Řecko při ochraně vnější hranice EU odvádí práci za celou EU. V březnu se řeckým policistům a vojákům podařilo odrazit pokus o násilné proniknutí asi 140 tisíc migrantů do EU, které zorganizovaly turecké úřady. Během dubna se řecké pobřežní stráži a vojenskému námořnictvu podařilo zabránit pokusu o námořní invazi migrantů na řecké ostrovy. Tu opět organizovaly turecká armáda a policie. Vláda k jejich bránění vyslala na moře 2 flotily vojenských lodí. A k tomu všemu ještě řecké námořnictvo musí mít na moři spoustu lodí, aby bránily tureckým vojenským plavidlům narušovat pobřežní vody Řecka.

Výdaje řecké vlády na ochranu vnější hranice EU jdou do miliard eur. Důkladná ochrana Schengenské hranice však všem členským státům i EU jako celku šetří mnohem větší peníze, které by musel vynakládat, pokud by se migrantům podařilo dostat do EU – zejména do jiných zemí než Řecko, které není jejich konečným cílem. Nemluvě o škodách, které migranti páchají při trestné činnosti v zemích EU, do kterých se jim podařilo dostat. Včetně těch nejzávažnějších jako vraždy, znásilnění, loupeže a obchodování s drogami.

EU se vůči Řecku, které odvádí při ochraně hranice EU skvělou práci, zachovala vysloveně macešsky. Z rozpočtu EU bylo Řecku na zvýšené náklady s ostrahou hranice EU přislíbeno jen 750 milionů eur. Reálně zatím Řekové obdrželi polovinu. Platba má totiž být ve 2 splátkách. Výše pomoci Řecku, kterou EU vyčlenila na zvýšené náklady s hlídáním hranic je trapně nízká. Zdaleka nestačí na pokrytí ani zvýšených nákladů. Hanebný je přístup EU, pokud peníze poslané Řecku za výkon práce pro všechny srovnáme s částkou, kterou EU vyplácí Turecku na migračním výpalném. Po prvním pokusu o pozemní migrační invazi EU zvýšila platbu migračního výpalného ze 6 na 9 miliard eur ročně. To je dvanáctinásobek částky, kterou přislíbila Řecku. Zvýšení výpalného bylo čtyřnásobné oproti tomu co EU dala Řecku na zvýšené náklady na ostrahu hranic.

Při jednání o migrační krizi na řecko-turecké hranice naše frakce Identita a demokracie (ID), v niž působí i poslanci za SPD, navrhovala v Evropském parlamentu zastavit vyplácení migračího výpalného Turecku. Sám jsem psal část návrhu, kde jsme chtěli přesunout všechny peníze na pomoc Řecku při obraně hranic. Většina probruselských poslanců od socialistů, lidovců, RENEW, zelených i GUE náš návrh odmítla.

Nyní vyplouvají na povrch další odpornosti, které jsou s tím spojené. Cílem této politiky je Řecko přimět buď aby migranty do EU pouštělo, nebo pokračovat v jeho vykrádání pod taktovkou Bruselu. Kvůli výpadku daňových příjmů v souvislosti s koronavirem současně se zvýšenými náklady na ostrahu hranice se Řecko dostalo do finanční tísně. Nutně potřebuje peníze. Pomoci by mu mohlo vydání společného dluhopisů zemí eurozóny nazývaného „eurobond“. Řecko je stále ještě pod finanční kuratelou tzv. Trojky (Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka). Na úhradu rozpočtového schodu zatím nemůže vydávat státní dluhopisy, které by mohlo pordávat na finančních trzích.

V dubnu bylo Řecku trojkou povoleno vydání mimořádných dluhopisů, které odkoupila Evropská centrální banka (ECB). Jenže tyto peníze šly kompletně na boj s COVID-19. Pokud by Německo a Holandsko umožnilo vydat eurobond, mohla by si řecká vláda takto půjčit peníze i na zvýšené náklady na ostrahu hranic. Když už jí EU přispěla tak hanebně málo. Nyní se ukazuje další důvod, proč Německo blokuje vydání eurobondu. Potvrzují se podezření, že německé firmy chtějí vykrást státní majetek zemí, které jsou COVID-19 postižené. Stejně jako se to stalo Řecku při „pomoci“ EU z finanční krize v roce 2008. Už tehdy bylo Řecko Trojkou přinuceno prodat většinu ziskových podniků v majetku státu. Ziskových letišť se zmocnili němečtí provozovatelé letišť.

V případě Řecka nyní během koronavirové krize bude loupež pokračovat. Vláda podle řeckého serveru filoitexnisfilosofias.com spustila projekt privatizace většinového podílu ve čtyřech velkých námořních přístavech - Heraklion, Alexandroupolis, Volos a Igoumenitsa. Nic jiného jí totiž nezbývá, přestože vlastní obyvatelstvo tuto privatizaci nese velmi nelibě. Při katastrofálním zadlužení, které po „pomoci“ EU při dluhové krizi vzrostlo na dvojnásobek, totiž neumožňuje při samotném vydávání dluhopisů získat rozumný úrok. Tedy pokud by jejich vydání "Troika" vůbec povolila. Memorandum, které byla nucena podepsat předchozí vláda s Evropskou komisí v rámci „pomoci“ EU při dluhové krizi, totiž nutí Řecko udržovat přebytkový nebo aspoň vyrovnaný rozpočet a splácet půjčky od EU a MMF. Až do příštího století.