Před dávnými časy v daleké předaleké finanční galaxii jakýsi „okrajový“ blog přišel s tématem manipulací trhu se zlatem při fixingu London AM. O několik let později (shodou okolností po asi průměrné době, jaká zhruba uplyne, než mainstreamová finanční média nakonec zaznamenají, že se něco děje, a referují o tom) byl tento fakt odhalen, tedy že se tam ty lumpárny fakt dějí, a opravdu i regulátoři si to od té doby pořád zkouší nějak přebrat, co se tam odehrává.
Od WSJ z počátku letošního roku:
Šetření u drahých kovů jsou posledním příkladem regulačních revizí toho, jak největší světové finanční instituce ovlivňují široce používané benčmarky. Až do loňského roku byly ceny zlata, stříbra, platiny a paladia stanovovány pomocí mnoho desítek let zavedené praxe jedno či dvou-denních konferenčních hovorů mezi malou skupinou bank. Tento proces stanovení každé z cenových „fixací“ byl mezi tím revidován…
Loni pokutovala FCA Barclays 26 miliony liber (40,2 milionu $) za laxní kontroly poté, co jeden z jejich traderů údajně manipuloval fixaci zlata na úkor klientů…
Švýcarský regulátor Finma loni vznesl podezření o manipulacích zahraničních měn pomocí UBS. Tento regulátor řekl, že v UBS zjistil „vážná pochybení“ mezi obchodníky s drahými kovy včetně „předbíhání“ čili obchodování už před objednávkami klienta na fixaci stříbra…
Navíc už bylo podáno více než 25 žalob proti Barclays, Deutsche, HSBC, Bank of Nova Scotia a Société Générale kvůli jejich údajné roli při umlouvání se na fixaci zlata.
To ‚fixování‘ pro „fixlované‘ fixování zlata (u kterého je takto legračně absurdní řešení možné jen ve světě zkorumpovaných vysokých financí) je údajně nový systém, v němž se fixing odvodí elektronicky, ale jak uvádí Reuters, teď už je co se týče benčmarkingu cen zlata na baráku nové dítě. Zde je toho více:
Čína minulý měsíc provedla zkušební běhy plánovaného spuštění fixování zlata denominovaného v yuanech, sdělily tři zdroje obeznámené s touto záležitostí, což je projevem toho, že druhý největší spotřebitel zlatých prutů světa se přibližuje vytvoření cenového benčmarku.
Státem vedená Šanghajská zlatá burza (SGE), na jejíž mezinárodní platformě se to fixování rozběhne, provedla tyto zkoušky spolu s hlavními čínskými bankami a i několika zahraničními bankami, sdělily tento týden zdroje…
Čína letos na SGE plánuje spustit fixování zlata v yuanech při tradingu s kontrakty na 1 kg, ohlásila Reuters už v únoru.
„Spuštění toho fixingu má být ke konci letošního roku… Banky byly k testování procesu fixování přizvány v dubnu,“ řekl jeden ze zdrojů přímo do tohoto procesu zapojený.
SGE bude fungovat jako centrální zprostředkovatel na rozdíl od fixování v Londýně, kde si banky zlatých prutů stanovují obchody mezi sebou, řekl tento zdroj.
Pokud čínský fixing uspěje, tak vyvine další tlak na londýnský benčmark, který používají výrobci, rafinerie a centrální banky pro držby zlata a kontrakty na něj celosvětově, i když oba ty systémy by mohly existovat vedle sebe.
To je ironický závěr: tak měnou ‚manipulující‘, HDB fabrikující, zanedlouho globální supervelmoc se teď chystá stát se vyzyvatelem století trvajícího režimu fixingu cen zlata, který se dostal pod palbu, že je zrovna tak zkorumpovaný jako se v poslední době ukázaly být všechny ostatní ‚benčmarky‘ od té chvíle, kdy jsme poprvé před šesti lety poukazovali, že LIBOR je zmanipulovaný. Ale nedělejte si starosti: Čína přeci slíbila, že hegemonie yuanu není ničím, co by měl Peking zájem zřídit.
Submitted by Tyler Durden on 05/06/2015 22:00 -0400