V posledních měsících se ukrajinská ekonomika velmi rychle hroutí. Prohlubuje se propad v průmyslu i ve stavebnictví. Roste rozpočtový deficit. Prudce se zhoršuje stav valutového účtu, k zápornému obchodnímu saldu přibylo odtékání kapitálu ze země. Ekonomika Ukrajiny se blíží k bankrotu, hrozí zastavení výroby a skokový růst nezaměstnanosti. Rusko a země Evropské unie jsou nejvýznamnějšími obchodními partnery Ukrajiny. Z toho jsme vycházeli, když jsme se na summitu Rusko-EU domluvili s našimi evropskými partnery o společných konzultacích o otázkách rozvoje ukrajinské ekonomiky. Měli jsme přitom na mysli naplnění zájmů Ukrajiny a našich zemí při vytváření integračních svazků s její účastí. Jenomže veškerá snaha ruské strany se minula účinkem a nepřinesla žádné výsledky.

Vladimír Putin

Namísto konzultací nyní slyšíme výzvy, abychom snížili ceny kontraktů na odběr ruského plynu, které údajně mají mít „politický charakter“. Vyvolává to v nás dojem, že evropští partneři chtějí jednostranně přenést na Rusko důsledky ukrajinské ekonomické krize.

Od prvního dne existence nezávislé Ukrajiny Rusko podporovalo stabilitu ukrajinské ekonomiky tím, že jí dodávalo plyn za sníženou cenu. V lednu 2009 byla za účasti premiérky Julije Tymošenkové podepsána prodejně-kupní smlouva na dodávky zemního plynu v letech 2009 až 2019, která řešila problémy dodávek a plateb za plyn a zaručovala jeho nepřetržitý tranzit přes území Ukrajiny. Tuto smlouvu Rusko bez výjimek dodržuje. Tehdy byl ostatně ukrajinským ministrem paliv a energetiky J. Prodan, který zastává tento post i v současné kyjevské vládě.

Objem přírodního plynu, dodaného na Ukrajinu v souladu s tímto kontraktem, činil v letech 2009 až 2014 (první čtvrtletí) 147,2 miliardy kubických metrů. Chtěl bych zvláště zdůraznit, že cena, dohodnutá v kontraktu, se od té doby ani jednou nezměnila. A Ukrajina až do srpna 2013 řádně platila za plyn podle této stanovené ceny.

Druhá věc je, že už následně, po podepsání kontraktu, nabídlo Rusko Ukrajině celou řadu bezprecedentních úlev a slev z ceny za plyn. Jedná se o slevu podle charkovské dohody z roku 2010, která byla nabídnuta jako záloha na budoucí (od roku 2017) platby nájmu za pobyt černomořské flotily. Dále se jednalo o slevu na plyn pro ukrajinské chemické podniky. O slevu, poskytnutou v prosinci 2013 na období jednoho kvartálu v souvislosti s kritickým stavem ukrajinské ekonomiky. V období od roku 2009 činily tyto slevy celkem 17 miliard amerických dolarů. K tomu je třeba přidat dalších 18,4 miliard dolarů, které tvoří sankce za nesplněný roční limit odebraného plynu (take-or-pay), které Ukrajina nezaplatila.

To znamená, že Rusko za poslední čtyři roky subvencovalo ukrajinskou ekonomiku snížením cen plynu v objemu 35,4 miliard amerických dolarů. Kromě toho v prosinci 2013 poskytlo Rusko Ukrajině půjčku 3 miliardy dolarů. Tyto značně významné finanční zdroje byly určeny na podporu stability a solventnosti ukrajinské ekonomiky, zachování pracovních míst a zaměstnanosti. Zdůrazňuji, že kromě Ruska to nikdo jiný nedělal.

A co evropští partneři? Místo reálné podpory Ukrajiny jen deklarace o plánech do budoucna. Sliby bez konkrétních skutků. Evropská unie využívá ukrajinskou ekonomiku jako zdroj potravinářských surovin, kovů a nerostných surovin, a zároveň jako trh pro odbyt hotových výrobků s vysokou přidanou hodnotou (strojírenství, chemie), přičemž vytváří deficit ukrajinského zahraničního obchodu přesahující 10 miliard dolarů. A to jsou téměř dvě třetiny z celkového deficitu běžného účtu Ukrajiny za rok 2013.

