Po zkušenosti z tohoto týdne již víme, že to možné je. Budeme se s tím muset naučit žít a najít adekvátní odpověď. Signál, který vyslal soudce pražského městského soudu Štěpán Výborný tím, že zrušil opatření omezující volný pohyb osob a svobodu podnikání, přestože zabránila nekontrolovatelnému výbuchu pandemie, je alarmující. Zcela nepokrytě nám všem dal na vědomí, že základní hodnotou, kterou on osobně obhajuje, je budoucí zisk podnikatelských subjektů a jejich právníků. To jim naservíroval na zlatém podnosu klíčovou tezí svého rozhodnutí: „Vláda měla svá rozhodnutí vydat v režimu krizového zákona, podle něhož mají podnikatelé nárok na odškodnění“.

Milostivě vládě České republiky ponechal na nápravu celé tři dny. Rychlost a tvrdost rozhodování pražského městského soudu v tomto případě překonala všechny rekordy. Česká justice při nalézání spravedlnosti v trestněprávních i obchodních případech se naopak vyznačuje krokem rozvážným, spíše však pomalým a bezradným. Zdá se, že v tomto konkrétním případě mohly hrát roli dvě motivace. Ta první zaznívá z publikované části rozhodnutí městského správního jednoinstančního soudu, proti jehož rozhodnutí není odvolání. Staří Římané to charakterizovali větou – Fiat Iustitia, pereat mundus (nastolíme spravedlnost, i kdyby měl zhynout svět). Druhou motivaci zjistíme, až bude známa výsledná suma požadovaných náhrad a subjekty, které ji budou vyžadovat.

Zajímavé je také načasování soudního rozhodnutí do kritické fáze, kdy po zbrzdění pandemie na úroveň, která nemá v Evropě obdoby, přichází pozvolný návrat k normálnímu životu. Vláda musí balancovat mezi nutným restartem ekonomiky a ochranou životů a zdraví občanů. Zmíněné soudní rozhodnutí dává jednoznačný návod, že ekonomické zájmy mají přednost a jakékoliv další rozhodnutí vlády, které by preferovalo lidské životy a zdraví, bude z formálně právních důvodů zase pozastaveno, když už se hned napoprvé tak hezky povedlo. Zanedbatelná není ani možnost, že stanovisko soudce Výborného přitíží členům vlády, až se budou šetřit četná trestní oznámení podaná právnickými supy, kteří si tak připravují své žaloby náhrad fiktivního ušlého zisku.

Téměř to vypadá tak, že jde o součást tlaku na to, aby naše země nevyčnívala a zařadila se počtem mrtvých a nemocných do průměru EU. Pandemie trochu působí jako sérum pravdy, protože všechny instituce a politici musejí přiznat, o co jim jde. Řekl bych, že také u nás v České republice se odehrává souboj mezi stoupenci sociálního darwinismu, kteří úmrtí nějakého toho procenta starých a dlouhodobě nemocných občanů považují za ekonomicky prospěšný jev a těmi politiky, kteří zůstali normálními lidmi. Ti zatím mají ve vládě většinu.

Pokud jde o českou justici, která se začíná chovat jako divadelní Deus ex machina, jak dokládá rozhodnutí souce Výborného, asi se budeme muset rozhlédnout, jak stejný problém vyřešili jinde. Polský příklad je docela inspirativní...

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)