Před čtvrteční videokonferencí Evropské rady předstoupil italský premiér Giussepe Conte před obě komory italského parlamentu, aby si nechal odsouhlasit mandát k jednání. Prezidenti a premiéři zemí EU se budou zabývat otázkami, kde sehnat peníze na pomoc zemím postižením ekonomickými problémy v důsledku pandemie koronaviru.

Ministři financí navrhli 9. 4. 2020 zřídit 2 nové fondy. Záchranný fondu EU, který by na podporu korona-krizí postiženým podniků měl vyplácet dotace v objemu 200 miliard eur. A Zajišťovací fond EU na podporu zaměstnanosti. Předsedové vlády by nyní měli vyřešit, jak do nich dostat peníze, které by EU rozdělovala. V případě záchranného fondu Evropská komise navrhuje, aby se na požadovaných 200 miliard eur členské státy složily formou mimořádného členského příspěvku podle velikosti hrubého národního důchodu (HND). Pro Zajišťovací fond by Komise chtěla získat 100 miliard eur formou prodeje dluhopisů celé EU. Jejich vydání by však musela jednomyslně schválit Evropská rada.

Ministři financí eurozóny 8. 4. 2020 předložili ještě návrh na použití Evropského stabilizačního mechanismu (EMS) na „pomoc“ zemím postiženým COVID-19, které používají euro. U půjček, které by byly použity výhradně na opatření vybavení k léčbě pacientů postižených koronavirem, by se státy čerpající půjčku nemusely zavazovat k předání kontroly nad svým rozpočtem Bruselu. Holandsko spolu s Německem však do usnesení euroskupiny prosadily, aby země, které si z EMS půjčí peníze na obnovu hospodářství, musely vzápětí předat správu svého státního rozpočtu Evropské komisi. Italský ministr financí na videokonferenci euroskupiny s návrhem pod tlakem souhlasil. Druhý den jej však veřejně odmítl italský premiér Conte.

V projevu přenášením v přímém přenosu italskou televizí označil návrh za naprosto nepřijatelný a pohrozil vetováním závěrů Evropské rady, pokud Holandsko a Německo budou trvat na tom, že země čerpající pomoc z EMS musí řízení svého hospodaření předat Bruselu. V televizním vystoupení připomněl, že v případě Řecka bylo předání kontroly na státním rozpočtem a státním majetkem zneužito k rozkradení ziskových řeckých firem německými podniky při Bruselem řízené privatizaci. Pokud by kterýkoli stát – třeba Itálie - vetoval závěrečný protokol, jak o tom hovořil Conte, tak by nemohl být zřízen ani záchranný ani stabilizační fond EU. Unie by bez souhlasu kterékoli země nemohla ani vydat dluhopisy EU.

Italský premiér si před klíčovým jednáním Evropské rady nechal parlamentem posvětit mandát, podle něhož nesmí souhlasit s použitím EMS s podmínkou, že Brusel převezme kontrolu nad italskou ekonomikou. Parlament jej zmocnil v dalším požadování vydání eurobondu, neboli společného dluhopisu zemí eurozóny. Výnos z jeho prodeje by si rozdělily země, které používají euro a poté by jej splácely podle toho, kolik si kdo vzal. Pro chudší a COVID-19 více postižené země jako Itálie nebo Španělsko by eurobond měl výhodu, že by s jeho pomocí dosáhli na nižší úrok, než kdyby si státní dluhopisy v eurech vydávala každá země samostatně. Německo nebo Holandsko by naopak samostatně mohly dosáhnout na nižší úrok. V tomto však s postiženými odmítají být solidární.

Za krajní variantu, kterou italský parlament premiérovi odsouhlasil, že ji může přijmout je použití půjček z EMS zcela bez podmínek. Tento návrh předložený ve 2 verzích Francií a Španělskem by umožnil čerpat půjčky z EMS na boj s COVID i na obnovu hospodářství, aniž by se země zavázala předat kontrolu nad svým rozpočtem Bruselu. A bez toho, že by se zavázala k rozprodeji státního majetku.

Na tomto místě mi nezbývá než si postesknout, že italský premiér se svým národem jedná mnohem otevřeněji než premiér český. Před rozhodováním o tak zásadní otázce, jako jestli se má EU povolit, aby se zadlužila, když ten dluh pak budeme jako členský stát muset splácet, bych čekal, že i v našem parlamentu proběhne zásadní debata a schválení mandátu vlády pro toto jednání. Myslím si, že premiér Andrej Babiš si měl nechat parlamentem odsouhlasit, jestli může ČR zavázat k placení mimořádného členského příspěvku do rozpočtu EU. Zvlášť když to může znamenat, že by se ČR mohla najednou stát čistým plátcem. Tedy že do rozpočtu EU více zaplatíme než z něj dostaneme.

