vnější problémy a bude se snažit dosáhnout soběstačnosti. Mnoho zemí bude mít potíže s hospodářským oživením a budou častější státy na pokraji kolapsu,

Krize navíc pravděpodobně přispěje ke zhoršení vztahů mezi USA a Čínou a k oslabení evropské integrace. Pokud jde o pozitivní důsledky, pravděpodobně dojde k určitému posílení globálního zdravotnického systému.

Spojené státy neuspěly v testu vedení

(Kori Schake, zástupce ředitele, Mezinárodní institut pro strategická studia)

„Spojené státy již nebudou považovány za mezinárodního vůdce, protože jejich vláda prokázala svou úzkoprsé sobectví a bolest hlavy," řekl. Důsledky této krize by se mohly výrazně zmírnit, kdyby mezinárodní organizace poskytly více informací v kratším časovém rámci, což by vládám umožnilo připravit se na bouři. To je přesně to, co by mohly udělat Spojené státy, a ukázat celému světu, že ačkoli je řídí sobectví, žijí nejen pro ně. „Washington neuspěl vl testu vůdcovství a svět z toho nebude mít prospěch," zdůrazňuje Schake.

Síla lidského ducha je všude

(Nicholas Burns, bývalý státní tajemník pro politické záležitosti USA)

Pandemie COVID-19 je největší globální krizí tohoto století. Její rozsah a význam jsou obrovské. Finanční a hospodářská krize může zastínit Velkou recesi v letech 2008–2009.

V současné době není mezinárodní spolupráce bohužel zdaleka ideální. Pokud se Spojené státy a Čína nemohou vzdát vzájemného obviňování, kdo je skutečně vinen krizí a jít příkladem chování, může se úroveň důvěry v oba vážně snížit.

Nicméně v každé zemi existuje mnoho příkladů síly lidského ducha - lékaři, zdravotní sestry, političtí vůdci a obyčejní občané, kteří projevují vytrvalost, účinnost a schopnost vést. To dává důvod k naději, že lidé na celém světě budou schopni zvládnout tuto neuvěřitelnou výzvu, shrnuje Burns.