Jmenuje se volně přeloženo: Evropské centrum pro zdravotní dohled a prevenci nemocí (European Centre for Disease Prevention and Control, ECDC). Sídlí od roku 2018 v nové čtyřpatrové budově poblíž Stockholmu, má 267 zaměstnanců a rozpočet přes 50 mil. euro (asi 1.25 miliard Kč). Dosud jsem o ní neslyšel, a tak mě zajímalo například, co užitečného učinila pro země EU v době epidemie COVID-19. ECDC na svých internetových stránkách o sobě prozrazuje, že jejím cílem je chránit Evropu proti infekčním chorobám. K čemu ale je taková agentura, když Evropská komise nebyla schopna s rozvíjející se pandemií COVID-19 účinně bojovat? Tuto funkci agentura tedy nesplňuje.

Na českých stránkách ECDC je výslovně uvedeno, že má „Pomáhat státům EU připravit se na eventuální propuknutí epidemie.“ „Eventuální epidemie“ propukla. O tom, jak unijní agentura dobře koordinuje svědčí mnoho týdnů trvající nedostatek lékařského a hygienického materiálů v COVID-19 nejpostiženějších členských státech.

Stálo by za to vědět, co by se stalo, kdyby neexistovala vůbec. Ona totiž vedle ní funguje Světová zdravotnická organizace (WHO), a ta má „Regionální kancelář“ v Kodani. Ta sídlí v pětipatrové velmi rozsáhlé budově inspirované zřejmě Pentagonem, ale cípů má osm. Světová zdravotnická organizace se vyvinula z instituce sledující epidemie infekčních chorob. K čemu tedy zřídila Evropská komise vlastní instituci, když zdravotnictví je v kompetenci členských států (až na lékovou politiku a veřejné zdraví)?
Evropská komise chce vládnout, k tomu zřizuje sít institucí. Evropské komisi asi vadí, že WHO není její.

ECDC uvádí, že provádí široké spektrum činností: „dohled, epidemická inteligence (?), reakce, vědecké poradenství mikrobiologie, připravenost, školení v oblasti veřejného zdraví, mezinárodní vztahy, komunikace v oblasti zdraví a vydává vědecký časopis Eursurveillance“.

Zabývá se prý řešením antimikrobiální rezistence, zlepšením pokrytí vakcínami v EU, podporuje Evropskou komisi při plnění cílů udržitelného rozvoje v oblasti HIV, TBC, hepatitidy, dále posilováním připravenosti na přeshraniční zdravotní hrozby, usiluje o synergii a brání duplicitě práce a zlepšování protiepidemického výkonu a monitorování. Na obrázcích na internetových stránkách ECDC jsou skutečně lidé hledící na monitory, či sedící za oválným stolem.

Agentura o sobě uvádí, že má za úkol „analyzovat a interpretovat údaje z členských států“. Pro členské státy? Ty své vlastní údaje mají a interpretovat je umějí. Má „poskytovat vědecké poradenství“. Ale ECDC není vědeckou institucí.
Má „zajistit včasnou detekci a analýzu nově vznikajících hrozeb pro EU“. Hm, buď je nedetekovala a pak neslouží svému účelu, nebo si s údaji v EU nikdo nevěděl rady. Pak je otázka, proč měly být agenturou detekovány.

Dále má koordinovat vzdělávací programy v oboru intervenční epidemiologie a mikrobiologie. Takové vzdělávací programy poskytují také univerzity a výzkumné instituce. Nakonec každý rok pořádá vědeckou konferenci o aplikované epidemiologii.
Provozuje prý systém včasného varování před zdravotními hrozbami. Krom toho „úzce spolupracuje s dalšími institucemi EU“.

Pod nadpisem „Pro koho znamená přínos“ čteme:
- Pro pracovníky v sektoru veřejného zdraví v Evropě, zejména
- celostátní a regionální zdravotnické orgány v EU a EHP
- orgány Evropské unie
- ostatní tvůrce politik v Evropě.
- Pro zdravotníky, vědce, mezinárodní a celostátní organizace mimo Evropu.

