Často čteme či slýcháváme něco o médiích hlavního proudu, o alternativních médiích jako o něčem, co stojí proti sobě jako lež a pravda. MS vs AS. Souboj padoucha a hrdiny. "Mainstream lže, pokud se chci dozvědět pravdu, musím číst alternativu". Častý to postoj. Pojďme se na to trochu podrobněji podívat, ať se v těch proudech neutopíme. Ono totiž platí: "Padouch nebo hrdina, je to jedna rodina". Není na škodu se na celý tento umělý teatr podívat dialekticky a mít vždy na paměti metodologickou poučku tzv. teorii dvou lží. V boji MS vs AS totiž do značné míry jde o souboj nanajských chlapečků.

V procesu řízení, jehož jsou média neoddělitelnou součástí, nejde o pravdu (primárně), ale o šíření žádoucího (pro toho kdo řídí) informačního pole. Řízení je proces informační. Řekni mi, co čteš, abych věděl, o čem si s tebou nemám povídat". Predikce chování jedince v té či oné situaci není nijak složitá, pokud víte, v jakém infopoli se jedinec nachází. Navíc, když to infopole vytváříte, jste ve vztahu k danému jedinci jako subjekt k objektu řízení.

Proč si myslím, že MS a AS jsou dvě strany jedné mince? Zkusme tedy rozlišit main a alt stream. Co dělá mainstream mainstreamem? Čtenost, počet diváků, masová rozšířenost? Na první pohled to vypadá jako logická třídící kategorie. No a co když čtenost nějakého mainstreamového plátku klesne pod čtenost nějakých altstreamových stránek? Prohodí si název a funkce? To je důležité si uvědomit. Stane se tedy z altreamu mainstream a naopak? Asi ano. No ale v tom případě se hroutí od začátku uplatnění nějaké smysluplné třídící kategorie, když se tak snadno stane z pana Jackyla pan Hyde. Dělá snad mainstream mainstreamem, že je pro lidi důvěryhodnější? To asi ne. V USA proběhl průzkum důvěryhodnosti některých hlavních médií a přes dvacet procent se nedostal ani NYT, CNN a další. Je množství peněz tím kritériem? Tady platí to samé, jako pro množství čtenářů. Kdykoli se to může změnit a pak dojde k prohození rolí?

Doufám, že nikoho teď nenapadne, že tím dělícím kritériem je pravdivost. Že alt je pravdivější než main. Jestli to někoho napadlo tak šupem zpět na úplný začátek článku. Takže, co je tím hlavním kritériem pro rozlišení MS a AS? Víte, nic mě nenapadá. A víte proč? Protože žádné takové kritérium NEEXISTUJE. Je to jedna mince o dvou stranách. Jediné rozlišení je v tom, že MS a AS mají rozdílné sekundární funkce. Primární funkci mají stejnou (šíření žádaného infopole).

"Souboj protikladů"

Jistě jste už narazili na různé seznamy tzv. desinformačních webů a stránek (většinou se jedná o alt). Jaký je asi reálný efekt, když zveřejníte takový seznam, zejména když to uděláte prostřednictvím tak neskutečně odborné "celebrity" jako je Jakub Janda? Přilákáte na tyto stránky mnohem více lidí. Zakázaného chleba největší krajíc přeci. Říkáte si, že je to opravdu kontraproduktivní, takhle upozorňovat na něco, co nechci, aby lidé četli. Ne, není to ve skutečnosti kontraproduktivní, ale efektivní. Co se někomu může jevit jako chyba v řízení, je pro někoho cílem. Když nemůžeš nějaký proces zastavit, postav se do jeho čela. A tak tu máme provokačně imitační činnost, které uděláte reklamu nějakým seznamem.

Psal jsem něco o sekundární funkci altstreamu. Jaká tedy je? Ta sekundární funkce je, že má AS za úkol minimalizovat škody napáchané chybami v řízení, které nutně přicházejí během toků informací. Nelze prostě zabránit tomu, že "praskne" něco, co nechcete, aby prasklo a vyteklo ven. Jednoduše řečeno. AS má za úkol zaběhnuté ovečky dostat zpět do ohrady byť jiné s příslibem, že tam je tráva zelenější. Ale ohrada pořád zůstane ohradou.

Budu dále používat pro stručnost termín mainstream a altstream, ačkoli jsem poukázal, že jsou to termíny matné, nejasné a dokonce zavádějící a zastírající. Netvrdím, že co altstream to provokačně imitační činnost. Některé jsou pouhým holým neštěstím, strašilkami. Čest vyjímkám. Až si uvědomíte, že média jsou pouhými nástroji řízení, dovedete lépe zpracovávat a zařazovat in-formace, které šíří.

A už vůbec netvrdím, abyste nečetli MS a AS. Naopak. Čtěte je pilně a pozorně. Abyste uplatnili metodologii, potřebujete k tomu informace. Čím širší bude vaše informační pole, tím lépe dokážete skládat mozaiku. Čímž jsme se ještě dostali k další funkci médií. Média šíří kaleidoskopický pohled na svět. A to již jen samotnou kvantitou informací, se kterými si člověk v té záplavě bez dobré metodologie neporadí. Týden vás bombardují zprávami o nějakém tématu, aby se na to další týden zapomnělo a bombarduje se jiným tématem.

P.S. Procházel jsem si kdysi různé seznamy dezinformačních a proruských webů a jedny stránky jsem tam nikde nenašel. Víte jaké? Leva-net.   V případě leva-netu totiž pozornost davu tímto směrem poutat opravdu nechtějí.