Pálení vlajky si zaslouží poznámku, protože nemusí odrážet nenávist, může to být  jen protest proti něčemu a někomu. Pálení amerických vlajek na protest proti válce ve Vietnamu žádnou nenávist neodráželo a pokud vůbec, tak proti válce. To asi není na trestní stíhání. A EU není institucí, které nesmí být kritizována. Na to je až příliš chybující. Německo udělalo, žel, hrozný krok vzad. A přidejme perličku na závěr, protože německá trestní novela uvádí, že potrestán bude i ten, kdo vlajku EU odstraní. Takže Václav Klaus, který jako prezident odstranil vlajku EU z Pražského Hradu by dnes byl v Německu stíhán.

Srovnání dvou zcela protichůdných názorů na působení sociálních sítí dost výstižně ukazuje, že tento fenomén moderní doby nemá jednoznačné hodnocení. Ale především si mnozí jeho kritici vůbec neuvědomují podstatnou věc: Obsah na sociálních sítích odráží nejen svobodu autorů, ale také jejich vnímání světa, jejich radosti a frustrace, jejich přívětivost i odsouzení a může zrcadlit i lásku a nenávist. Protože všechny tyto pocity a projevy jsou přirozeně zastoupeny naprosto v každé lidské společnosti, i v té, která internet neužívá a před civilizací se skrývá kdesi v pralesích Amazonie.

Dnešní politici žádají, aby sociální sítě byly slušné, korektní, objektivní, pravdo-informační, snad dokonce i zábavné. Ale takové nejsou ani televizní stanice ať už veřejno-právní či soukromé. Protože lidé takoví nejsou a jejich zájmy jsou rozdílné, když pomineme vkus a kulturní zázemí. A ten se velmi liší i u národů stejného vyznání a shodného etnika.

Po sociálních sítích politici žádají, aby nebyly odrazem světa a odrazem společnosti. Absurdní požadavek, které je možné dosáhnout pouze cenzurou. A k tomu ukázkovým zavírání, trestáním vybočujících přispěvatelů a všudypřítomným strachem za jakýkoliv projev svobody, který by nebyl předem schválený a politicky požehnaný. Dokonce předem zakázaný, jako to výše uvedené u pálení vlajky EU. Jenomže to už směřujeme k budoucím hrůzám. Vždyť i názor, že někdo nemá rád déšť a bouřky by se dal také trestat, protože nedostatek srážek ohrožuje zemědělství a dostatek pitné vody, a fanatik tu klidně dovodí nějakou tu skrytou nenávist.

Pokud vůbec se nějaká nenávist někde šířila, tak cenzurou nezmizí, pouze se stane latentní a možná i více nebezpečnou. Protože zakázané ovoce chutná nejvíce, mladým lidem zvláště. A podíl zloby na sociálních sítích, jakkoliv projevované, určuje nejen sociální zázemí autora (autorky), ale veřejná politika především. A ta nám všem, obzvláště v Evropské unii nastavuje více než ošklivou tvář. A politickou ošklivost nikdo chválit nebude.

Kritiku lze zakázat, pronásledovat, trestat… každá totalita postupuje stejně. Pamatujeme, jak jakýkoliv pokus vybočit z nařízeného východní socialistická totalita trestala. Také vidíme to, jak dnes mnozí  z EU vzhlíží k současným existujících totalitách. Uvidíme, jak dlouho to evropským politikům vydrží. Jejich nastoupený, zbytečný represivní kurz bude mít u demokratů opět jen negativní odezvu.