Během několika málo týdnů došlo k naprosté diskreditaci zdůvodnění snížení kreditového ratingu, kterým bylo Rusko postiženo tuto zimu. V lednu jsem psal pro Russia Insider kritiku rozhodnutí ratingové agentury Fitch‘s snížit rating ruské ekonomiky téměř na úroveň bezcennosti („Snížení kreditového ratingu Ruska je jasně politické. Zde je proč,“ Russia Insider, 12. ledna 2015)
Jak jsem v mé kritice předpověděl, bylo toto rozhodnutí postupně následováno dvěma dalšími ratingovými agenturami v USA. Později v lednu S&P‘s skutečně snížila status Ruska na úroveň bezcennosti a tento vzor následovala agentura Moody‘s za několik týdnů.
Níže přikládám zprávu z Guardian, datovanou 26. ledna 2015, která vysvětluje důvody pro rozhodnutí S&P‘s.
Bylo by obtížné vymyslet situaci, která by rychleji a naprosto kompletně ospravedlnila mou kritiku rozhodnutí ratingové agentury Fitch’s nebo která by mohla ještě hůře zdiskreditovat odůvodnění amerických agentur pro snížení ratingu než ta, která se před našimi zraky rozvíjela v průběhu několika posledních týdnů.
Jak jsem zdůraznil v mé kritice, snížení kreditového hodnocení bylo naprosto neospravedlnitelné, neboť neexistovala žádná šance, že by ruská vláda neplnila závazky státního dluhu, ani že by ruské korporace neplnily jejich závazky korporátního dluhu.
A to se prokázalo. Na konferenci v St. Petersburgu Putin prohlásil, že ruské korporace splatily $130 miliard zahraničního dluhu minulý rok a v této době zaplatily sumu $60 miliard zahraničního dluhu, který je splatný tento rok.
Přestože dolarová hodnota rezerv Ruské centrální banky klesla z $388 miliard, když jsem psal svou kritiku, na zhruba $355 miliard v současnosti, zdá se, že podstatná část tohoto pádu byla způsobena poklesem eura. Euro tvoří významný podíl rezerv, a proto při poklesu eura proti dolaru, což byl důsledek programu kvantitativního uvolnění Evropské centrální banky, došlo k poklesu celkové dolarové hodnoty rezerv. Jinými slovy, podstatná část uváděného poklesu v rezervách je vyvolána poklesem hodnoty eura a nikoliv čerpáním rezerv Ruskou centrální bankou.
V poslední době začaly rezervy Ruské centrální banky stoupat nahoru a nejnovější zprávy předpokládají, že centrální banka obnovila program nakupování zlata.
Když uvážíme rychlost, s jakou jsou ruské korporace nuceny splácet jejich zahraniční dluh kvůli sankcím, a zároveň vysokou pravděpodobnost nadcházejícího růstu rezerv Ruské centrální banky, není nemožné, že v blízké budoucnosti velikost rezerv Ruské centrální banky přesáhne sumu, kterou ruské společnosti dluží v zahraničí.
Do této úvahy, samozřejmě, ani nejsou zahrnuty obrovské rezervy cizí měny a zahraniční majetky, které již ruské korporace vlastní – tato skutečnost byla v západních komentářích a ve zprávách o snížení ratingu naprosto ignorována, a přesně s tím jsem se trápil a to jsem zdůrazňoval v mé kritice.
Jinak řečeno, nedošlo k žádnému nedodržení závazků minulý rok, nedojde k nedodržení závazků příští rok a neexistuje žádná závažná šance, že k němu dojde někdy v budoucích letech.
Má nás mrazit po zádech při předpovědích ekonomického zhroucení, které se objevovaly koncem minulého roku, a které v první řadě předkládaly důvody ke snížení ratingu?
Guardian píše, „Ratingová agentura Standard & Poor‘s uvádí, že snížení bylo způsobeno menší flexibilitou země snižovat úrokovou sazbu a oslabením finančního systému.“
Při dalším čtení se dozvíme, že „Pokusy o posílení hodnoty rublu měly pouze dočasný efekt, řekl Standard & Poor’s, a poznamenává, že zvýšení úrokové sazby o 750 bazických bodů minulý měsíc vyneslo úrokové sazby až na 17% a mělo pouze omezený vliv na směnný kurz rubl-dolar.