Krize ukrajinské ekonomiky, způsobená v mnohém nerovnováhou v obchodu se zeměmi EU, se mimořádně negativně projevuje na ukrajinském plnění smluvních závazků ohledně dodávek zemního plynu. Gazprom nenavrhuje a ani se nechystá navrhnout žádné doplňující podmínky, které by nebyly obsaženy ve smlouvě z roku 2009. To se týká i smluvní ceny za plyn, která je vypočítávána přesně v souladu se schváleným vzorcem. Na druhou stranu Rusko není povinno a ani schopno nést břímě podpory ukrajinské ekonomiky samotné, nemůže Ukrajině stále nabízet slevy za plyn a odpouštět dluhy. Fakticky by tak svými subvencemi platilo deficit v obchodu Ukrajiny se zeměmi EU.

V tomto roce vzrůstá každý měsíc zadlužení společnosti NAK Naftogaz Ukrajiny za dodaný plyn. Za listopad a prosinec roku 2013 se jednalo o 1451,5 milionu amerických dolarů, za únor 2014 o dalších 260,3 milionu a za březen ještě o 526,1 milionu dolarů. Rád bych vás upozornil, že v březnu ještě šlo o platné ceny se slevou 268,5 dolaru za tisíc kubických metrů. Ale ani za tak výhodných podmínek Ukrajina nezaplatila ani jediný dolar!

Za takové situace bude Gazprom v souladu s paragrafy 5.1.5, 5.8 a 5.3 platné smlouvy nucen přejít na systém předplácení dodávek plynu a pokud nebudou platební podmínky dodrženy, dodávky omezit nebo zastavit. Jinými slovy – Gazprom bude dodávat přesně tolik plynu, kolik si ukrajinská strana zaplatí s měsíčním předstihem.

Je to bezesporu krajní opatření. Uvědomujeme si, že zvyšuje rizika ilegálního odběru plynu, který směřuje přes ukrajinské území k evropským spotřebitelům. A že může ztížit vytváření ukrajinských zásob plynu na podzimní a zimní období. K tomu, abychom mohli zaručit plynulý tranzit plynu, je třeba v nejbližší době přistoupit k plnění podzemních úložišť na Ukrajině o objemu 11,5 miliard kubických metrů, za což bude třeba zaplatit přibližně 5 miliard dolarů.

Jenomže jednostranné odstoupení našich evropských partnerů od společného postupu při řešení ekonomické krize na Ukrajině a dokonce i od konzultací s ruskou stranou nedává Rusku jinou možnost.

Východisko z dané situace je jen jedno. Neprodleně zahájit konzultace na úrovni ministrů ekonomiky, financí a energetiky s cílem vypracování společného plánu činnosti, který by zajistil stabilizaci ukrajinské ekonomiky a garance dodávek a tranzitu ruského plynu v přísném souladu se smluvními podmínkami. A přistoupit ke koordinovaným činům co nejdříve to bude možné. K tomu vyzýváme naše evropské partnery.

Rusko je bezpodmínečně připraveno přispět ke stabilizaci a ozdravení ukrajinské ekonomiky. Ale ne jednostranně, ale za rovných podmínek s našimi evropskými partnery. Přitom je třeba brát do úvahy ty faktické investice a náklady, které Rusko při podpoře Ukrajiny dosud neslo pouze na svých bedrech. Jen takový přístup je podle našeho názoru spravedlivý a vyvážený. A jen takový přístup bude úspěšný.

Adresáti:

1/ prezidentovi Moldavské republiky Nicolae Timoftimu

2/ prezidentovi Rumunské republiky Traianu Băsescuovi

3/ premiérovi Turecké republiky Recep Tayyip Erdoganovi

4/ premiérovi Maďarské republiky Viktoru Orbánovi

5/ předsedovi vlády Slovenské republiky Robertu Ficovi

6/ předsedovi vlády Slovinské republiky Alence Bratušek

7/ prezidentovi Makedonské republiky Gorge Ivanovovi

8/ prezidentovi České republiky Miloši Zemanovi

9/ prezidentovi Polské republiky Bronislavu Komorovskému

10/ prezidentovi Francouzské republiky François Hollandovi

11/ kancléřce Spolkové republiky Německo Angele Merkel

12/ předsedovi vlády Republiky Chorvatsko Zoranu Milanovičovi

13/ předsedovi předsednictva Bosny a Hercegoviny Bakiru Izetbegovići

14/ předsedovi vlády Řecké republiky Antonisu Samarasovi

15/ prezidentovi Republiky Srbsko Tomislavu Nikolićovi

16/ předsedovi vlády Bulharské republiky Plamenu Orešarskemu

17/ federálnímu prezidentovi Rakouské republiky Heinzu Fischerovi

18/ italskému premiérovi Matteo Rencimu

Zdroj: parlamentnilisty.cz