Ve výroční zprávě za rok 2018 uvedla předsedkyně správní rady: Při pohledu na působivé úspěchy střediska ECDC se skutečně těším na příští dva roky v čele správní rady. Pro středisko půjde o zajímavé období, kdy získá výsledky externího hodnocení střediska a vypracuje novou dlouhodobou strategii. Správní rada bude i nadále v centru diskusí a bude tyto změny sledovat, aby zajistila, že středisko splní své poslání a úkoly v souladu s podmínkami stanovenými ve zřizovacím nařízení.

Přehled úspěchů za poslední rok podle ředitelky agentury:
- započali s přípravou dlouhodobé strategie
- zahájili dialog se zúčastněnými stranami o „vzrušujících projektech“…
- zahájili iniciativu s cílem změnit svoji organizační strukturu
- správní rada zahájila externí hodnocení střediska
soustředili se na tři prioritní oblasti:
- doporučilo Evropské komisi vědecké informace o očkování
- zjistili, že bakteriální rezistence vůči antibiotikům vede ročně k úmrtí 33 000 Evropanů
- sladili monitorovací činnost s cíli OSN

Agentura se v roce 2018 ujala funkce předsedy sítě agentur EU. To jí umožnilo se zapojit do výměny poznatků sesterských agentur a poskytlo hmatatelné přínosy pro naší každodenní činnost.

Ročenka obsahuje hodně velmi barevných obrázků. Mezi tím jsou texty silně připomínající rady nemocným, které můžeme najít v čekárnách ordinací.

Tento výčet ve mně vyvolává vážné pochybnosti. Nemůže totéž či něco podobného napsat kdokoli? Jak tedy posílila ECDC připravenost na přeshraniční zdravotní hrozby, když víme, že Evropská komise naopak trvala na ponechání otevřených hranic? Jak bránila duplicitě, když je sama duplicitní? Jak by chtěla zabránit členským státům nebo WHO, aby neřešily vlastní problémy? K čemu je nám její monitoring, když informace sbírají členské státy a informace současně monitoruje WHO?

Co se na jejích stránkách dozvídáme o COVID-19? Že se rozšířila z Číny, že je způsobena koronavirem, že se šíří rychle a je všude po světě. K tomu lze najít mapičky a tabulky s číslíčky - nejnovější staré 10 dní.

V rámci epidemie COVID-19 tiskne letáčky a brožurky, ve kterých se dočteme, když umíme anglicky, že je třeba si mýt ruce, vyhýbat se kontaktu s nemocnými, dotýkat se sliznic, nechodit mezi lidi, a ještě k tomu se nesrocovat a pokud máme kašel, máme nosit roušky. Skvělé! Nezbytné.

ECDC připravila nástroj HEPSA, což je nástroj střediska ECDC pro sebehodnocení připravenosti na nouzové situace v oblasti zdravotnictví, který umožňuje zemím provádět audit „připravenosti na nouzové situace“.

Nejvyšší položky rozpočtu ECDC jsou „programy zaměřené na nemoci“ - 18 mil. Euro, „obecné řízení“ - 15 mil., „odborná příprava a budování kapacit“ - 10 mil. Euro.

Evropskou unii fakticky řídí Evropská komise. To je úřednický moloch, který v souladu s Parkinsonovými zákony stále bobtná a není-li podroben kontrole své efektivnosti, bobtná dokud se nezhroutí. Žádná instituce neupozorní na svoji neefektivitu. Efektivita je to poslední, na co Evropská komise dbá. Nebylo by klidně možné vytvořit ještě několik podobných instituci s podobnou náplní, počtem zaměstnanců a rozpočtem?

Jak moc jsou užitečné ostatní agentury EU? Jistě nějak užitečné jsou, ale je jejich efektivita úměrná nákladům? Nelze jejich činnosti zajistit využitím jiných institucí?

Nejvýstižnější vizitkou práce této EU agentury pro boj proti nakažlivým nemocem je, že o její existenci ani po několika měsících pandemie COVOID-19 drtivá většina občanů členských států nic neví. Agentura pracuje v takovém utajení, že o její existenci zřejmě nic netuší ani europoslanecký profederalistický veterán Guy Verhofstadt, který minulý týden navrhl něco takového zřídit v rámci posílení pravomocí EU.