„Název Tchaj-wan je přepisem pomocí standardního českého přepisu čínštiny, jak ho vytvořil sinolog prof. Oldřich Švarný v 50. letech minulého století. Tento systém umožňuje českému čtenáři přiblížit se bez nějakých hlubších znalostí ve výslovnosti původnímu čínskému slovu. Ovšem tedy při zanedbání tónů, které ale v čínštině (nebo v čínských dialektech respektive jazycích) hrají významnou roli a dávají konkrétní význam danému slovu. 
Název Taiwan je přepis pomocí čínského pchin-jinu  – systému romanizace mandarínské čínštiny vymyšlené opět v padesátých letech v lidové Číně. Tento může pomocí diakritiky dobře zaznamenávat i jednotlivé tóny, ale v mapách se běžně používá jen netotalizovaná varianta. Také je potřeba zmínit, že jednotlivé pchin-jiny byly sestavené nejen pro samotnou mandarínskou čínštinu, ale i pro další čínské dialekty a další jazyky používané v ČLR. Od začátku tohoto století byly i na Tchaj-wanu snahy přejít na systém pchin-jin, ale nebyla shoda na variantě. Roku 2009 došlo k rozhodnutí přejít na variantu čínského pchin-jinu, ale tento přepis prý není striktně vyžadován," vysvětlil oba názvy Vilém Petrunčík z redakce společnosti Kartografie Praha, která vydává kartografická díla pro školy i veřejnost.

„V Kartografii Praha jsme v posledním 2. vydání Kapesního atlasu světa (2014) užili pro názvosloví na Tchaj-wanu dosud poměrně stále široce užívaný systém Wade-Giles, ale samotný název území jsme zvolili jeden z doporučovaných názvů, tedy Taiwan (v systému Wade-Giles by to byl T’aiwan, ovšem výslovnost je pochopitelně stejná, tedy Tchaj-wan).

Ve Školním atlasu světa (a dalších dílech pro školy a v některých dalších atlasech pro veřejnost, které jsou ale odvozeny ze Školního atlasu světa) jsme do roku 2017 používali pro přepisy sídel systém Wade-Giles, od roku 2017 (4. vydání Školního atlasu světa) jsme pro přepisy sídel začali používat čínský pchin-jin. Pro názvy fyzicko-geografických prvků na ostrově jsme pak užívali a stále užíváme standardizovaný český přepis. Tuto dvojcestnost (názvosloví pro fyzickou vs. sociální geografii v mnoha ne latinkou píšících jazycích) máme ve školní produkci již od obnoveného prvního vydání Školního atlasu světa (2004) a musel bych se optat autorů tehdejší koncepce na přesné důvody, jež se mohu pouze domýšlet. Samotný název ostrova a politické entity (abych snad nebyl popotahován) na něm  jsme ve školní a z ní odvozené produkci až do čtvrtého vydání Školního atlasu světa měli opět rozdílný. Pro ostrov jsme užívali (v souladu s výše uvedeným pravidlem fyzickogeografických názvech) název Tchaj-wan a pro stát variantu Taiwan. Od pátého vydání Školního atlasu světa (2019) pak jak pro ostrov i tak pro politickou entitu na něm užíváme na výslovné přání MŠMT a vlastně i pro zjednodušení pouze název Tchaj-wan," upřesnil dál redaktor Kartogtrafie Praha. 

„Jinak oba dvě varianty názvu (spíše asi jen přepisu), Taiwan i Tchaj-wan jsou jako česká exonyma v tomto zápisu relativně nová, vycházejí z výše uvedených přepisů. O žádném starém vžitém českém názvu se nedá hovořit. Ve starších českých školních atlasech nebyl název zjevně nijak ustálen. Tak jsem našel  ve Školním zeměpisném atlase od Šalamona a Kuchaře z 50. let  pojmenování Tajvan (Formosa) a současně i Tchai-wan (Formosa). V Zeměpisném atlasu od dvojice Brunclík a Machát z dvacátých a třicátých let lze najít Formosa (Taivan). O žádném doporučení ze strany Názvoslovné komise ČÚZK, která je normotvůcem v této oblasti (minimálně pro státní mapová díla), nevím, ale také nejsem jejím stálým členem. Ministerstvo zahraničních věcí  na svých stránkách uvádí  Tchaj-wan. Obecně bych doporučoval volit asi ten přepis, v kterém jsou vyhotoveny ostatní přepisy na ostrově a držel bych se tedy buď čínského pchin-jinu nebo českého standardního přepisu," vysvětlil  oboje názvy ostrova, o kterém se nyní často hovoří,  Vilém Petrunčík z redakce společnosti Kartografie Praha, která vydává kartografická díla pro školy i veřejnost.