„‘Rubl krátce stoupl proti dolaru, ale od té doby stále klesá, dosahuje asi 66 rublů za dolar ve srovnání se zhruba 35 před rokem,‘ S&P‘s uvádí.“
Proto se předpokládalo, že Rusko je chycené v pasti, jelikož „Ruská centrální banka ‚stojí tváří v tvář stále obtížnějším rozhodnutím v oblasti peněžní politiky, zatímco se snaží podporovat udržitelný růst HDP.‘ A dodali: ‚Tyto těžkosti jsou způsobené inflačními vlivy poklesu směnného kurzu a sankcemi ze západu spolu s proti-sankcemi zavedenými Ruskem.‘“
Je docela mimořádné, s jakou rychlostí jisté události odhalily faleš těchto prohlášení a varování.
Od vydání zprávy S&P‘s rubl namísto zeslabení posílil. Nyní se prodává v rozmezí 50-55 rublů za dolar. Skutečně si vláda a centrální banka dělají starosti, že rubl posiluje příliš rychle.
Zdá se, že inflace dosáhla vrcholu těsně pod 17% a nyní padá. Někteří komentátoři v současné době očekávají celkovou úroveň v roce 2015 v jednotkových číslech. Ačkoliv to může být optimismus, S&P‘s očekávání, že by mohla stoupnout tento rok nad 15%, se zcela jistě ukážou jako špatná.
Přestože část bankovního systému zakusila obtíže na konci minulého roku, celkově bankovní systém vypadá stabilně. Podle Putina poprvé v historii hodnota bankovního majetku skutečně převýšila velikost ekonomiky.
Pokud se jedná o to, co Britové kdysi nazývali ‚reálná ekonomika‘, průmyslová výroba se snížila pouze o 0,6% v prvním čtvrtletí a celkový pokles HDP byla pouhá 2% – mnohem méně než byla ta nejoptimističtější očekávání.
Ve světle těchto rychle se zlepšujících podmínek se téměř s jistotou očekává, že Ruská centrální banka výrazně sníží úrokové sazby. Již byly sníženy ze 17% (kde se nacházely v době, kdy Fitch’s a S&P’s rozhodly o snížení) na 14%. Úrokové sazby brzy (pravděpodobně během několika dnů) výrazně spadnou dolů.
Past, o které agentura S&P‘s hovořila, neschopnost balancovat mezi potřebou ochrany rublu a udržováním nízké inflace spolu s nutností podpory ekonomiky, což údajně omezilo flexibilitu směnného kurzu Ruské centrální banky, jak se ukazuje, ani neexistuje.
Toto všechno však neznamená, že ruská ekonomika je bez problémů. Pokles o 2% HDP je stále pokles. Inflace 17% v prvním čtvrtletí poškodila životní úroveň, obzvláště těm, kteří mají fixní příjmy a nízké platy. Naproti tomu se nezaměstnanost zvýšila pouze na 5,8%.
Tato čísla mohou být porovnávána s krizí v roce 2009, kdy inflace byla 11%, HDP poklesl o 7,9% a míra nezaměstnanosti dosáhla 8,3%.
V mé kritice o rozhodnutí ratingové agentury Fitch’s jsem řekl, že toto rozhodnutí nedávalo smysl a mohlo být vysvětleno pouze politicky.
Tvrzení je samozřejmě pravdivé, jak ukazují následné události.
Tento fakt by nicméně neměl zakrýt skutečnost, že samotné ratingové rozhodnutí bylo naprosto špatné – a skutečnost, že další dvě z velkých ratingových agentur rovněž rozhodly špatně. V jakémkoliv rozumně uvažujícím světě by takové groteskní špatné posouzení ruského rizika mělo být pořádnou ránou kredibilitě ratingových agentur, jak se stalo v mnoha předešlých případech excentrických ratingových rozhodnutí, která byla provedena v posledních letech.
To se samozřejmě nestane.
Jak Peter Lavelle z RT‘s často říká, nikdo na západě neztratil svou práci ani si nepoškodil dobré jméno urážením Ruska, i kdyby neměl mít pravdu.
Poučení plynoucí z tohoto příběhu pro nás znamená uvědomit si, že jakékoliv hodnocení Ruska prováděné jakoukoliv západní agenturou, přestože ratingové agentury prohlašují, že jsou nestranné a objektivní obzvláště v době krize, nemůže být bráno vážně. Pokud se týká ‚objektivního hodnocení‘ Ruska, něco takového na západě neexistuje.
Zdroj: http://russia-insider.com/en/how-credit-rating-agencies-got-russia-completely-wrong/6185