Podle zpráv v médiích policie zadržela skupinu anarchistů z uskupení Síť revolučních buněk, kteří údajně připravovali teroristický útok na vlak. Prostý občan nejspíš zajásá nad bdělostí policie, která chrání jeho bezpečí. Jenže plukovník Šlachta a jeho lidé z ÚOOZ si už jednou na politickou objednávku vyfantazírovali „teroristickou skupinu“ White Justice, proto je potřeba jejich aktuální odhalení přijímat s hodně velkou opatrností.  

Robert Šlachta

Lidé se zájmem o bezpečnostní složky a problematiku „extremismu“ si nejspíš ještě vzpomenou, jak v roce 2009 předstoupil plukovník Šlachta před novináře a dramatickým tónem jim oznamoval, že policie rozbila neonacistickou teroristickou organizaci White Justice. Její členové měli údajně připravovat únosy vlivných Židů v čele s tehdejším premiérem Fischerem a teroristické útoky na elektrárny nebo jinou strategickou infrastrukturu.

Před soudem se však nakonec ukázalo, že se jednalo o snůšku policejních výmyslů a „teroristé“ mohli v klidu jít domů s pouhými podmínkami. Ty totiž nedostali za „terorismus“, ale protože na svém webu dávali najevo své neonacistické názory. (Jeden z nich byl sice odsouzen nepodmíněně za ublížení na zdraví, jenže se jednalo o rvačku, která s jeho „terorismem“ nijak nesouvisela.) V normální zemi by po takové blamáži velení policie pana Šlachtu přesunulo na místo úměrnější jeho schopnostem. Mohl by třeba řídit křižovatku nebo šlapat chodník jako pochůzkář někde v Horní Dolní. Jenže místo toho dostal několik set tisíc korun odměny.

Proč? V té době vrcholilo Fischerovo tažení proti „extremismu“ a policie od něj dostala objednávku na přípravu monstrprocesů s neonacisty. Většina z nich však skončila naprostým debaklem obžaloby a my všichni jsme se museli složit a ještě budeme skládat na odškodné pro oběti těchto vykonstruovaných procesů, z nichž některé stále ještě běží. Jenže o nějaké neonacisty tady ve skutečnosti nikdy vůbec nešlo.

Pravým smyslem těchto akcí bylo odvést pozornost od některých rozhodnutí Fischerovy vlády, která byla jakousi nevyhlášenou koalicí ČSSD, ODS a Zelených. Koho z novinářů a občanů tehdy zajímala například podpora obnovitelných zdrojů energie? Bylo tu přece téma číslo jedna – neonacisté! Teprve později začalo chytřejším lidem docházet, že zatímco Fischerovi, Pecinovi, Komorousovi a Šlachtovi baštili jejich špek o „honu na nácky“, stranou jakéhokoliv zájmu se rozhodlo, že my všichni solárním baronům přispějeme na jejich soukromé podnikání více než biliónem korun. Stačí se podívat na účet za elektřinu, aby si každý mohl ověřit, že tohle tažení proti „extremismu“ se některým lidem královsky vyplatilo…

Jenže nezůstalo jenom u odlákávání pozornosti od obřích zlodějen. S jídlem roste chuť a plukovník Šlachta podle v podstatě totožného scénáře svrhl Nečasovu vládu. Tím nechci říci, že paní Nagyová a další jsou křišťálově čistí. Pokud však z celého bombasticky rozmáznutého případu zůstalo pouze obvinění z nezaplacení darovací daně za kabelky, začínám si říkat, že něco smrdí také na policii a státním zastupitelství, kde nejspíš nejednali pouze z přemíry služební horlivosti, ale na politickou objednávku.

Nyní plukovník Šlachta přichází s další teroristickou skupinou. Teprve čas ukáže, zda konečně odhalil skutečné zločince, nebo zase popustil uzdu své fantazii. Každopádně je potřeba zbystřit a začít se ptát, komu se nyní hodí, aby novináři a veřejnost upřeli svou pozornost na anarchisty místo na politiku. A pokud Šlachta se svými lidmi opět odtáhne od soudu s dlouhým nosem, doufám, že konečně přijde čas nahradit jeho partičku konstruktérů politických procesů skutečnými policisty. Opět se dívám na svůj účet za elektřinu a říkám si, že už před lety bylo pozdě…

Zdroj: Blog autora