„Rada Evropy trestá: Rusko si do konce roku nezahlasuje“, sděluje úsměvný titulek ČT. Už i Vladimír Žirinovskij, a to je fakt úlet, má více rozumu, když říká: „Rusko žádné Parlamentní shromáždění absolutně nepotřebuje. Je to ideologická organizace vytvořená k tomu, aby poučovala jiné, jak mají žít. Rusům se posmívají a my jim čtyřikrát ročně platíme 20 milionů dolarů za to, aby nám říkali, jak jsme špatní.“

František Matějka

Tak nám evropští politici zase někoho potrestali. Je sice pravda, že poslanců při shromáždění Rady Evropy je celkem 318, že pro zbavení hlasovacích práv Ruska zvedlo ruku jen 92 z nich, když 74 z nich bylo proti a dalších 19 se hlasování zdrželo (kde byl ten zbytek nevím, asi měl jinou důležitou práci), a že rezoluci, odsuzující Rusko za dosavadní postoj ke krizi na Ukrajině podpořilo 154 poslanců, což je i v tomto případě méně než polovina z celkového počtu, ale když se to dobře prodá, rádoby exemplární trest je na světě. Jsme jednotní a vysíláme silný signál! Nebo tak něco.

Podobnou míru politické manipulace obsahují i aktuální mediální sdělení Světové banky a OSN. Na straně jedné se skrze ně politici v Evropě prsí tím, že krize je za námi a v příštím období už nás čeká jen hospodářský růst, zatímco na straně druhé jedním dechem dodávají, že tento růst může být ohrožen krizí na Ukrajině. Jinými slovy ti samí lidé, kteří svými politickými rozhodnutími mohou za úpadek hospodářství a jeho nekonkurenceschopnost v porovnání s jinými ve světě, žádné výrazné zlepšení nevidí, a proto si našli už předem viníka pokračování svého úpadku a potřeby se dál socialisticky zadlužovat. A aby nenechali nic náhodě a neumožnili jiný výklad stavu, než ten jediný správný, předem označili za viníka Rusko a systematicky se dalšími rozhodnutími proti němu pečlivě snaží, aby krize na Ukrajině měla své pokračování.

A tak zatímco Rada Evropy rozhodla s velkou emotivní mediální pompou o odejmutí hlasovacích práv Rusku, Ukrajina dál neplatí za plyn a Putin ve stejný den studeně a bez emocí vyzval její spojence, tedy bohužel i nás, ať to zatáhnou za ní, protože socialisticky dodávat na dluh zjevně není součástí kapitalistického pojetí obchodu. Pokud se tak nestane, dodávky Ukrajině vypne (logicky), což ohrozí Evropu, neboť zjevně nikdo nevěří, že by pak z dodávek plynu Evropě její ‚spojenec‘ Ukrajina opět nekradl. Inu, tak si ho evropští politici, tentokrát skrze Radu Evropy, přeměřili. Jenže si ho neměřili mezi sebou, kde lze předpokládat nevybočení z unifikované velikosti i směru zanášení, ale zvolili si k přeměření Rusko.

Žádná krize na Ukrajině by nebyla, kdyby její existenci nepotřebovali politici v EU k zakrytí svých vlastních politických chyb, k odklonění pro ně nežádoucího sílícího zájmu lidí v Evropě o dosavadní žalostné výsledky jejich práce, a jako alibi před tím, že evropský socialismus prostě už z podstaty věci nepřinese slibované blaho pro všechny. Konstatuji, že výsledek přeměřování je tristní. Rada Evropy ho má kratšího a ještě nemá koule.

Zdroj: Blog autora