PAVEL KOPECKÝ komentuje snahy o skutečnou obrodu národního státu, které nutně musejí vyústit v přímý střet s politickými (takzvaně neziskovými) korporacemi
Nouzový stav, ve kterém se většina zemí v Evropě včetně České republiky v dnešní době nachází, se může stát příležitostí, jak po odeznění či zmírnění nezbytných opatření naši zemi a společnost v mnoha aspektech obrodit. V době, kdy klesá ekonomika a scházejí peníze na alespoň částečnou sanaci obrovských škod, jimž budou čeli především malí a střední podnikatelé, dostávají politické neziskovky dál nemravné peníze na soustavné podvracení státu.
V dobách ekonomické hojnosti se bohužel nikdy nenašla ve sněmovně většina, která by se politickým neziskovkám dokázala postavit. Mocná obluda čerpající svoji sílu z nadnárodních globálních kruhů ovládajících Evropskou unii a kupujících si přes dotace loajalitu protektorátních vlád po celé Evropě, si vždy dokázala přes spřízněné poslance urvat z našich daní miliardy zajištující chod jejího aparátu.
Zvláště ve chvíli, kdy za posledních 20 let její chapadla pronikla téměř na všechna ministerstva a obtočila si celý aparát státní správy, který se tak stal často pouze servisní organizací tohoto monstra politicky dusícího naši zemi. Součástí obrody státu po epidemii musí proto být mimo jiné i odstřižení politických neziskovek přisátých na penězovody ze státního rozpočtu, z našich daní. Finančně vyčerpané zdravotnictví a podnikatelský sektor a všichni, kteří se v této nelehké době snaží pomalu obnovit normální chod země, jistě nebudou chtít nadále financovat tohoto "neziskového" Otesánka.
Podpora menšin, ať už sexuálních či etnických, začleňování migrantů, inkluze ve školách stejně jako tzv. mediální výchova vymývající dětem mozky, by neměly být nadále podporovány. Je proto potěšitelné, že někteří poslanci přišli s iniciativou omezit financování politických neziskovek.
Po dřívějších pokusech poslanců SPD, kteří se o přiškrcení těchto parazitů snaží dlouhodobě, po návrzích poslanců Trikolóry Václava Klause a Zuzany Majerové Zahradníkové, kteří tento bod zařadili na přední místo programu obnovy země po krizi, přišli s uceleným návrhem minulý týden i komunisté.
Skupina sedmi poslanců KSČM v čele s předsedou strany Vojtěchem Filipem navrhuje, aby se dotace pro neziskové organizace rozdělovaly podle nových kritérií. Aby peníze dostávaly jen ti, kdo pomáhají a přispívají k plnění cílů státní politiky schválené vládou vzešlou ze svobodných voleb. To je konečně jasné kritérium, které by mohlo za předpokladu striktního dodržování oddělit zrno od plev. Politické neziskovky totiž využívají mimikry pomoci potřebným a schovávají své skutečné plány za závojem dobročinnosti. Zásadním argumentem vždy byla údajná nemožnost oddělit politické neziskovky od ostatního neziskového sektoru poskytujícího pomocnou ruku např. sportu, invalidům či seniorům, což je jistě smysluplné.
Aby neziskoví dobrodějové své skutečné záměry ještě více zakryli, přibrali si jednotlivé organizace k politické činnosti ještě nějaký ten "humanitární štít". Nejlépe je to vidět na třech korporátních neziskových mamutech, kteří působí jako vlivové globalistické agentury usměrňující ve prospěch svých cílů vládní politiku a likvidující všechny, kdo se jejich cílům postaví. Ať už jde o Sorosovu Nadaci Open Society Foundation (OSF), Člověka v tísni nebo vlivný Aspen Institute, mezi jehož spolupracovníky najdeme celou řadu významných politiků napříč politickým spektrem, stejně jako vlivné podnikatele, novináře či významné postavy neziskového korporátního komplexu.
Je proto potěšitelné, že si tento fakt uvědomují i navrhovatelé „Lex Soros“. Komunisté, kteří návrh předložili, mají přece jen výhodnější pozici než opoziční SPD a Trikolóra, neboť podporují svými hlasy vládní koalici ANO a ČSSD, a mohou si tedy klást určité podmínky.
