Západní Spojenci v roce 1941 naprosto přesně věděli, kdo to je pan Stalin
a co to je Sovětský svaz. Přesto koalici sil “svobody a demokracie”
nevadilo uzavřít aktivní spojenectví s vůdcem státu, který se
spolupodílel na napadení a okupaci Polska – na události, kterou Západ
označil za důvod k rozpoutání Druhé světové války. Za porážku Německa
byla Stalinovi slíbena východní polovina Evropy, kterou posléze i
dostal. Vše, co se stalo po roce 1945 v novém “Východním bloku”, jde na
vrub Západu a jeho hloupé, arogantní, bezohledné politice: změny hranic,
rychlá instalace pro-sovětských vlád ve východních a jižních státech
Evropy pod kontrolou SSSR, události let 1956, 1968, Studená válka…
Stalin a jeho následovníci pouze logicky hájili to, co získali od
Spojenců za porážku Německa ve Druhé světové válce, a využívali vliv,
který jim Západ svou sebestřednou diplomacií přiznal a zprostředkoval.