Nedávno přijatá rozpočtová novela se jeví do značné míry jako soubor změn šitých poněkud horkou jehlou. Omezily se mj. výdaje na armádu, ale umělci zkrátka nepřijdou. Bojí se snad někdo jejich hlasitého křiku?

V minulých dnech prolétla legislativním procesem rychlostí blesku i novela zákona o státním rozpočtu, a to prakticky bez jakékoli politické či odborné diskuse či mediální pozornosti. O co v ní šlo? Především o – v době pandemie koronaviru a očekávatelného ekonomického propadu – pochopitelné navýšení schodku státního rozpočtu pro rok 2020 ze 40 na 200 miliard korun. Toto zvýšení deficitu se skládá z poklesu odhadu předpokládaných veřejných o 90 miliard Kč a z nárůstu plánovaných veřejných výdajů o 70 miliard Kč. Oč jde při podrobnějším pohledu?

Já, truchlivý koronavirus

V rozpočtové kapitole Ministerstva obrany bylo schváleno snížení výdajů pro letošní rok o 2,9 miliardy Kč. Došlo k tomu – vzhledem k současné situaci velice nepochopitelně – v položkách „Zajištění obrany ČR silami Armády ČR“ (minus 2,7 miliardy Kč), „Vytváření a rozvoj systému obrany státu“ (minus 58 milionů Kč) a „Zajištění strategického zpravodajství“ (minus 100 milionů Kč). Současně je zde naplánován (jako v jediném z ministerských rezortů) pokles výdajů na platy zaměstnanců spadajících pod ministerstvo obrany o 400 milionů Kč, a to výhradně u zaměstnanců ve služebním poměru (vojáků). V rozpočtové kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zase výrazně klesají předpokládané příjmy. Nouzový stav s sebou nese i, již viditelný, útlum ekonomiky, kvůli němuž dojde i k výraznému snížení tempa růstu objemu mezd a platů, které mají zásadní podíl na rezortních příjmech z pojistného na sociální zabezpečení. Dále se zde také projeví také prominutí placení části povinných záloh na důchodové pojištění a na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti po dobu šesti měsíců u OSVČ. Lze proto očekávat propad těchto příjmů v celkové výši 25 miliard Kč. Bude se tak dít i z důvodů postupného zvyšování míry nezaměstnanosti a dále také v důsledku zvýšení počtu zaměstnanců, kteří budou pobírat dávky nemocenského pojištění, například nemocenskou nebo prodloužené ošetřovné za účelem péče o děti v době zavření škol a školek, ze kterých není odváděno povinné pojistné. V přímé zdravotní souvislosti s epidemií koronaviru se také přirozeně zvyšuje počet osob, kterým je vyplácena klasická nemocenská. Z těchto důvodů bylo schváleno posílení výdajů na dávky nemocenského pojištění o 10 miliard Kč. Ze stejných příčin se očekává též deficit okolo 20 miliard Kč v systému důchodového pojištění. Bude proto muset dojít k jeho kompenzaci z jiné kapitoly, aby nedošlo ke snížení rozpočtovaného, a ze zákona povinného, objemu prostředků na veškeré důchody.

Někdo si říct umí

V kapitole ministerstva dopravy se krátí výdaje související se slevou na jízdné ve výši 1,5 miliardy Kč, čímž ale nemá dojít ke zrušení slevy na jízdné pro studenty a seniory jako takové. Dle předkladatele jde o reakci na očekávané snížení poptávky po individuální veřejné dopravě, což ovšem může být otázka pouze relativně krátkého období, kryjícího se s termínem omezujících opatření, přičemž poté se dá očekávat zase naopak spíše navýšení této poptávky nad obvyklý průměr. Vyvstává zde tedy otázka samotné smysluplnosti tohoto kroku, a to zvlášť v souvislosti s očekávaným poklesem koupěschopné poptávky u rodin s dětmi, respektive u dosud pracujících studentů, kteří povětšinou již o své výdělky „brigádnického“ charakteru již bohužel přišli. Vlivem výpadku plánovaných výnosů po uzavření provozu státních příspěvkových organizací Ministerstva kultury dochází ke ztrátám i v jejich hospodaření. Ministerstvo kultury je zřizovatelem 29 příspěvkových organizací, u nichž je z tržeb z prodeje jejich služeb (či zboží) hrazena odhadem třetina jejich celkových provozních nákladů. S tímto odůvodněním tedy bylo schváleno posílit příspěvek na provoz příspěvkových organizací ministerstva kultury o 300 milionů Kč (jako u jediných příspěvkových organizací napříč všemi rezorty). Nabízí se vtíravá otázka, zda je uvedené opatření v čase epidemie – a v oblasti škod jí způsobených – skutečně nejvyšší priorita, anebo jde pohříchu spíš o jakousi úlitbu „kulturní frontě“.