Budou to mít ale velmi těžké, neboť mezi členy tohoto neziskového bratrstva patří i místopředseda vlády Jan Hamáček, který byl ještě před dvěma lety spolu s předsedou poslaneckého klubu STAN Janem Farským a s europoslanci Ditou Charanzovou (ANO) a Janem Zahradilem (ODS) členem správní rady Aspen Institute. Tedy v době kdy byl členem dozorčí rady Zdeněk Bakala, který spolu s českou televizí spolufinancuje provoz Pražské kavárny včetně knihovny Václava Havla, jejíž ředitel Michael Žantovský, je na stránkách Aspenu uveden spolu s Madeleine Albrightovou jako Honorary Functios. Nepočítaje spolupracovníky uvedené na stránkách Aspen institutu jako je Vladimír Špidla, Vladimír Dlouhý, Petr Pithart, Ivan Gabal, Lenka Bradáčová, Martin Bursík, Jiří Pehe, generál Petr Pavel a desítky dalších, tvořících tvrdé jádro Pražské kavárny. A zde se kruh uzavírá.
Podle komunistického návrhu, by už neměly nárok na podporu neziskové organizace, které samy dělají politiku, nebo u nichž není zřejmá vlastnická struktura. „Nebudou se poskytovat dotace na to, aby někdo rozvracel stát, aby stát zaplatil skupinu nátlaku, která bude bojovat proti státnímu zřízení. Část těch dotací deformuje i poskytování služeb, za které odpovídá buď stát, kraje nebo obce. Část těch dotací neslouží ve prospěch České republiky,“ uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip.
Filip připomíná, že nejde o nic specificky českého, neboť podobné zákony už přijaly i další evropské země, které se proti těmto rozvratným silám rozhodly bránit. „Některé neziskové organizace v jiných státech nejsou vítány. Takže ani my bychom na to neměli poskytovat státní prostředky,“ řekl Filip. Snad nejdále v tomto boji proti neziskové hydře pokročilo Maďarsko, kde vláda Viktora Orbána díky nouzovému stavu zastavila činnost všech politických neziskovek ohrožujících státní svrchovanost a politickou stabilitu v zemi.
Podobné kroky připravuje i Polsko, které si díky národně konzervativní vládě Práva a spravedlnosti dobře uvědomuje, nebezpečí těchto bruselských vlivových skupin, které často plní úlohu pátých kolon zastupujících cizí zájmy a ohrožujících stabilitu země. Minulý rok podobné kroky učinilo Rusko, které nadnárodní politické neziskovky podřídilo zákonu o cizích agentech, jehož obdoba už dlouho platí v USA.
Na základě tohoto zákona byly nuceny tyto organizace přiznat své zahraniční financování a byly označeny, jako zahraniční agenti. Některé z nich byly pak ze země vyhoštěny, jako například Pánkův Člověk v tísni, který je prodlouženou rukou amerických tajných služeb.
To, že „Lex Soros“ míří správným směrem, ukázal i pokřik neziskovek, který spustily spolu s korporátními médii ihned po předložení návrhu. „Subjekty, které tento návrh předložily, ukazují, že jim ve skutečnosti málo záleží na demokracii a jejich institucích a pro prosazení svých politických představ se neváhají dopustit nízkých až podlých činů,“ uvedla mluvčí Člověka v tísni Adriana Černá.
Ještě dále zašel Robert Basch ze Sorosovy Nadace OSF. „Považuji to za útok na základní demokratické hodnoty. Ale takovou snahu tady sledujeme již nějakou dobu,“ uvedl Robert Basch. Podle něho je návrh komunistů v duchu kroků maďarského premiéra Viktora Orbána. Zvláštní, že nevzpomněl na Spojené státy, které jsou v tomto směru průkopníkem.
O tom, zda se podaří tento nesmírně potřebný návrh zákona prosadit, rozhodne postoj Babišova ANO, neboť bez poslanců jeho hnutí se to nepodaří. Sociální demokracie, ODS, lidovci, Starostové, TOPka ani Piráti tento důležitý nástroj pro obnovu země samozřejmě nepodpoří. Vzhledem k tomu, že i mezi poslanci ANO je řada spolupracovníků těchto "cizích agentú", bude záležet na každém hlasu.
Najde se dost skutečně českých poslanců, kteří se dokážou neziskové obludě postavit?