Starosta francouzského města Béziers, Robert Ménard, nechal ve svém městě provést ve školách statistiku muslimských žáků. Tímto krokem, k němuž se později veřejně přihlásil, se ocitl ve velkém problému. Jihofrancouzské město Béziers, čtvrté nejchudší město ve Francii, má kolem 70 tisíc obyvatel a kontroverzního starostu Roberta Ménarda, politika a bývalého novináře (narozen 1953), který se v posledních dnech postaral o nebývalý rozruch.

Ilustrační snímek

Ménard byl do funkce starosty zvolen v roce 2014 s podporou krajně pravicové strany Národní fronta se ziskem 47% hlasů. Starosta Ménard sebe charakterizuje jako reakcionářského politika, je pro znovuzavedení trestu smrti a vznáší námitky proti legalizaci homosexuálních sňatků. Netají se ani svým velmi kritickým postojem vůči chování a expanzi muslimů ve francouzské sekulární společnosti.

Po vstupu do úřadu starosty Ménard snížil daně, zakázal plivání na ulici, vyvěšování prádla v ulicích, montování satelitů na balkony a vycházení osamělých dětí ven po 23.00. Vše pod dohledem dvojnásobného množství policistů. Prosadil také zákaz servírování halal jídel, stejně jako se o to usiluje politička Marine Le Pen, protože příprava takových menu je podle ní v rozporu se sekulárními hodnotami Francie. Odmítl před loňskými Vánocemi odstranění jesliček z prostor radnice bez ohledu na nařízení prefektury s odůvodněním, že se jedná o dlouholetou tradici, a princip proklamované náboženské neutrality podle něj neznamená zřeknutí se kulturních kořenů.

Proti odpůrcům a obhájcům multikulturního přístupu vystupuje realisticky smýšlející starosta Ménard se slovy: „Ta opatření odpovídají prostému rozumu. Jenom jsme v zemi, která zapomněla, co to prostý rozum je, kde se starostové o tohle nestarají. Přitom právě díky tomuhle můžeme společně žít v klidu.“ Jako hluboce věřící katolík má jasný náhled na přistěhovalectví, které je podle něj nutné zastavit. Jak sám říká: „Především přistěhovalectví rodin. Tahle země je příliš chudá na to, aby ty lidi integrovala. A je třeba mít odvahu to říct.“

Přestože je Ménard známý svým kritickým a racionálním přístupem zadělal si na pořádný problém. Ve zprávě deníku Le Figaro se uvádí, že si nechal provést osobní průzkum, kterým zjistil, že na školách v jeho městě je 64,6% žáků muslimské víry!Starosta chtěl svými statistikami, vycházejícími ze jmen muslimských žáků,  získat přehled i o počtu žáků, které je třeba v místních školách integrovat, také proto, že peníze do školství dává i město. Připustil, že ze zákona tohle právo nemá, nicméně jeho město je plné přistěhovalců a on chce být informován o jeho obyvatelích.

Ministryně školství Vallaudová Belkacemová vyzvala francouzskou justici k zahájení vyšetřování protizákonného postupu Ménarda proti muslimskému etniku, jakékoli statistiky založené na víře nebo etniku jsou ve Francii totiž  protizákonné!

Zaslepený prezident Hollande pak veřejně vyhlásil, že „v zemi, jako je Francie, nemohou být ve školách žádné seznamy žáků určující náboženství podle jména. Je to v rozporu se všemi hodnotami republiky.“ Čas ukáže, zda starosta Ménard svůj statistický přehmat politicky ustojí, a i když ho plně neobhájí, je správné, že na nesmyslný zákon nesmět znát víru a etnikum imigrantů, svou statistikou otevřeně upozornil. Je nanejvýš zarážející, kam francouzští zákonodárci nechali dojít svou legislativu, když je občany zvolený zástupce stíhán za to, že se zajímá, koho učitelé v jeho městě vlastně učí! Francouzská imigrační politika se politickým představitelům zjevně vymyká z rukou, a i přesto před problémy, které s muslimy v jejich čtvrtích jsou a nebezpečím islámských radikálů, zavírají oči. Z čeho mají hrůzu, že se nelze veřejně ptát, zda je dotyčný křesťan nebo muslim? Francouzské mešity jsou plné muslimů, kteří se ke Koránu hrdě hlásí, tak proč takový skandál kvůli jedné statistice?

Pár údajů pro představu: Ve Francii žije kolem pěti milionů muslimů, reálná čísla neexistují, neboť se francouzské úřady přece nemohou ze zákona občanů na jejich víru ptát. Vycházejí tedy pouze z informací těch, kteří se k islámu otevřeně hlásí. Islám je po římskokatolickém náboženství druhé nejrozšířenější náboženství v zemi, vyznává ho 10% obyvatel. K dispozici mají přes 1 500 mešit ve srovnání se 40 000 kostely!

I přestože je podle odhadů Pew Reserch Center očekáván nárůst francouzských muslimů v roce 2030 na více než šest milionů, především z řad nově příchozích afrických běženců (a lodě stále připlouvají!), najdou se v této zemi multikulturní snílci jako je např. redaktor Radio Prague Pierre Meignan, který se těší a říká: „Francie je a vždycky byla multikulturní, vždy přijímala přistěhovalce. Těch vln imigrantů a uprchlíků už bylo mnoho. A také byly různé potíže s integrací. Příliv imigrantů z Afriky, ze zemí, které jsou s Francií koloniálně spjaty, je logický. Ale myslím si, že jak jsme to zvládli minule, zvládneme to i teď.“

Ten pán žije ve velkém omylu! Nezvládne to Francie a nemusí to zvládnout ani Evropa!

Vzpomínám si, co řekl ve své době libyjský vůdce Kaddáfí: „Je jasné, že Alláh udělí vítězství islámu v Evropě bez mečů, bez pušek, bez dobývání…Nepotřebujeme teroristy, nepotřebujeme sebevražedné atentátníky. Padesát milionů muslimů V Evropě ji promění v islámský kontinent během několika desetiletí!“

Svými radikálními vyhlášeními se netají ani turecký prezident Erdogan: „Mešity jsou naše kasárny, minarety naše bajonety a věřící jsou naši vojáci. Neexistuje žádný umírněný islám a nějaký islám, islám je prostě islám!“

Evropa je ve vážném ohrožení a ve smyslu etnika už dávno evropskou není.

Pokud se rychle neprobere ze své multikulturní naivity a bezbřehé vstřícnosti vůči islámu a valícím se africkým běžencům,  může se stát, že se samotní bílí Evropané stanou etnickou menšinou na kontinentu, který jim kdysi patřil!

Zdroj: Blog autorky