Podle libanonské agentury Al-Masdar turecká armáda vjela do Idlibu několika kolonami obrněných vozidel. Turecká komanda si v Idlibu zřídla dalších 48 opevněných postavení. Nová Turecká invaze je porušením příměří mezi Syrskou arabskou armáda (SAA), jež je věrná prezidentu Bašáru Asadovi, a tureckou armádou, které loni zprostředkovalo Rusko.

Turecká armáda okupuje část syrské provincie Idlib, kde chrání spřátelené džihádisty, kteří sem byli evakuováni od hlavního města Damašku a od Homsu. Na přelomu roku část provincie dobyla zpět SAA. Poté byla mezi Tureckem a Sýrii za ruského zprostředkování uzavřena dohoda, která dala turecké armádě 3 měsíce na evakuaci spřátelených džihádistů mimo Sýrii. Během těchto 3 měsíců měly ustat boje mezi SAA a Tureckou okupační armádou.

Tisíce džihádistů ze Sýrie Turecko převezlo do Libye na podporu spřáteleného islamistického samozvaného premiéra Faize Sarrádže. Syrští islamističtí žoldnéři byli nasazeni k ofenzivě proti Libyské národní armádě, jíž velí polní maršál Chalífa Haftar, jehož donedávna vojensky a vybavením podporovalo Rusko.

Podle dohody ze Soči zprostředkované mezi Sýriií a Tureckem si Turecká armáda měla právo ponechat v Idlibu dočasně jen 12 pozorovacích stanovišť. Nejnovější invaze prakticky znamená vypovězení dohody ze Soči. SAA na další tureckou invazi reagovala raketometnou střelou na pozice džihádistů.

Ukazuje se, že Turecko, které nevydrží ani den neútočit na některého ze svých sousedů, v současné době představuje největší ohrožení světového míru. Turecko soustavně pracuje na realizaci plánu obnovy Osmanské říše od Vídně po Čínu a od Kavkazu po Saharu. A Evropská unie mu v tom nijak nebrání. Místo ekonomických sankcí, které jsem spolu s kolegy z frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i europoslanci za SPD, navrhoval uvalit na Turecko, zemi šíleného diktátora Erdogana posílá stále se zvyšující částky „migračního výplaného“. Z něj Erdogan financuje další zbrojení a další války.