Kypr před 2 lety pronajal ložiska ropy a plynu ve svých pobřežních vodách americké firmě ExxonMobil, která patří mezi největší těžařské firmy světa, a italsko-francouzskému konsorciu TOTAL-ENI. Obě společnosti mají s Kyprem uzavřené řádné a platné smlouvy o průzkumu a těžbě ropy a plynu z mořského šelfu. Obě firmy z pronajatých prostor Kypru řádně platí nájem a odvádí poplatky z vytěžených surovin.

Kvůli poklesu ceny ropy a plynu však oba nájemci, kteří patří k předním světovým a evropských petrochemickým podnikům, pro letošní rok odložili další těžbu. Ložiska řádně uzavřeli, aby nedošlo k ekologické katastrofě v důsledku úniku ropy do moře. Současně kyperské vládě podle smluv oznámili, že letos z finančních důvodů nebudou pokračovat ani v průzkumných pracích.

Na přelomu roku se ropný kartel OPEC sdružující země kolem Perského zálivu nedohodl s Ruskem na denních a měsíčních limitech těžby ropy. Saudové a Rusové v únoru rozpoutali „cenovou válku“, když oba největší světoví dodavatelé ropy zvýšili denní limity těžby. Saudská Arábie dokáže ropu těžit nejlevněji na světě, protože má ložiska mělce pod zemským povrchem. Ekonomové udávají, že Saudové dokáží vydělávat i při ceně 20 USD/barel (159 l) ropy. Rusko má sice ložiska poněkud hlouběji, ale má strategickou výhodu ve vybudovaných ropovodech, které vedou od těžních věží až ke spotřebitelům v Evropě a Asii. Rusko oficiálně udává, že mu vyhovují ceny od 30 USD/barel výše. Tím, že má ve svých rukou dopravu pomocí ropovodů a nemusí nakupovat přepravní kapacity v tankerech Rusko zřejmě dokáže vydělávat i pod oficiálně udávanou hodnotou.

V únoru a březnu ceny ropy klesly několikrát pod 20 USD/barel. V té době se obě ropné velmoci na komoditních burzách snažili získat pro sebe co nejvíce termínovaných obchodů – tzv. „futures“. Jde o kontrakt na dodávku určitého objemu v přesně stanovený den na určité místo. Nejčastěji se obchodují nabídky na dodání ropy za měsíc do určeného místa. Na přelomu března a dubna ruská a saudská delegace uzavřely celoroční dohodu o měsíčních limitech těžby. Po jejím oznámení ceny ropy krátkodobě vzrostly, než se zjistilo, že saudské i ruské firmy proti sobě bojují na trhu okamžitých dodávek v Asii. Minulý týden se ceny ropy opět přiblížily hranici 20 USD/barel. U americké ropy dokonce na burze v pondělí došlo k poklesu hodnoty do záporných hodnot. Ropné sklady jsou plné a burzovní spekulanti prodávali své papírové kontrakty s doplatkem, aby nemuseli ropu převzít a draze ji skladovat. V celosvětovém průměru však cena ropy padla pod 20 USD/barel.

Při těchto cenách, které se na trhu vyskytují pouze v době cenové války jednou za několik let, všechny firmy kromě Saudů a Rusů omezují těžbu nebo zavírají celé vrty. Většina amerických ropných polí je zisková až při cenách nad 35 USD/barel. Celosvětový průměr nákladů na vytěžení barelu ropy činí podle statistik asi 40 USD/barel. Není proto s podivem, že americký ExxonMobil i francouzsko-italský TOTAL-ENI zaplombovali svá řádně pronajatá kyperská ložiska. Těžba na moři je nákladově ještě dražší než na pevnině. Výhodou ložisek u Kypru je to, že jsou blízko Evropě, kam tankery surovinu dopraví během několika dní. A tedy celkem levně. I přesto je při nynějších dumpingových cenách těžba na ložiscích u kyperského šelfu nerentabilní.

Po pondělním uzavření amerických a italsko-francouských vrtů ohlásilo včera Turecko, že hodlá do oblasti nelegálně vyslat své dvě těžní lodě Yavuz (na obrázku) a Oruc Reis. Turecká firma TPAO včera podle řeckého serveru ethnos.gr veřejně oznámila, že hodlá krást ropu na nalezišti, které mají od kyperské vlády pronajaté Američané a Francouzi s Italové. Turecká ropná společnost, která je řízena armádou, zveřejnila plán těžby na této lokalitě od dubna do července.

Obě turecké vrtné lodi původně měly podle záměrů tureckého prezidenta Recepa Erdogana krást kyperskou ropu a plyn na nalezišti, které ještě Kypr nikomu nepronajal. Turecká firma za podnájem těžebního prostoru nehodlala stejně jako loni Kypru nic platit, přestože naleziště je v Kyperských pobřežních vodách. Turecko loni oznámilo, že si dělá územní nároky i na část ostrova a mořského dna, které patří Kyperské republice, jež je členem EU. I když se Kypr obrátil na Unii se žádostí o pomoc proti tureckým krádežím ropy a plynu EU mu nijak nepomohla.

Když byl problém tureckých krádeží projednáván v Evropském parlamentu, navrhoval jsem na Turecko uvalit ekonomické sankce ve formě okamžitého zastavení všech plateb z rozpočtu EU do Turecka. Jen na „migračním výpalném“ Turecko ročně získá od EU 9 miliard eur. Při projednávání nelegální námořní blokády Kypru, kterou provádělo vojenské námořnictvo Turecka, jsme s kolegy z frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i europoslanci za SPD, navrhovali zrušení celní unie s Tureckem. A zavedení trestních cel na dovoz zboží z Turecka. Žádný z těchto návrhů nebyl schválen. Probruselská většina socialistů, lidovců a RENEW, místo sankcí prosadila pouze usnesení plné prázdných frází, které Kypru nijak nepomohlo.

Kyperská vláda se letos v březnu v nouzi obrátila s žádostí o pomoc na Rusko. Oblasti v nichž turecké vrtné lodi donedávna nelegálně těžily, Kypr pronajal na cvičení ruského námořnictva a letectva. . V tzv. „čtverci 10“, kde loni turci kradli Kypru ropu a plyn, nyní cvičí ostré střelby ruští piloti a námořníci. Turecké těžní lodi se však nyní vydají k loupežné výpravě do čtverců 6 a 7, které mají od Kypru pronajaty americká firma ExxonMobil a francouzsko-italské konsorcium TOTAL-ENI.

Z ekonomického hlediska jde o nesmysl. Na krádežích uhlovodíků se při nynějších cenách nedá vydělat. Ani když turecká firma neplatí pronájem prostoru ani celní poplatky z vytěžených barelů. Turecko prostě zkouší co všechno mu projde. Zatím mu prošlo všechno. Včetně válečných zločinů.