Co Česká televize za to, že ji posíláme 135 korun měsíčně, (po)dělala (2/20)
27. dubna 2020 - 08:40
Kdo by to tušil, jak byl v roce 1979, kdy Česká televize zařadila do programu poprvé a nyní v dubnu 2020 opakovaný díl svého zábavného pořadu na pokračování Kabaret u dobé pohody v režii muže, který byl garantem dobré zábavy Zdeňka Podskalského, nadčasový.
Co se v díle "kabaretu" z roku 1979 nestalo?
V programu věnovanému mimo jiné převážně myslivosti a lesům, kterým provázeli Karel Štědrý, František Filipovský a Dagmar Veškrnová, nastala zajímavá situace, které by tehdy nikdo nevěnoval žádnou pozornost. V jednom vstupu totiž přicupitala Dáša Veškrnová převlečena za zajíčka mající velké zaječí uší a velký zaječí ocásek. Diblík si chvíli povídal s oběma moderátory, aby pak oznámil, že půjde zpívat. V tom okamžiku František Filipovský jemně pohladil zaječí ocásek na kostýmu herečky a nadčasově oznámil něco v tom smyslu, že to děvče daleko dotáhne.
Po této hlášce musíte přiznat, že František Filipovský měl skvělý odhad už v roce 1979, kdy byl díl Kabaretu u dobré pohody natočený a poprvé vysílaný. V archívu České televize tento díl pořadu bohužel nenajdete a tak vám nezbývá než věřit, že se tak skutečně stalo.
Jednotlivé díly televizního seriálu Píseň pro Rudolfa III opakované letos rovněž na ČT3 při stavu nouze stálo zato i po více než padesáti letech opět sledovat. Avšak ani pamětníci doby, kdy se natáčel seriál, natož mladší diváci nemuseli všemu rozumět.
Napřiklad v sedmém díle, který byl rozdělený na dva děje a to tehdejší současný odehrávající se v řeznictví Rudolfa Vandase a druhý děj, který se odehrával v době, do které byl zasazený román Hrabě Monte Christo.
Není bez zajímavosti, že v tomto románem Alexandra Dumase ovlivněném díle třeba zazněla poprvé zfilmovaná píseň Modlidba pro Martu zazpívaná Martou Kubišovou, ale je tam i scéna, která zdánlivě nemá logiku. Pokusíme se ji vysvětlit.
Při scénce, kde v příběhu Hrabě Monte Christa zrádný generál, který zradil námořníka Dantese a zařídil, že jej uvěznili na doživotí, po setkání s navráceným hrabětem Monte Christem odjede nejdříve ve studiu natočeném záběru se zastřelit, aby se najednou obraz ze studia přenesl na komunikace kolem Strahova. Nu a tam na Strahově se skutečně románová postava pak v kočáře zastřelí.
Přemýšlivého diváka napadne, proč se ta sebevražda francouzského generála odehrála zrovna na Strahově? Druhá otázka jej také napadne v souvislosti se Strahovem? Kdopak se asi zastřelil v roce 1968, kdy se tento díl seriálu nátáčel, zrovna na Strahově?
A jsme u toho. V roce 1968 působil generál Vladimír Janko jako náměstek ministra obrany ČSSR. Poté, co emigroval generál Jan Šejna a došlo k otevření armádních kauz z éry prezidenta Novotného, spáchal Janko 14. března 1968 sebevraždu zastřelením. Spekulovalo se o tom, že Šejna a Janko plánovali vojenský převrat s cílem obnovit moc Antonína Novotného. Podle Wikipedie v roce 1970 se začaly objevoval pochybnosti ohledně okolností jeho sebevraždy. Tehdejší generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák ovšem prohlásil, že o Jankovi už nechce nic slyšet, nu a jak řekl, tak se na desetiletí stalo.
Nu a co dodat k těm vysvětleným záběrům v televizním seriálu, na kterých se postava generála z Dumasova románu zastřelí zrovna na Strahově, kde si místo pro sebevraždu našel v roce 1968 jiný nerománový generál. Uznáte, že to zrovna moc etické nebylo už v roce 1968, kdy se seriál natáčel a máte divný pocit z toho všeho i nyní, po sledování jeho opakování.
(ps, Prvnizpravy.cz, ČT, foto: ps)
Zdroj
