Ti investoři a průmyslníci, kteří se vloni rozhodli opustit Rusko, se těžce sekli. To přiznávají dokonce i Američani. Jak oznámil před několika dny americký miliardář David Bonderman, Rusko je atraktivní pro investory ve střednědobém i dlouhodobém horizontu, a to navzdory antiruským sankcím uvaleným Západem.

Dlouho předtím známý finančník Jim Rogers rovněž opakovaně prohlásil, že Rusko a Čína patří mezi nejatraktivnější trhy světa. A jeho společnost se zabývá získáním akcií v obou těchto zemích.

Jim sekunduje telekanál CNN, jehož webové stránky sdělují, že „na pozadí zpevňující národní měny se Rusko stává zemí stále přitažlivější pro investice. Ti investoři, kteří se odvážili vrátit do Ruska letos, se nyní usmívají a dodávají, že za poslední tři měsíce ruská měna vzrostla vůči dolaru o 25 %.

Jako ekonom za sebe mohu dodat, že akcie ruských firem jsou očuvidně podhodnocené a to je činí neobyčejně přitažlivými pro zdravé investory ignorující politickou angažovanost západních médií.

Dluhové závazky mnohých ruských firem se nějaký čas obchodovaly s diskontem, avšak nyní tytéž firmy začaly aktivně své závazky vykupovat (s pomocí státu, který jim poskytl cílené úvěry), a to níže, než je jejich nominální cena. Tak Západ přehrál sám sebe, když umožnil ruské ekonomice získat nečekané zisky (z mého úhlu pohledu snížení nákladů na obsluhu dluhových závazků je také příjem).

Pokud k tomu přidáme, že čínské banky otevřely pro ruský trh úvěrové linky s dostatečně nízkými úroky, pak problém investicí se začíná jevit jako přitažený za vlasy.

Vraťte nám náš export

Na druhé straně mnohé země EU nejsou nakloněné sankcím a žádají Ruskou federaci o zmírnění vůči nim zavedeného embarga. Tak třeba už 3. března Řecko, které ruským embargem silně utrpělo, poslalo dopis Rosselkhoznadzoru s prosbou stáhnout řadu řeckých zemědělských produktů vyvážených do Ruska z dočasných omezení na importu. Jednalo se například o jahody, kiwi, broskve, ryby a mořské plody.

Po zavedení embarga se dovoz ovoce a zeleniny z Řecka do Ruska snížil o 40 %. Krom toho by si Řecko přálo vstoupit na ruský trh s dodávkou zvířat a reprodukčního materiálu (rostlinného i zvířecího).

Kromě Řecka o možnost odstranění omezujících opatření týkajících se dovozu zemědělských produktů požádal i Kypr a Maďarsko. V jiných oblastech o zrušení ruských opatření proti sankcím požádali podnikatelé z Itálie, Německa, Polska a dalších zemí, a dokonce i starosta Rigy. Rusko oficiálně „zvažuje takovou možnost“, ale pouze pro Řecko a Maďarsko.

Nicméně před několika dny vicepremiér Arkadij Dvorkovič oznámil, že Rusko se nezabývá otázkou změny embarga na potraviny zavedeného v srpnu loňského roku. Totéž potvrdil ve středu ministr ekonomického rozvoje RF Alexej Uljukajev: „S EU to neprojednáváme. Je to naše interní záležitost,“ – řekl. Pokud však Rusko nepotřebuje evropské produkty, vnucuje se otázka: potřebuje evropské investice?

Washington Times napsaly, že „Centrální banka Ruska oznámila tento týden na svých stránkách, že v březnu RF nakoupila dalších asi 30 tun zlata, čímž její zlaté zásoby stouply na 1.238 tun“.

A tak populistické prohlášení Baraka Obamy, že „ruská ekonomika je sankcemi rozervána na kusy“ vypadá – mírně řečeno – nepravděpodobně. Obvykle totiž bankrotáři spíš rozprodávají zbytky svého majetku (například ukrajinská vláda), než že by nakupovali zlato v řádech desítek tun.

A proč obvykle stát nakupuje zlato? Aby jím zabezpečil svou měnu, obzvlášť v období nestability. Takže vše se děje ne pro přivedení nezajištěných dolarů do ruské ekonomiky, ale k tomu, aby byla zabezpečena a ochráněna stabilita rublu v podmínkách pravděpodobného kolapsu „zelených papírků“.

Zdroj: http://politrussia.com/ekonomika/sanktsii-investitsii-zolotoy-622/