David Cameron po volebním vítězství dodrží svůj slib uspořádat referendum o britském členství v EU. Konzervativci slíbili, že získají-li ve Westminsteru většinu, tak v roce 2017 poté, co znovu vyjednají podmínky členství, toto hlasování uspořádají. A poté, co ztrapnili agentury veřejného mínění neschopné předpovědět ve střední Anglii vzestup odmítání Eda Milibanda a jeho koalicí s SNP a s dalšími, tak to teď vypadá jednodušeji, než se zdálo.

Očekává se, že zákon o EU referendu bude na stole tento měsíc nebo příští, což umožní jeho postoupení do Dolní sněmovny už před letními prázdninami. Toryové s tím budou chtít být brzy venku, aby získali výhodu zmatku v ostatních stranách, kde si budou vzájemně zdvihat sukýnky během příprav na volbu nových stranických vedení.

Pořád by ale mohlo dojít k potenciálnímu zablokování ve Sněmovně Lordů, kde mají doživotní vévodovy s jistými křesly v kapse šašci Nových Labouristů spolu se zkrachovanými politikáři a držiteli doživotních penzí z Bruselu. Pokud by Lordi – kteří už před tím díky schizofrenní strategii hlasovacích stratégů Liberálních demokratů proti referendu o členství v EU hlasovali – tento zákon schválili, tak by se mu nejpozději v srpnu mělo dostat královského schválení.

Zprávy o neočekávané většině Konzervativců vyvolaly mezi vůdci EU cukaturu, když si uvědomili, že se opravdu budou muset potýkat se dvěma roky nových vyjednávání pod intenzivním dohledem britských médií. President Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že se těší na brzké setkání s panem Cameronem a pogratuloval mu k tomuto výsledku.

Mluvčí řekl, že Evropská komise „je připravena ke konstruktivní spolupráci s novou vládou.“

„President Juncker opakovaně říkal, že chce ‚s Británií férovou dohodu‘, a že komise ‚velice slušně, přátelsky a objektivně přezkoumá jakýkoliv způsob‘, jakékoliv ‚návrhy, nápady nebo požadavky,‘ které by Británie mohla přednést,“ dodal.

Ale ač by věci doma mohly být relativně jednoduché, je to v Evropě samotné, kde pro pana Camerona a Philipa Hammonda, znovu jmenovaného ministrem zahraničí, zůstává ta největší výzva. Spolu s tím, jak budou usilovat o vážné ústupky, které by mohly udat u britských voličů, budou to muset udržet v souladu se soustředěností EU na Eurozónu a na její zoufalství, s níž chtějí zabránit pádu společné měny.

Na summitu vůdců EU 25.-26. června, který bude pro pana Camerona první od znovuzvolení ministerským předsedou a také vůdcem většinové vlády, se budou soustřeďovat na ‚Zprávu čtyřech presidentů‘ o další integraci Eurozóny. Místo aby mohla Británie do popředí uvést ty změny, které chce, tak agendě budou vévodit témata, ke kterým nemá Británie co říci.

Ale s tím, jak během letošního roku přijdou další všeobecné volby i jinde v Evropě, včetně Dánska v září a Polska v říjnu, by mohl pan Cameron nalézt silné spojence už před říjnovým summitem vůdců, který by se mohl soustředit na jeho reformní agendu. Udělal by nejlépe, kdyby vyjednávání dovedl k silné jednací základně už před španělskými volbami, které se očekávají v dalších měsících, kdy by centro-levicová vláda podpořená krajní levicí mohla být překážkou reforem, zvláště v pracovní legislativě a v principu volného pohybu a v přiznávání dávek.

Na pozadí této mezinárodní šachové hry je tu ještě spousta připomínek Evropského soudního dvora, který Konzervativcům připomíná, že už je i nejvyšším soudem Británie. Zda bude v určitém okamžiku připraven k výnosu, že Británie má právo stanovit test doby pobytu, který určí, jak je to s přístupem k dávkám, zatímco rozhodnutí proti britské vládě by znamenalo těžkou ránu Cameronovým ambicím na reformu pravidel EU o přístupu migrantů k dávkám.

Ministerský předseda nebude muset cítit nátlak UKIP, která by mu ve Westminsteru dýchala za krk, když z této strany přijde jen jediný poslanec, ač získala 3,8 milionu hlasů, je ale jen málo pochyb, že to Nigel Farage a jeho strana dotlačila ty změny ze stadia šeptání z ouška do ouška k tomu, aby Cameron požadoval vyhodit z manifestu to ‚zelené svinstvo‘ a tlačil na reformu imigrace v EU. Mohl by sice narážet na ještě zlostnější pohledy Douglase Carswella ze zelených lavic dohlížejícího na každý jeho krok, ale UKIP má pořád v europarlamentu nejvíce europoslanců, a když přijde na intriky Evropské unie, tak není žádných pochyb, že Farage ten systém zná a má kontakty, které zajistí, že jakékoliv zákulisní hrátky ministerského předsedy vyjdou na světlo.

Británie bude v druhé polovině roku 2017 zastávat rotující presidentství Evropské unie, což jí poskytne příležitost po šest měsíců stanovovat agendu předsednictva Rady, ale Britský lid do té doby očekává, že ta práce bude už hotová.

Jen hodiny po odchodovém průzkumu řekl John Redwood, poslanec veterán za Wokingham, že Cameron, aby se vyhnul Brexitu, musí vydobýt velké ústupky.

Během minut, kdy Konzervativci vydobyli celkovou většinu, vystoupil v televizi a řekl: „Britský lid EU opustí, leda by na stole byla rozumná nabídka.“ S tím, že i pan Redwood uznává, že změny dohod ještě nejsou v rozdaných kartách, je to na panu Cameronovi, aby během dalších dvou let, vybojoval tvrdou bitvu, pokud má získat více než jen kosmetické změny, a chce-li uspokojit i své řadové poslance stejně jako miliony lidí v zemi, které řekly, že chtějí moc zpátky od Bruselu do Westminsteru.

by A.B. Sanderson 9 May 2015

Zdroj: http://www.breitbart.com/london/2015/05/09/the-inout-referendum-cameron-still-faces-a-battle-in-brussels/