V italském parlamentě však zazněly i návrhy na nutnost připravit se na odchod z eurozóny. Italský poslanec Stefano Fassina (na obrázku) označil podle italského deníku Il Giornale návrh na nahrazení eurobondu možností použití půjček z EMS za nebezpečnou past. „Itálie má potíže. V letošním roce musíme refinancovat staré dluhopisy za více než 250 miliard eur. Letos navíc bude italský HDP kvůli korona-krizi menší minimálně 10%. Budeme potřebovat nejméně 100 miliard eur náhradou na za ztrátu příjmů, kterou rozpočet utrpí v důsledku krize. A dalších 100 miliard na zvýšené výdaje ve zdravotnictví a na sociální záchranné sítě.“, upozornil Fassina při jednání italského parlamentu. Další peníze podle něj budou potřeba na dotace obcím, které také přišly o příjmy z daní.

Pro něj je návrh na použití půjček z EMS dobře promyšlenou pastí. „Rozpětí úroků z dluhopisů různých zemí stoupá. To vyvíjí na naši zemi soustředěný tlak. Slabost veřejných financí nás činí zranitelnými. Dluh exploduje a bude to velký hon na nejatraktivnější veřejné statky a soukromé společnosti. Cílem je přivést nás zpět k scénáři z roku 2011 a přimět nás k podpisu dohody, která je pro nás smrtelná.“, varoval Fassina před opakováním toho co se stalo Řecku při „pomoci“ EU při dluhové krizi.

Fessina nepovažuje za dobrý ani francouzský a španělský návrh na půjčky z ESM bez podmínky současného předání kontroly nad hospodařením Bruselu. „Je to jen zdánlivě bez předchozí podmíněnosti. Až bude úroveň našeho dluhu zřejmá, řeknou nám: Váš dluh není udržitelný! Nyní musíte poslouchat evropskou trojku a restrukturalizovat jej.", varoval italský poslanec. Za dobrými slovy evropských orgánů se podle něj skrývá past. „Jako ekonom rozpoznávám procesy, jimiž jsme si již jednou prošli. Je to noční můra vlády premiéra Maria Montiho. Film, který se nyní promítá je stejný jako v roce 2011. Scénář je totožný. Musíme prozkoumat alternativy.“, navrhl v parlamentním vystoupení Fassina.

Za balíčkem Euroskupiny je podle něj skrytý plán, který si klade za cíl, aby všechny zadlužené země ztratily další svrchovanost. „A my jsme mezi nimi. Tam je Itálie. Jsme hospodářským konkurentem a máme důležité průmyslové a soukromé spořící zdroje. Místo toho, abychom uznali, že koronavirus je vnější a symetrická událost, která ovlivňuje celý svět, a přiměli Evropskou centrální banku, aby zasáhla, jak se to děje na celém světě, Euroskupina využívá tuto mimořádnou situaci k tomu, aby jihoevropské země dostala pod kontrolu.“, varoval italský poslanec.

Stefano Fassina, který je v Itálii považován za renomovaného ekonoma, navrhuje vzít si příklad z Velké Británie. „Britské ministerstvo financí nevydává nové dluhopisy. Státní rozpočet nyní dočasně financuje přímo Bank of England, která převádí peníze přímo na běžný účet ministerstva financí. I v liberální Anglii, kde vládne je liberalista Boris Johnson, použili tu nejlogičtější věc.“, upozornil člen rozpočtového výboru italského parlamentu. Současně vyzval vládu, aby se spolu s ostatními vládami snažila přimět ECB, aby udělal totéž. Podle názoru tohoto poslance, který citoval Il Giornale to ale ECB v neomezené míře nyní neudělá. ECB odkoupila na návrh Rakouska a dalších zemí proti vůli Německa státní dluhopisy zemí eurozóny za 750 miliard eur. Itálie z toho dostala 50 miliard eur, které nyní rozděluje corona-krizí postiženým podnikům a občanům. Tyto peníze však brzo dojdou.

„Neomezenou nouzovou intervenci jako dělá Bank of England nebude chtít ECB eudělat protože to neumožňuje právní rámec Smlouvy o EU a o fungování EU. K jeho změně nedojde dokud členským státům nebude odebrána další politická autonomie.“, řekl Fassina deníku Il Giornale.

Pro Fassinu existuje pouze jedna alternativa ke katastrofě a tou je „sterilizace dluhu“. Říká se tomu „půjčka věčnost“. Dluh se obnovuje trvale, ale s nulovou sazbou. Tím se eliminuje čtvrtina veřejného dluhu emisí nových peněz centrální bankou, které jsou dány k dispozici rovnou státním rozpočtům. Přesně to nyní dělá Bank fo Englad. Fassina v italském parlamentu uvedl, že pokud se ECB nepodaří přinutit k tomu, aby dala členským zemím hotovost stejně jako Bank of England, bude nutné obnovit měnovou autonomii. Laicky řečeno to znamená odchod z eurozóny.

Zde mi nezbývá než konstatovat, že česká vláda neuměla využít možnosti, které jí nabízí fakt, že máme vlastní měnu. Během jednání o novele zákona o ČNB mohl parlament zrušit ustanovení, které ČNB zakazuje postupovat stejně jako Bank of England. Premiér Andrej Babiš o této možnosti mluvil, ale nakonec takový návrh do Parlamentu ani neposlal.