Podle Recharge News:

Pandemie Covid-19 obrátila ceny evropských uhlíkových povolenek vzhůru nohami, kdy od počátku března se ceny propadly o 40%, i když se pořád ještě obchodují za asi 24 € za metrickou tunu, řekl analytik IHS Markit.

Současná úroveň obchodování je mezi 16-18 € za metrickou tunu, což jsou zhruba dvě třetiny úrovně z vrcholu roku 2019 s 29 € za metrickou tunu.

„To je tedy perfektní bouře na trhu evropského uhlíkového nevolnictví a mohlo by to docela dobře vést k určitému zpochybnění jeho role v evropské strategii dekarbonizace, až krize s COVID-19 uplyne,“ řekl ředitel IHS Markit Coralie Laurencin.

Kolaps obchodování na trhu uhlíkových odpustků je samozřejmě naprosto předpověditelným důsledkem celoevropského propadu způsobeného vládními politikami karantény. Už před tou karanténou evropské odbory varovaly, že Zelený úděl vnucovaný EU ohrozí 11 milionů pracovních míst. To předvádění se se zelenáčstvím bude po koronaviru nechutným luxusem, který si asi ani ta marnotratná, socialistická EU nebude moci dovolit.

Až budou podniky v potížích, tak jednou z prvních věcí, o kterou se budou snažit, je osekat zbytečné náklady. A co by mohlo být ještě zbytečnější než výpalné uvalené na podniky, které neslouží žádnému praktickému účelu kromě nějakého státem režírovaného hraní si na imaginární ušlechtilost střižené na míru předstírání, že jde o nějakou bájnou klimatickou změnu?

V relativně dobrých časech, než koronavirus vykolejil ekonomiku, podniky celkem i snesly, když je nutili platit jejich vyděračský tribut ve formě uhlíkových povolenek.

Teď ale už chtít nebudou.

Např. churavějící německý automobilový průmysl zoufale u EU lobbuje, aby se zřekla svých tužších emisních cílů CO2. Prodeje německých aut se propadly na svoji nejnižší úroveň za tři desetiletí.

Vůdci průmyslu a zástupci odborů se už 1. dubna na krizovém zasedání sešli s ministrem hospodářství kancléřky Angely Merkelové Peterem Altmaierem a s ministrem dopravy Andreasem Scheuerem k ekonomickým potížím výrobců automobilů, na které narazili kvůli koronaviru. „Teď není čas přemýšlet o dalším utahování regulací na CO2,“ řekl poté prezident vlivné lobby automobilových výrobců VDA Hildegard Müller.

Také letečtí dopravci naléhají na uvolnění emisních předpisů OSN na leteckou dopravu.

Estonsko už oznámilo, že se dočasně stahuje ze Systému obchodování s emisními povolenkami EU. (Netřeba říkat, že EU tento plán vetovala.)

A úhelný kámen energetické politiky Evropské unie – ty obnovitelnosti – se v důsledku této kombinace perfektních bouří začínají hroutit, když došlo ke kolapsu cen ropy v souběhu s rostoucí ekonomickou krizí způsobenou karanténním odstavováním ekonomiky.

Podle Telegraph:

„Nízké ceny ropy a plynu vyvinou tlak na ekonomiku zdrojů obnovitelných energií a bez politického protlačování asi některé obnovitelnosti narazí na prudký úbytek a budou muset čekat, jestli se něčeho nedočkají, až se zotaví úvěrový trh, protože teď vyklidí pole levným uhlovodíkům a fosilním palivům,“ říká náměstek ředitele Globálního energetického centra při Atlantické radě Reed Blakemore.

Ano, je to spousta suchopárných technických úvah, abychom se k tomu dobrali.

Řekneme-li to jednodušeji, žádný uživatel energie, který má všech pět pohromadě, nechce platit příplatky za zbytečné, předražené, nespolehlivé, netopýry masakrující, ptáky vraždící parodie energetických zdrojů, aby řešil imaginární problém, když se všichni teď v životě potýkají s daleko většími a reálnými problémy.

Takže budeme-li mít štěstí tak se Zelené šílenství může stát jednou z největších obětí pandemie čínského koronaviru. Dojde-li k tomu, tak ta pandemie nebude úplně marná.

Getty Images

JAMES DELINGPOLE

8 Apr 2020

www.reformy.cz