Přesně před 70 lety se v českých zemích odehrávaly děsivé scény, kdy se Němci snažili využít posledních válečných dnů a zabít co nejvíce Čechů. Jako by zabíjení těch podřadných slovanů bylo důležitější než záchrana jejich vlastních životů.
Petr Hampl | Foto: Hans Štembera – parlamentnilisty.cz
Jak píše Jiří Padevět: „Mohu pochopit bojovou situaci, mohu pochopit i vztek a stres ustupujících jednotek, které se snaží uniknout z dosahu Rudé armády, ale nikdy nepochopím, proč stárnoucí muž z Volkssturmu (domobrana) utluče pažbou pušky, kterou před týdnem vyfasoval, židovskou dívku, která váží 40 kilogramů a ušla stovky kilometrů.“
Dnes je nekorektní tuhle německou zběsilost připomínat. Vlastně jediné Literární noviny tomu věnovaly prostor. Přitom právě ona je nejspíš klíčem k pochopení toho, co se stalo před těmi dny i po nich.
Nehovoříme jen o jednotkách SS ani o kolabujícím wehrmachtu, ale o všech složkách německé branné moci, včetně místní domobrany. Tedy o obyčejných řadových Němcích.
Zdroj: petrhampl.com