Uplácením politiků americké korporace vydělají stovky miliard dolarů ročně
V USA, kde nejvyšší uplácející nadnárodní korporace mají dovoleno každým rokem volně vysávat miliardy dolarů z federálních fondů, je korporační lobbing velký byznys. Málo lidí si ale uvědomí, kolik tyto jednolité firemní subjekty efektivně kradou americkým daňovým poplatníkům tím, že vyplácí kongres za finanční a politické služby.
Podle nedávné analýzy, řízené nadací Sunlight Foundation, 200 z amerických politicky nejaktivnějších korporací kolektivně utratí každoročně kolem 1,2 miliard dolarů lobováním ve federální vládě pro daňové úlevy, granty a další finanční podněty. A seberou za to víc než 733 miliard ročně na vyplacených částkách.
Pro korporace aktivně lobující v Kongresu za své zájmy je finanční poměr výnosnosti astronomický. Jak je vysvětleno na blogu Zero Hedge, tyto zisky se pohybují mezi 5 900% na věcech jako olejové dotace a až 22 000% na nadnárodních daňových úlevách. Ve farmaceutickém sektoru je výnos 77 500%.
„Dáno do kontextu, celkové 4,4 biliony dolarů (částka, kterou vrchních 200 korporací dostalo od federální vlády v období 2007 až 2012) představuje dvě třetiny z 6,5 bilionů dolarů, které daňoví poplatníci dali do federální pokladny,“ vysvětluje Zero Hedge.
Ano, správně, 4,4 bilionu dolarů si 200 nejsilnějších korporací USA nahrabaly v průběhu 5ti let kongresovým lobbingem. Mohutná návratnost z relativně ubohých 5,8 miliard dolarů investovaných pro takto masivní zisk. Jakkoli nazýváno lobbingem, jsou to úplatky.
Utratíc ubohých 6 miliard na uplacení americké vlády, nebo-li jen o něco více než kolik General Motors utratí za samotné odkupy akcií, americkým korporacím se dostává přímého benefitu dvou třetin práce amerických daňových poplatníků.
Korporace si přijdou na 75 900%-ní zisk z investic do uplácení federální vlády.
Řečeno jinak, největší nadnárodní korporace, tahající za nitky ve Washingtonu, dostanou kolem 760 dolarů od federální vlády za každý jeden dolar vložený do úplatku politiků. Probíhajíc za situace, kdy 8 milionů Američanů přišlo o zaměstnání od začátku poslední národní „recese“ v roce 2008.
Takže zatímco již takto se scvrkávající střední třídě byla zasazena další obrovská rána díky bratříčkování centrálního bankovnictví, zločinci řídící Washington volně rozdali biliony dolarů s výpomocí bankovních šéfů jako Goldman Sachs a JPMorgan Chase & Co, dvou bytostí, které v první řadě sehrály vůdčí roli v zapříčinění kolapsu finančního systému.
Americká exekutiva později učinila vše ještě horším, když americký Nejvyšší soud rozhodl, že utrácení korporací za federální volby „nevyvolává korupci či výskyt korupce.“ V podstatě soudy určily, že korporace mohou volně jakkoli utrácet za účelem zachování svého vlivu nad politickým systémem.
A je jedno, zda v kanceláři sedí veřejní činitelé z řad „demokratů“ či „republikánů“ – všichni obstarávají své korporační pány, jak je evidováno ve finančních záznamech a jiných datech vytažených nadací Sunlight během období různých voleb a pozičních změn uvnitř vlády.
„Za šest zkoumaných let nově volené demokratické většiny převzaly kontrolu v senátu a ve sněmovně,“ uvádí zpráva Sunlight. „O dva roky později Bílý dům přešel z republikánského na demokratické vedení, přičemž za další dva roky se republikáni vrátili převzít Bílý dům zpět.“
„Zhroucení nafouklého hypotečního trhu v roce 2007 vedlo k silné snaze Ministerstva financí a rady Federálního rezervního systému učinit záchranná opatření, ke dvěma stimulujícím programům a ke ztrátě přes osm milionů pracovních míst. Kongres schválil zákony, které upravily zdravotní pojištění a regulaci finančního sektoru. Vojska vtrhla do Afghánistánu a stáhla se z Iráku.
„Došlo k 16ti samostatným ‚rozhodnutím pro pokračování‘ ve financování vlády, k distancování se od dluhového stropu, které způsobilo degradaci národního dluhového ratingu, a ke vzniku ‚super-komise‘ pro zápasení s federálním rozpočtem.“
„Jak americká střední vrstva ztrácela půdu pod nohama, 200 Vyvolených dostalo co potřebovaly.“
Zdroje ke článku:
Zdroj
