Emanuel Moravec - Český politik, legionář, voják z povolání, teoretik válečnictví, publicista, předseda Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě a ministr školství a lidové osvěty protektorátní vlády. Pro některé vlastizrádný kolaborant, pro jiné hrdina, který se nebál v nejtěžších chvílích naší vlasti usednout do křesla šéfa protektorátního školství a lidové osvěty.

Coby publicista většinu svých článků v předprotektorátním období publikoval pod pseudonymem Stanislav Yester. Od roku 1928 píše do Přítomnosti, kterou vydával Ferdinand Peroutka, a v roce 1932 naváže spolupráci s Lidovými novinami. Za článek k dvacátému výročí bitvy u Zborova dokonce získal Baťovu cenu za nejlepší novinářský článek. V roce 1934 vydává knihu Obrana státu, kniha vzbudí rozpaky i odpor, jelikož Moravec se v díle přiklání k autoritativní demokracii a myšlenkově souzní s principy italského fašismu. V roce 1936 vydal knihu Válečné možnosti ve střední Evropě a válka v Habeši. V ní znovu vyslovil obdiv k fašistické Itálii. V roce 1938 se ve svých pracích opakovaně zabývá nebezpečím, které jeho vlasti hrozí ze strany nacistického Německa. V jeho textech se objevují úvahy o nutnosti spolupráce Československa s Polskem a fašistickou Itálií. V době Mnichovské krize v roce 1938 patřil Emanuel Moravec k nejrozhodnějším odpůrcům československé kapitulace a přistoupení na mnichovský diktát. Ve svých článcích vyzýval k ozbrojenému odporu proti Německu. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava uvažuje Moravec o emigraci do Kostariky. Bojí se, že bude zatčen a popraven za své články proti nacistům. Nacisté mu však nabízejí spolupráci a dokonce mu v roce 1939 umožní vydat knihu V úloze mouřenína - Československá tragedie 1938. Následně ho nacisté zvou na okružní poznávací cestu po Německu, aby se přesvědčil o tom, co všechno udělali dobrého pro svou zemi. Moravec se z cesty vrací nadšený. Je mu umožněno pracovat v Československém rozhlasu. Stává se z něj aktivní a nadšený propagátor nacionálně socialistické ideologie a zapálený antisemita. Spolupracoval s SD, nacistickou rozvědkou, a dokázal si najít cestu ke K. H. Frankovi. Po příchodu zastupujícího říšského protektora R. Heydricha v roce 1941 do Prahy 28. 9. 1941 jej Moravec navštívil a osobně přísahal věrnost německé říši. Jako příznivec Heydricha se 19. ledna 1942 stal členem protektorátní vlády ve funkci ministra školství a lidové osvěty. 5. května 1945 Moravec nasedá před Kolowratským palácem, kde má sídlo jeho ministerstvo, do policejního kamionu a odjíždí na schůzku s K. H. Frankem. Na Malostranském náměstí se ale německá auta dostávají do palby povstalců, a tak se kolona vydá na Pražský hrad přes Klárov. Autu, v němž sedí Moravec, během cesty dojde benzin, a tak řidič vystoupí. V tu chvíli Moravec vytáhne z kapsy revolver a v kabině auta se zastřelí.