Kapři si rybník nevypustí

Výdaje rozpočtové kapitoly Státní dluh se zvýší o 5 miliard Kč, což souvisí s vyšší výpůjční potřebou státu. V kapitole Operace státních finančních aktiv se snižují příjmy o částku 1,5 miliardy Kč, a to z důvodu výpadku výnosu z dividend státního podniku Letiště Praha, a.s. Výdaje této kapitoly byly naopak navýšeny v již výše zmíněném ukazateli „Transfery pro výdaje státu na sociální politiku“ o 20 miliard Kč na výplatu důchodů, které budou pokryty použitím prostředků ze zůstatku účtu rezervy důchodového pojištění ve státních finančních aktivech z období, kdy byl tento systém v přebytku. V kapitole Všeobecná pokladní správa na příjmové stráně dochází ke snížení daňových příjmů v předpokládané výši 55,7 mld. Kč, což bude způsobeno útlumem ekonomické aktivity nejen v Česku, ale také v ostatních zemích světa, které s Českem obchodují. Nejvíce se zde nastupující krize projeví na dani z příjmů právnických osob (-29,3 mld. Kč), na výnosu daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-6,7 mld. Kč) a poplatníky (-1,6 mld. Kč), daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou (-1,6 mld. Kč), daně z přidané hodnoty (-8,5 mld. Kč) a spotřebních daní (-7,5 mld. Kč). Ve výdajích této kapitoly dochází k navýšení vládní rozpočtové rezervy o 59,3 mld. Kč. Tyto prostředky budou (či již de facto jsou) operativně používány na zamezení šíření a řešení dopadů epidemie viru COVID-19. Při veškerém respektu k mimořádnosti situace a nutnosti konat rychle se rozpočtová novela jeví do značné míry jako soubor změn šitých poněkud horkou jehlou. Zcela zde absentují jakékoli systémovější škrty zbytných výdajů či provozních výdajů ministerstev a dalších z rozpočtu financovaných ústředních orgánů státní správy.

Bez pijavic se obejdeme

Jedná se v podstatě, až na malé výjimky, jen o změny odhadů předpokládaného poklesu příjmů z výběru daní a povinných odvodů, kvantifikaci propadu tzv. důchodového účtu či nárůstu výdajů obsluhy státního dluhu a v oblasti výplaty nemocenských dávek. Jediné „aktivní“ škrtání registrujeme v segmentu obranyschopnosti Česka a strategického vojenského zpravodajství ze zahraničí, což jsou teď jedny z klíčových rozpočtových „strategických komodit“. Pokud jde o politické zhodnocení této novely, je zarážející právě fakt, jak prakticky zcela opomíjí současnou společensko-politickou realitu a její souvislosti, jak se vůbec nesnaží využít rozsáhlé a účinné nástroje, které řízení státního rozpočtu a jeho změn poskytuje a umožňuje – v tomto případě k výraznému zmírnění ekonomických a sociálních škod, které v naší republice koronavirus a související omezující opatření způsobí. Současně by bylo žádoucí, aby proběhl praktický test toho, kolik desítek miliard veřejných výdajů je v našem rozpočtovém systému doslova vyhazováno příslovečným oknem. Jejich škrtnutí bez náhrady by nemělo naprosto žádný negativní dopad na vitální funkce státu a těch veřejných politik, které má zajišťovat. Spíše naopak. Tvorba rozpočtu – i jeho změny iniciované vládou – vždy také dává společnosti důležité signály o tom, co považují jednotlivé politické exekutivní reprezentace za v dané chvíli z celostátního hlediska prioritní. Pokud je hlavním – a v podstatě jediným škrtem, který tedy de facto říká: „bez tohoto se klidně obejdeme“ – ve státním rozpočtu v čase boje proti pandemii významné snížení výdajů na zajištění budování obranyschopnosti země, jde o signál krajně neblahý…

Ekonom a politolog Tomáš Doležal (na snímku vpravo) je oblastním koordinátorem politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) v okrese Praha-východ. Jiří Kobza je členem Poslanecké sněmovny zvoleným za SPD.