Žijeme v době, kdy je možné, aby vyšinutí aktivisté ovlivňovali malé děti, zpochybňovali jim pohlavní orientaci, cpali do nich hormony a připravovali na kastraci (pro což je nyní módní označení „změna pohlaví“). A to jen jeden z příkladů toho, co probíhá. Není tedy divu, že je téměř každý konzervativcem. Na konzervativní straně jsou i ti, kdo by se jindy označovali za liberály, volnomyšlenkáři či sexuální devianty.

S ekonomickými postoji to je zrovna tak. Když je země fakticky vlastněna několika nadnárodními korporacemi, když ty korporace podporují fašizující neziskovky a když mají zahraniční banky větší vliv na vládu než voliči, potom je podstatná část socialistických receptů velice atraktivní pro každého. I pro ty, kdo věří ve svobodu a lidskou pracovitost a kreativitu jako jediný skutečný zdroj.

Diskuze o epidemii tenhle trend prohloubí. Což je dost nepříjemné pro ty politické strany, které chtějí spojovat vlastenecké postoje s ekonomickou pravicí. Skupina jejich potenciálních voličů se zmenšuje a bude zmenšovat – bez ohledu na to, jak šikovně si budou počínat.