První máj, svátek zamilovaných, ale také svátek práce, si někteří lidé mylně spojují s komunismem. Tento svátek byl poprvé zaveden v roce 1890 na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu. První máj tedy nikdy nebyl a není svátek komunistický a od prvopočátku demonstrace na prvního máje měly jediný zásadní cíl - upozorňovaly na práva pracujících a díky tomu se tento den stal svátkem pracujících.

Téma ochrany pracujících je aktuální i dnes, po více než sto letech. I dnes jsou lidé na celém světě nuceni pracovat za žebráckou mzdu, protože jim třeba falešně tvrdí, že jinak ekonomika zkrachuje, a je to prý rozumná hospodářská politika. I dnes mnohde platí, že buď dostaneš žebráckou mzdu nebo jdi na pracák, protože i když vydělávám z tvé práce stamiliony a miliardy, nemám jediný důvod ti dát víc. Říkají tomu tržní prostředí.

Dějiny lidstva se dělí na dějiny přírodních společenství a na takzvané civilizace. Přírodní národy samozřejmě neznají nějaké soukromé vlastnictví. Kdyby nějaký Čamakoko v Amazonii řekl – „hoši tady ten kus pralesa je můj, netrhejte v něm banány a jeden z milionu, které natrháte, si můžete nechat, abyste nechcípli hlady“ - tak by na něj poslali čaroděje.

Civilizovaná společnost už zná vlastnictví a to včetně vlastnictví lidí, protože kdo má páku nad obživou lidí, ten má vládu nad jejich životem a svobodou. Všechny řeči o dnešní svobodě jsou v podstatě totálně falešné a lživé, protože svobodní jste jen tehdy, když vás nic nenutí dělat to, co nechcete. Pokud vás vydírají o poplatky, penále, úroky a úroky z úroků, poplatky exekutorům, advokátům, soudům nebo státu a vy jste v dluhové pasti nebo žijete od výplaty k výplatě, tak to svoboda není. Je vám na nic otevřená hranice, když stěží vyděláte na vlak do práce.

Pan premiér Babiš často mluví o tom, kolik platí na daních. Já bych připomněl, že nejen on, ale miliardáři a miliardářské firmy jsou obecně největšími příjemci z dotací placených všemi, tedy i těmi nejchudšími. Bohužel nejnižší mzdy jsou ve firmách, jako je Vodňanské kuře, a i proto tam pracuje vysoké procento cizinců. Pracují tam jako novodobí otroci za žebráckou mzdu, protože běžný Čech nebo Moravák by z takové výplaty neuživil rodinu.

Říkám práci čest, ale ta práce musí být také zaplacená. Ten, kdo se podílí na miliardových tržbách, by měl na nich mít také alespoň nějaký podíl. Proč? Je to spravedlivé. I z tohoto pohledu se mi zdá výpočet stávající minimální mzdy velmi nefunkční a přežilý, jelikož neodpovídá dnešní situaci, takže by jistě bylo dobré se zamyslet nad úpravou. Jinou minimální mzdu přece může platit venkovský hospodský nebo živnostník, který s bídou vydělá na nájem, a jinou minimální mzdu může platit velká korporace, která má miliardové obraty a vydělává v řádu stovek milionů. Zatímco v prvním případě jde skutečně o minimum, které si živnostník nebo menší firma může dovolit zaplatit, aby přežili, tak ve druhém jde prostě o minimum, které jsou velké korporace ochotny platit, protože je k tomu nutí zákon, nikoli jejich zisky.

Otevřeně se hlásím k protekci českých živnostníků, českých zaměstnanců a a českých firem. Mluvíme o tom, jak udržet stovky miliard, které z naší republiky každoročně vyvádí nadnárodní korporace často registrované v daňových rájích. Jednou z možností je zavést zdanění dividend vyváděných do zahraničí. Tento náš návrh zákona již leží ve Sněmovně. Česká firma musí v naší republice výplatu dividendy zdanit 15%. Nadnárodní korporace, když vyvede dividendu do zahraničí, tak u nás neplatí nic. A v daňovém ráji pak také téměř nic. To není ani spravedlivé, ani to není rovné prostředí.

Ale daleko lepší by bylo donutit nadnárodní korporace, aby se o zisky se svými zaměstnanci dělily o poznání víc než dnes. Mělo by to mnoho výhod. V prvé řadě by málo placeným zaměstnancům nemusel na jejich živobytí doplácet stát formou různých dávek, jelikož dnes stát tímto za některé zaměstnavatele nese část ekonomických nákladů, přesněji těmto zaměstnavatelům fakticky přispíváme my všichni ze svých daní. To přece není vůbec tržní, ale to je podstata dnešní podoby kapitalismu, který bych nazval komunistickým kapitalismem. Ten spočívá v tom, že zisky má velký kapitalista a s náklady mu pomáhá celá společnost. To je princip velké části evropských i národních dotací, vystihují to slova - co je tvoje, je i moje, co je moje, po tom vám je houby.

Čest práci vážení přátelé a věřte, že uděláme maximum proto, aby práce měla nejen čest, ale také svoji skutečnou cenu. Přeji Vám krásný prvomájový den.